ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.544.2010.1
sp. zn. 7 Tdo 544/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. 5. 2010 o dovolání obviněného J. P. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 23 To 574/2009, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 5 T 71/2008 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. P. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. P. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 23 To 574/2009, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 5. 2009, sp. zn. 5 T 71/2008. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl nesprávné zjištění skutkového stavu a vznesl výhrady proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Českých Budějovicích nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Předmětem právního posouzení ovšem je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. námitky, jimiž se dovolatel domáhá jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prezentuje. Dovolání se nemůže opírat o námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný byl odsouzen pro trestné činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Českých Budějovicích, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Českých Budějovicích, spočíval v postatě v tom, že obviněný dne 12. 6. 2007 kolem 13,30 hodin v Českých Budějovicích na parkovišti před zimním stadionem po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl poškozenou Ž. Ř. tak, že ji udeřil otevřenou dlaní do levé části obličeje a přes levé ucho a způsobil jí otřes mozku a podvrtnutí krční páteře.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval znaky trestných činů výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu jen na skutkových námitkách vycházejících z obhajoby, podle které se v průběhu incidentu po poškozené sice ohnal, ale nezasáhl ji a nezpůsobil jí žádné zranění. Tyto námitky jsou mimo rámec dovolacího důvodu.
S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důvodů při žádném z logicky přijatelných způsob jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
V posuzované věci se o žádný extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Českých Budějovicích, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Českých Budějovicích, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná. Celý incident měl základ v konfliktu dvou účastníků silničního provozu, z nichž jedním byl obviněný jako řidič osobního automobilu a druhým byla poškozená jako cyklistka. Skutková zjištění soudů mají jasné obsahové zakotvení ve svědecké výpovědi poškozené. Na podporu její výpovědi vyzněly jednak výpovědi dalších svědků přítomných v kritickou dobu na parkovišti, jednak lékařský nález o jejím zranění. Krajský soud v Českých Budějovicích doplnil řízení ještě o další důkazy týkající se osoby poškozené z hlediska vlastností zaručujících pravdivost její výpovědi. I tyto důkazy svědčily pro věrohodnost tvrzení poškozené. Naopak verze obviněného byla podporována svědectvím osoby, kterou obviněný dodatečně označil za svého spolujezdce. Šlo tedy o hodnocení dvou protichůdných skupin důkazů. Rozpory v důkazech soudy překlenuly logickými a přesvědčivě zdůvodněnými úvahami, jimiž nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. a zejména se nedopustily žádné deformace důkazů. To, že obviněný nesouhlasí s hodnocením důkazů, jak ho podaly soudy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.
Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. května 2010
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec