Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.05.2010, sp. zn. 7 Tdo 581/2010 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.581.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.581.2010.1
sp. zn. 7 Tdo 581/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 5. 2010 o dovolání obviněného J. Ř . proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 To 28/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 10 T 169/2009 takto: Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. Ř. odmítá . Odůvodnění: Obviněný J. Ř. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 To 28/2010, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 30. 11. 2009, sp. zn. 10 T 169/2009. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. l písm. g), l) tr. ř. Namítl nesprávnost skutkových zjištění, která se stala podkladem výroku o jeho vině, a projevil nesouhlas s tím, jak Okresní soud v Českém Krumlově hodnotil důkazy, z nichž tato skutková zjištění vyvodil. Krajskému soudu v Českých Budějovicích obviněný vytkl, že zamítl jeho odvolání, ačkoli rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově byl založen na nesprávných skutkových zjištěních. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů, které jsou stanoveny v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že jde o právní posouzení skutku jako posouzení hmotně právní. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže opírat o námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů. Obviněný byl odsouzen pro trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. l tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Českém Krumlově, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Českých Budějovicích, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 30. 12. 2008 kolem 10,00 hodin na hlavní silnici v obci P., okr. Č. K., v reakci na způsob jízdy M. K. ho přinutil postupným brzděním zastavit, zablokoval ho svým vozidlem, vyběhl k jím řízenému vozidlu zn. Ford Fusion a úderem pěstí u tohoto vozidla promáčkl přední kapotu, čímž způsobil obchodní společnosti Alwil Trade, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Průběžná 76, jako majiteli vozidla škodu ve výši 10 415 Kč. V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval znaky trestného činu poškozování cizí věci podle §257 odst. l tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolaní v celém rozsahu na námitkách proti skutkovým zjištěním soudů a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, zejména že za podklad svých skutkových zjištění vzaly výpověď svědka M. K., kterou označil za nevěrohodnou. Tyto námitky se odvíjely od tvrzení obviněného, že celý incident se z jeho strany odehrál jen v rovině slovního napadení a že vozidlo řízené svědkem M. K. nijak nepoškodil. Uvedené námitky mají výlučně jen skutkovou povahu a nejsou proto dovolacím důvodem. S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud zasáhnout do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod. Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Českém Krumlově, z nichž v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Českých Budějovicích, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají evidentní obsahové zakotvení ve výpovědi svědka M. K. a v objektivně zjištěném poškození vozidla. Soudy si byly vědomy toho, že podstatou důkazní situace je tvrzení svědka proti tvrzení obviněného, a proto hodnotily výpověď svědka velmi obezřetně. Při tom pečlivě zvažovaly, zda je tato výpověď v souladu s ostatními důkazy a objektivně zjištěnými okolnostmi. Zaměřily se také na objasnění osoby svědka z hlediska vlastností zaručujících pravdivost jeho tvrzení. Pokud soudy dospěly k závěru, že výpověď svědka je věrohodná a vzaly ji proto za podklad svých skutkových zjištění, nijak tím nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. a zejména se nedopustily žádné deformace důkazů. Soudy v odůvodnění svých rozhodnutí jasně, přehledně, srozumitelně a především logicky vysvětlily své hodnotící úvahy. Obviněný v dovolání zvláště zdůrazňoval, že na poškozeném vozidle bylo nalezeno několik jeho daktyloskopických stop, avšak žádná z nich nebyla v místě poškození vozidla. Tato okolnost je s výrokem o vině obviněného velmi dobře slučitelná vzhledem ke zjištění, že obviněný způsobil poškození vozidla úderem pěstí. Při tomto způsobu provedení činu je logické, že v místě poškození žádná daktyloskopická stopa nebyla. Při absenci extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy neměl Nejvyšší soud důvodu k tomu, aby na skutkových zjištěních soudů nižšího stupně cokoli měnil. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem hodnocení důkazů soudy obou stupňů a že se neztotožňuje s jejich skutkovými závěry, není dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. l písm. l) tr. ř. byl v této věci uplatnitelný ve variantě spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z této konstrukce je patrno, že dovolací důvod podle §265b odst. l písm. l) tr. ř. je vázán na některý jiný dovolací důvod uvedený v §265b odst. l písm. a) až k) tr. ř. Logickým důsledkem této vázanosti je to, že pokud námitky obviněného nejsou dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., pak nejsou dovolacím důvodem ani podle §265b odst. l písm. l) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvody podle §265b odst. l písm. g), l) tr. ř., avšak jinak uplatnil jen námitky, které svým obsahem těmto dovolacím důvodům neodpovídají a nejsou pod ně podřaditelné. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. května 2010 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
265b/1l
Datum rozhodnutí:05/25/2010
Spisová značka:7 Tdo 581/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.581.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§257 odst. 1 tr. zák.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10