ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.687.2010.1
sp. zn. 7 Tdo 687/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. července 2010 o dovolání obviněného T. S. proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 1. 10. 2009, sp. zn. 6 To 407/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 34 T 44/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 15. 6. 2009, sp. zn. 34 T 44/2009, byl obviněný T. S. uznán vinným trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a byl odsouzen podle §241 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 1. 10. 2009, sp. zn. 6 To 407/2009, podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 1. 10. 2009, sp. zn. 6 To 407/2009, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný vytkl soudům nižších stupňů, že vycházely především z výpovědi poškozené E. H. a hodnotily ji nesprávně jako věrohodnou. Namítl, že výsledky rekognice jsou sporné a poukázal na to, že obviněný byl poznán poškozenou E. H. po více jak dvou měsících od spáchání trestného činu, přičemž pravděpodobný portrét pachatele vytvořený na základě popisu poškozené bezprostředně po činu neodpovídá vzhledu obviněného při provedené rekognici. Podle obviněného existuje rozpor mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními, která učinil soud prvního stupně.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že argumentace obviněného je prakticky totožná s jeho dosavadní obhajobou uplatněnou v řádném opravném prostředku. Těmito námitkami se však soud druhého stupně náležitě zabýval, jeho závěry jsou logické a plně vycházejí z obsahu provedeného dokazování, takže na ně lze bez výhrad odkázat. Nejvyšší státní zástupkyně nespatřuje v napadeném rozhodnutí soudu druhého stupně žádnou vadu, kterou by bylo nezbytné napravovat cestou dovolání.
Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Současně navrhla, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání souhlasila i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení skutku, přičemž skutková zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud České republiky shledal, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti způsobu hodnocení důkazů. Obviněný namítl, že soudy nižších stupňů nesprávně hodnotily provedené důkazy, především rekognici pachatele, výpověď poškozené E. H., jakož i výpovědi dalších svědků. Takto koncipované námitky však nesměřují proti právnímu posouzení skutku, nýbrž ve skutečnosti směřuji proti učiněným skutkovým zjištěním, k nimž dospěly soudy nižších stupňů, a jimiž je dovolací soud vázán. V rámci řízení o dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů.
V řízení o dovolání lze do skutkových zjištění zasahovat jen ve zcela výjimečných případech. Těmito případy je zjevná existence tzv. extrémního nesouladu mezi skutkovými zjištěními soudů a právním posouzením skutku. Nejvyšší soud však shledal, že se v posuzované věci nejedná o případ, kdy jsou právní závěry soudů v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními. Za těchto okolností není dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. naplněn ani s odkazem na ústavněprávně garantovaná práva, na jejichž základě je možný výjimečný průlom do skutkových zjištění soudů nižších stupňů.
Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání obviněného T. S. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. července 2010
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek