ECLI:CZ:NS:2010:8.TCU.103.2010.1
sp. zn. 8 Tcu 103/2010-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. listopadu 2010 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky mladistvého „tulipána“*) , rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Tirschenreuth, Spolková republika Německo, ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 7 Ls 13 Js 6891/08, pro provinění krádeže, omezování domovní svobody a zpronevěry podle §123, 242 I, 248a, 246, 25 II, 52, 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo k části uloženého úhrnného trestního opatření odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 5 (pěti) měsíců, a to se zahrnutím trestního opatření uloženého mu rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Weiden v Horním Falcku, Spolková republika Německo, ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 4 Ls 13 Js 855/08 jug.
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky mladistvého „tulipána“ , rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Tirschenreuth, Spolková republika Německo, ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 7 Ls 13 Js 6891/08, a to se zahrnutím rozsudku soudce pro mladistvé při Obvodním soudu Tirschenreuth, Spolková republika Německo, ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 5 Ds 13 Js 8161/06, a odsouzení za odpovídající část úhrnného trestního opatření odnětí svobody, se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Tirschenreuth, Spolková republika Německo, ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 7 Ls 13 Js 6891/08, který nabyl právní moci dne 5. 12. 2008, byl mladistvý „tulipán“ uznán vinným proviněními krádeže, omezování domovní svobody a zpronevěry podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo. Uvedených provinění se dopustil podle zjištění soudu tím, že :
1. dne 5. 8. 2008 kolem 11.15 hodin odcizil v kapli baziliky W.B. kabelku 86leté H., aby si ji trvale přivlastnil; hodnota kabelky, jakož i předmětů nacházejících se v ní činila celkem 70,- euro,
2. dne 27. 8. 2008 kolem 13.45 hodin objevil pánskou tašku na doklady poškozeného R. H., kterou si odložil na lavičce v parku naproti Spořitelně W., J., a odcizil z peněženky částku celkem 160,- euro, kterou následně vložil na svůj sporožirový účet,
3. dne 27. 6. 2008 kolem 09.00 hodin a 10.30 hodin odcizil ze sociální místnosti záchranné služby Č. k. ve W. mobilní telefon značky Nokia poškozeného S. W. v hodnotě asi 200,- euro, aby si tento ponechal u sebe,
4. v již blíže nezjištěnou dobu mezi 14. 8. 2008 17.00 hodin a 18. 8. 2008 12.00 hodin odcizil spolu s jinak stíhaným D. F. kovovou kropicí konev nacházející se v oblasti vstupu stanice ochrany životního prostředí N. k. a s. ve W., která se používala jako kasička na dary, s darovanými penězi ve výši cca 50,- euro, aby si tyto ponechal pro sebe,
5. dne 24. 8. 2008 mezi 16.30 hodin a 17.00 hodin se vydal do baziliky ve W. a pomocí k sobě zmáčknutého drátu z kola tam odcizil ze schránky na peníze na stojanu přes škvíru pro házení peněz bankovku 5 euro, aby si ji ponechal pro sebe, přičemž věděl, že mu městský farář již dne 7. 8. 2008 vyslovil zákaz vstupu do baziliky.
Za to mu bylo uloženo se zahrnutím trestního opatření uloženého mu rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Weiden v Horním Falcku ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 4 Ls 13 Js 855/08 jug., jakož i rozsudkem soudce pro mladistvé při Obvodním soudu Tirschenreuth ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 5 Ds 13 Js 8161/06, úhrnné trestní opatření odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců bez možnosti jeho podmíněného odložení.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále převážně jen „zákon o Rejstříku trestů“), Nejvyššímu soudu návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud návrh přezkoumal a shledal, že zákonné podmínky pro zaznamenání údajů o odsouzení mladistvého cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů jsou splněny toliko zčásti.
Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona o Rejstříku trestů).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že mladistvý „tulipán“ je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Tirschenreuth, Spolková republika Německo, ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 7 Ls 13 Js 6891/08, se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu (resp. provinění) i podle právního řádu České republiky, a to trestného činu, resp. provinění krádeže podle §205 trestního zákoníku.
Podmínka oboustranné trestnosti činu je dále splněna i ohledně provinění krádeže, úmyslného ublížení na těle, obecně škodlivého poškození věcí a pokusu o krádež s porušováním domovní svobody z rozsudků soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Weiden v Horním Falcku ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 4 Ls 13 Js 855/08 jug., jež také vykazují znaky trestných činů - provinění podle právního řádu České republiky, a to provinění krádeže podle §205 trestního zákoníku, ublížení na zdraví podle §146 trestního zákoníku, poškození cizí věci podle §228 trestního zákoníku, porušování domovní svobody podle §178 trestního zákoníku. Mladistvý se jich dopustil tím, že:
1. dne 23. 1. 2008 kolem 17.50 hodin potkal v M. zdravotně postiženou, špatně chodící A. S., která šla pěšky, rozhodl se jí odcizit kabelku, aby získal peníze, proto se přiblížil zezadu k poškozené a vytrhl jí kabelku, která jí visela přes rameno; poškozená byla chováním mladistvého tak vylekaná, že spadla na zem, mladistvý nato začal s kabelkou poškozené prchat a dále z kabelky vyndal peněženku a z ní hotovost ve výši 43,- euro, aby si tyto následně ponechal pro sebe, přičemž kabelku a peněženku mladistvý na útěku zahodil; poškozená S. utrpěla přepadením odřeniny na kolenou a lehkou bolest v oblasti pravého ramene,
2. dne 3. 10. 2007 v době, kdy utekl ze zařízení R., se nacházel na eskalátoru do vestibulu metra hlavního nádraží v N., B., jeden schod pod ním stála 68letá poškozená K. W., která v tu dobu držela svou peněženku v ruce; mladistvý poškozené zezadu peněženku vytrhl a prchal s ní, následně z peněženky odcizil cca 220,- euro v hotovosti a peněženku zahodil, přičemž poškozená při pronásledování mladistvého klopýtla,
3. dne 29. 9. 2007 kolem 00.15 hodin se nacházel spolu s jinak stíhaným R., R. a J. v přijímací budově nádraží ve S. na nádraží, skupina kolem mladistvého tam na základě společného rozhodnutí o činu vhodila do tří okenních tabulí, jakož i do skleněné výplně vstupních dveří kameny nalezené na místě činu, čímž DB S. & S. AG vznikla věcná škoda ve výši cca 2.000,- euro, kromě toho mladistvý hodil na kolemjedoucí vlak prázdnou láhev od piva, avšak vlak netrefil, takže nevznikla žádná věcná škoda,
4. dne 25. 3. 2007 kolem 21.45 hodin vnikl nezamčenými bytovými dveřmi do soukromého bytu rodiny Q. ve W., E.S., aby se tam porozhlédl po něčem k odcizení, při hledání cenných předmětů však byl přistižen hostinským M. Ch. Q. a až do příjezdu policie zadržen,
5. dne 8. 10. 2007 kolem 13.10 hodin zranil na autobusové zastávce ve W., J.-W.-S. poškozeného D. S. bez jakéhokoliv důvodu tím, že ho nejprve udeřil pěstí do obličeje a následně ho udeřil hlavou do nosu, poškozený tím utrpěl pohmoždění nosní kosti a pohmožděniny v obličeji.
Vedle zjištění, že ve vztahu k označeným odsouzením jsou splněny formální podmínky postupu podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů, nutno učinit rovněž závěr, že jsou dány také podmínky materiální povahy. Mladistvý „tulipán“ se dopustil především závažné majetkové trestné činnosti, kterou se jednak snažil získat pro sebe majetkový prospěch a způsobil tak škodu na cizím majetku v celkové výši téměř 750,- euro, jednak poškozením věcí způsobil další škodu 2.000,- euro. Závěr o závažnosti jeho činů je podložen nejen rozsahem trestné činnosti, způsobem jejího provedení, ale i okolnostmi, za nichž ji páchal. Ve svém souhrnu lze proto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.
Jde-li o druh trestního opatření, mladistvému bylo uloženo již poměrně nezanedbatelné nepodmíněné trestní opatření odnětí svobody. V tomto směru přitom zaznamenání cizozemského odsouzení nebrání ani ta skutečnost, že mladistvému byl dřívějšími rozsudky soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Weiden v Horním Falcku, ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 4 Ls 13 Js 855/08 jug., jakož i soudce pro mladistvé při Obvodním soudu Tirschenreuth ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 5 Ds 13 Js 8161/06, uložen, poněvadž pokud jde o druh a závažnost uloženého trestu – trestního opatření, Nejvyšší soud posuzuje naplnění těchto podmínek ve vztahu ke konečnému (celkovému) uloženému trestu. To v konkrétním případě znamená, že relevantním je trestní opatření nepodmíněného odnětí svobody na jeden rok a šest měsíců uložené rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Tirschenreuth, Spolková republika Německo, ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 7 Ls 13 Js 6891/08, nikoliv již zahrnuté trestní opatření.
Odlišný pohled na dosavadní úvahy o výměře celkového uloženého trestu a o do něj zahrnutých odsouzeních však přináší odsouzení mladistvého rozsudkem soudce pro mladistvé při Obvodním soudu Tirschenreuth, Spolková republika Německo, ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 5 Ds 13 Js 8161/06, jímž byl uznán vinným krádeží a bylo mu uloženo odpracovat 40 hodin veřejně prospěšných prací. Krádeže podle §242 I, 248a, 25 II trestního zákona Spolkové republiky Německo se mladistvý dopustil tím, že dne 26. 5. 2006 kolem 12.45 hodin odcizil ve vědomé a chtěné spolupráci s nezletilými dětmi, M. S. a P. S. z prodejny firmy N. ve W. zboží v celkové hodnotě cca 20,- euro, přitom své spolupachatele kryl. Toto odsouzení, ačkoliv i s jeho zahrnutím bylo mladistvému ukládáno výše konkretizované úhrnné trestní opatření nepodmíněného odnětí svobody, evidentně nesplňuje podmínku oboustranné trestnosti činu, poněvadž takto popsaný čin není trestným činem podle trestního zákona České republiky, nenaplňuje znaky skutkové podstaty žádného z trestných činů obsažených v trestním zákoníku.
Zásadně platí, že pokud je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, tak podmínka oboustranné trestnosti činu se posuzuje samostatně ve vztahu ke každému z těchto skutků (srov. rozhodnutí č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Jestliže je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, tak Nejvyšší soud při splnění dalších zákonných podmínek rozhodne o zaznamenání do evidence Rejstříku trestů pouze těch údajů z cizozemského rozsudku, které se týkají jen toho skutku (těch skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna. To znamená, že se zaevidují údaje z rozsudku cizího státu o právním posouzení tohoto skutku a tomuto právnímu posouzení odpovídající část uloženého trestu. Odpovídající část trestu, jež se zaznamená do evidence Rejstříku trestů, určí v rozhodnutí podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož jsou splněny podmínky pro zápis, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího přiměřeného trestu, který se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu zaznamená do evidence Rejstříku trestů, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4 odst. 2 uvedeného zákona (viz rozhodnutí č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky a u něhož tedy není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu, se návrh Ministerstva spravedlnosti na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů zamítne.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl v rozsahu vymezeném v první části výroku tohoto rozhodnutí. S přihlédnutím k poměru závažnosti skutků, ohledně nichž shledal, že jsou splněny podmínky pro zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, a skutku, ohledně něhož splnění těchto podmínek neshledal, rozhodl, že odpovídající část úhrnného trestního opatření nepodmíněného odnětí svobody, která se zaznamená do evidence Rejstříku trestů, činí jeden rok a pět měsíců. Ve zbývající části návrh na zaznamenání údajů o cizozemském odsouzení mladistvého „tulipána“ zamítl (viz druhá část výroku tohoto rozhodnutí).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. listopadu 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková
*) použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.