ECLI:CZ:NS:2010:8.TD.28.2010.1
sp. zn. 8 Td 28/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. června 2010 v trestní věci obviněného mladistvého "tulipána"*), vedené u Okresního soudu v Sokolově, soudu pro mládež, pod sp. zn. 4 Tm 52/2009, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého "tulipána" p ř í s l u š n ý Okresní soud v Sokolově.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu ve Znojmě, soudu pro mládež byla Okresním státním zastupitelstvím ve Znojmě podána na obviněného mladistvého "tulipána" (dále jen „mladistvý“) obžaloba pro skutek, v němž je spatřováno provinění násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák., spočívající v tom, že v době kolem 15.00 hod. dne 3. 2. 2009 v obci V., okres Z., v místnosti vychovatelny V. ú. V., vyhrožoval poškozenému mladistvému R. Š., že jej zabije, když v pravé ruce držel kuchyňský nůž délky 21 cm, délky a šířky čepele 11 x 1,7 cm, kterým pohyboval ve vodorovném půlkruhu ve výšce hrudníku, následně učinil několik rychlých kroků ve směru k poškozenému, čímž u něj vzbudil důvodnou obavu o jeho život.
Samosoudkyně Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež usnesením ze dne 13. 7. 2009, sp. zn. 3 Tm 35/2009, podle §39 zák. č. 218/2003 Sb. uvedenou trestní věc mladistvého postoupila k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Sokolově, soudu pro mládež s odůvodněním, že mladistvý se již ve V. ú. ve V. na okrese Z. nenachází. Byl propuštěn po dovršení zletilosti na adresu D. n. p. c., K. n. O., okres S., kde se zdržuje. V místě trvalého bydliště v K. na okrese S. nepřebývá.
Okresní soud v Sokolově, soud pro mládež, jemuž byla uvedená trestní věc postoupena, názor shora uvedený neakceptoval a usnesením ze dne 31. 8. 2009, sp. zn. 4 Tm 52/2009, věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky, soudu pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Tento postup odůvodnil tím, že mladistvý se na předpokládané adrese azylového domu D. n. p. c. nenachází a měl by se zdržovat na neznámé adrese na R., avšak není možné s ním fakticky navázat kontakt. Mladistvý nikde nepracuje a není evidován jako uchazeč o zaměstnání, nepokračuje ani v psychiatrické léčbě. Byl znalecky zkoumán příslušnými znalci Jihomoravského kraje a lékařská dokumentace příslušná psychiatrická oddělení či ambulance z posledních let se nacházejí v rámci uvedeného kraje. Zdůraznil též, že důkazy, jež bude nutné provést ve věci, se nacházejí rovněž v obvodu, jemuž je věc postupována. Dovršením zletilosti u mladistvého skončilo i opatrovnictví orgánu sociálně-právní ochrany dětí K. Uvedené skutečnosti vedly soud k závěru, že ve smyslu §39 zák. č. 218/2003 Sb. je ve prospěch a v zájmu mladistvého, aby jeho trestní věc byla rychle a spravedlivě projednána soudem pro mládež, v jehož obvodě byla trestná činnost spáchána, kde se zdržují a pracují svědci, znalci a příslušní odborní lékaři. Tímto soudem je Okresní soud ve Znojmě. Protože tak došlo ke sporu o příslušnost soudů, požaduje, aby Nejvyšší soud podle §24 tr. ř. rozhodl, který z uvedených soudů je ve smyslu 39 zák. č. 218/2003 Sb. příslušným.
Nejvyšší soud jako soud pro mládež, jemuž byla tato věc předložena, v souladu s ustanovením §24 odst. 1 tr. ř. podle něhož, vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti, v případě mladistvých zakotvenými v ustanovení §37 a §39 zák. č. 218/2003 Sb.
Podle §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle §37 odst. 3 zák. č. 218/2003 Sb. platí, že nelze-li žádné takové místo zjistit, nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo. Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v §37 zák. č. 218/2003 Sb.
S ohledem na to, že nyní projednávaná věc byla Okresním soudem ve Znojmě, soudem pro mládež, Okresnímu soudu v Sokolově, soudu pro mládež postoupena podle §39 zák. č. 218/2003 Sb., je namístě zdůraznit, že podle tohoto ustanovení může příslušný soud postoupit věc soudu pro mládež, u něhož je konání trestního řízení se zřetelem na zájmy mladistvého nejúčelnější.
Z ustanovení §39 zák. č. 218/2003 Sb. plyne, že je v něm vyjádřena výjimka z pravidel o místní příslušnosti podle §37 zák. č. 218/2003 Sb., na níž však bezprostředně navazuje. Podstatným kritériem, na jehož základě je možné uvedený postup volit, jsou prospěch a zájmy mladistvého, jež je třeba chápat z hlediska společenských priorit vztahujících se na péči o mládež, v nichž převažuje především snaha o natolik účinné výchovné působení trestního řízení na mladistvého, který se dopustil provinění, aby ve výsledku tohoto řízení bylo užito opatření, které na něj bude působit tak významně, aby se již v budoucnu dalšího delikventního jednání nedopustil. Současně je nutné mít na zřeteli i jeho následné společenské uplatnění odpovídající jeho schopnostem a rozumovému vývoji (§1 odst. 2 zák. č. 218/2003 Sb.). Kromě zájmů mladistvého je podle smyslu §39 zák. 218/2003 Sb. dalším hlediskem účelnost řízení, která musí být zřejmá z rozhodnutí o postoupení věci a musí respektovat pravidla zakotvená v ustanovení §40 zák. č. 128/2003 Sb., podle něhož orgány činné v trestním řízení podle zák. č. 218/2003 Sb. mají s Probační a mediační službou, příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, zájmovými sdruženími občanů a osobami realizujícími probační programy vzájemně spolupracovat, aby společně vytvořily podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí, včas reagovaly na potřeby a zájmy mladistvých a poškozených osob i všech dalších subjektů dotčených trestnou činností a také tímto způsobem trestné činnosti zamezovaly a předcházely jí. Obě tato hlediska musejí být zvažována ve vzájemných souvislostech tak, aby byly co nejvíce šetřeny zájmy mladistvého s přihlédnutím ke všem okolnostem, které se k jeho osobě a dosavadnímu způsobu života a podmínkám, za nichž vyrůstal, podařilo zjistit.
Za důvod pro takový postup nelze považovat toliko zásadu rychlosti či hospodárnost tohoto řízení. Tyto obecně platné zásady, jimiž se jako obecnými principy řídí ve smyslu §2 odst. 3 zák. č. 218/2003 Sb. i řízení ve věcech mladistvých a jsou garantované čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a upravené v ustanovení §2 odst. 4 tr. ř., netvoří z hledisek §39 zák. č. 218/2003 Sb. ty rozhodné skutečnosti, jimiž se postoupení věci tvořící výjimku z pravidel o místní příslušnosti (§37 zák. č. 218/2003 Sb.), řídí (viz rozhodnutí č. 11/2009 Sb. rozh. tr.).
Z obsahu projednávané věci se podává, že mladistvý "tulipán" již dne 29. 6. 2009 nabyl zletilosti. Má hlášen trvalý pobyt v K., B. S., okres S. Je též zřejmé, že z hlediska určení místní příslušnosti soudu toto kritérium nebylo určujícím pro určení příslušnosti soudu, neboť Okresní soud ve Znojmě, soud pro mládež, u něhož byla podána obžaloba, svou místní příslušnost, která byla založena podle místa, kde mladistvý v předmětné době vykonával ústavní výchovu, nezpochybnil. Tímto místem jeho bydlištěm byl V. ú. V., Z., který se nachází na okrese Z., a kde byl mladistvý umístěn na základě rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 12. 5. 1992 sp. zn. Nc 318/1991, o nařízení ústavní výchovy, v době od 18. 12. 2008 do 29. 6. 2009.
Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud shledal, že místní příslušnost Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež, byla založena podle místa, kde mladistvý vykonával ústavní výchovu, tedy na podkladě kritéria vyjádřeného v §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. v pořadí prvním, místa, kde mladistvý v době činu bydlel (viz rozhodnutí č. 15/2008 Sb. rozh. tr.).
Okresní soud ve Znojmě, takto založenou místní příslušnost nezpochybnil, akceptoval ji, a v souladu s tím volil jako další postup podle §39 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., jímž postoupil věc Okresnímu soudu v Sokolově.
Nejvyšší soud, jemuž byla Okresním soudem v Sokolově, soudem pro mládež, který se se stanoviskem Okresního soudu ve Znojmě neztotožnil, věc předložena k rozhodnutí uvedeného sporu o příslušnost, z obsahu spisu ověřil i další skutečnosti týkající se mladistvého.
Ve zprávě Městského úřadu v K., odboru sociální věcí a zdravotnictví (č. l. 91) se kromě shora uvedeného též podává, že mladistvý od doby, kdy mu byla ústavní výchova v roce 1992 nařízena (předtím však již v roce 1991 bylo vydáno předběžné opatření o jeho umístění v ústavní výchově), až do zletilosti dne 29. 6. 2009 vystřídal různé dětské domovy. Do roku 1996 byl umístěn v D.D. v A., a poté se nacházel během téhož roku a roku 1997 v pěstounské péči. Od 13. 6. 1997 byl umístěn zpět do ústavní péče do D. d. v Ch. Od 30. 6. 1998 byl předán do D. v. ú., na v. o. P., a posléze byl dne 8. 1. 2002 přemístěn do V. ú. pro děti a mládež K. V průběhu roku 2003 a 2004 byl mladistvý na pobytu v psychiatrické léčebně v H. B., a to vždy v trvání dvou měsíců, přičemž důvodem bylo jeho problémové chování. Od 9. 7. 2004 byl přemístěn do V. ú. a d. d. se š. v H. – odloučené pracoviště N. d. - R. Z této zprávy dále vyplývá, že mladistvý není v kontaktu s matkou, otcem ani jinými příbuznými. Příslušnou sociální pracovnicí výchovného zařízení a orgánem sociálně-právní ochrany dětí měla být řešena otázka následného umístění mladistvého po nabytí zletilosti, když je zřejmé, že návrat do rodiny nebude možný a výchovný ústav doporučil zvážit ústavně sociální péči.
Podle zprávy V. ú., s. š. a š. j. V., Z. (č. l. 93) byl mladistvý do tohoto zařízení převeden dne 18. 12. 2008. Mladistvý byl označen za problémového chlapce psychiatricky evidovaného a léčeného, který užívá každodenně medikamenty. Z informací vycházejících ze sdělení D. n. p. c. v K. n.O., okres S. (č. l. 120) je zřejmé, že mladistvému, který toto zařízení navštívil poté, co byl po dovršení zletilosti propuštěn z ústavní léčby, byl přerušen pobyt v tomto zařízení a za určitých podmínek mu bylo umožněno vrátit se 5. 8. 2009. Do této doby několikrát zařízení navštívil, především, aby zde požadoval peníze či jídlo, a ačkoli nebyl agresivní, byl odsud vždy vykázán. Pracovníky zařízení informoval o svém pohybu, a také o tom, že léky užívá, ačkoli jim posléze nebyl schopen uvést, kde je má uloženy a jeho chování působilo celkově zmateně, což odpovídalo jeho psychiatrickým diagnózám. Podle zprávy Policie České republiky, Obvodního oddělení K. (č. l. 122) byl mladistvý ubytován v D. n. p. c. od 1. 7. 2009 do 15. 7. 2009 a v době pobytu nebyl nikde zaměstnán. Měl se nacházet v obci R. na blíže nezjištěné adrese. Bylo zjištěno, že se jednalo o problémového klienta shora uvedeného zařízení, se kterým se řešily drobné prohřešky. Byl prověřován pro podezření z trestného činu výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a pokusu ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. k §8 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil tím, že dne 14. 7. 2009 v K. n. O., ul. J. N. napadl poškozeného M.“. Městský úřad K., odbor sociálních věcí a zdravotnictví, S. dne 27. 8. 2009 (č. l. 123) sdělil, že rodiče mladistvého se nepodíleli na jeho výchově, a v současnosti jeho matka pobývá na území Spolkové republiky Německo a jeho otec by měl mít pobyt na adrese R., T. Mladistvý se zdržuje na adrese v R., avšak pravděpodobně zde není přihlášen k trvalému pobytu. Ze zpráv Policie České republiky, Oddělení obecné kriminality S. (č. l. 133, 134) ze dne 15. 4. a 20. 4. 2010, se podává, že po mladistvém je vedeno od 27. 11. 2009 celostátní pátrání na území České republiky, pro příkaz k zatčení vydaný Okresním soudem v Sokolově ze dne 19. 11. 2009, sp. zn. 3 T 184/2009 (č. l. 137). Dne 26. 2. 2010 bylo obdrženo sdělení národní ústředny Interpolu P. o tom, že mladistvý je prošetřován ve V. B. v souvislosti se zapojením do trestného činu nedovoleného ozbrojování, kdy se Interpol L. dotazoval, zda okresní soud uvažuje o vydání evropského zatýkacího rozkazu k příkazu k zatčení. Policie dále sdělila, že dne 20. 4. 2010 obdržela informaci od pracovníka Ministerstva zahraničních věcí, který uváděl, že hledaný je klientem nevládní sociální služby ve V. B.
Z takto zjištěných poměrů mladistvého Nejvyšší soud shledal, že místo trvalého bydliště je v jeho případě zcela formální. Mladistvý se svou rodinou trvale již od roku 1991 nežije, a vztahy k rodičům a rodině byly za uvedenou dobu evidentně zpřetrhány. Pokud byl umístěn v ústavní výchově, je nutné na základě shora uvedených skutečností uvést, že v jejím rámci mladistvý vystřídal několik výchovných ústavů, kde byl často i delší dobu, ale vždy se u něj projevovaly jak velmi výrazné výchovné nedostatky, tak i problémy vyplývající zejména z psychotické zátěže, a nedostatky v chování nebylo možné zvládnout ani v rámci probíhající psychiatrické léčby. Obdobná situace byla zaznamenána i ve vztahu k ústavnímu zařízení, v němž ústavní výchovu před dovršením zletilosti a v době spáchání činu vykonával, kde sice byl jeho pobyt delší, avšak v současné době již skončil. Místo jeho současného přebývání není známo, a to, že se nachází mimo území České republiky, lze jen dovodit ze shora uvedených informací.
Nejvyšší soud pro rozhodnutí uvedeného sporu na základě těchto všech uvedených zjištění v souladu s podmínkami stanovenými v ustanovení §39 zák. č. 218/2003 Sb. posuzoval zejména poměry mladistvého. Především zvažoval, že mladistvý k místu svého trvalého pobytu již nemá žádné vazby, je psychicky výrazně narušeným jedincem, u něhož je zřejmé, že je u Okresního soudu v Sokolově projednáván i pro jinou trestnou činnost, kde je již stíhán jako dospělý pachatel a kde je vzhledem k jeho neznámému pobytu vydán i příkaz k zatčení (viz trestní věc Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 3 T 184/2009).
V zájmu mladistvého, s ohledem na všechny jeho dosavadní osudy, kdy je zřejmé, že není nikde trvale fixován bydlištěm ani výkonem práce (§37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb.), se jeví nejvhodnějším a nejúčelnějším z hledisek §39 zák. č. 218/2003 Sb., aby uvedenou trestní věc projednal a rozhodl Okresní soud v Sokolově. Nejvyšší soud v rámci svých úvah o účelnosti řízení vycházel z uvedeného kritéria, kdy byl veden zejména tím, že to byl právě Okresní soud v Sokolově, který rozhodl o nařízení ústavní výchovy nad mladistvým a nyní má k jeho současným poměrům a i možnému pobytu nejpodrobnější informace. Je tedy zřejmé, že tento soud je obeznámen se situací mladistvého, v níž se právě nachází, prostředím, z něhož pochází, event. i problémy, s nimiž se potýkal ať ve své rodině nebo i jinde. Vedle tohoto hlediska měl dovolací soud též na paměti, že mladistvý je již dospělým pachatelem, proti němuž se vede u téhož soudu i jiné trestní řízení, kde se po něm pátrá, neboť jeho pobyt na území České republiky není znám a lze předpokládat, že se dopouští i nadále jiné trestné činnosti, pro kterou je zřejmě stíhán i v cizině. Rovněž nelze přehlédnout, že v místě, kde se mladistvý nyní projednávaného činu dopustil, tj. ve výchovném ústavu na okrese Z., se zdržoval půl roku, tedy poměrně krátkou dobu, a tudíž zde nestačil navázat trvalejší vazby.
Jestliže Nejvyšší soud uvážil všechny uvedené skutečnosti, shledal, že Okresní soud v Sokolově, soud pro mládež je za daných okolností soudem, u něhož konání trestního řízení ve věci mladistvého je, se zřetelem na jeho zájmy, nejúčelnější. Je nutné poznamenat, že Nejvyšší soud za takový soud nepovažuje Okresní soud ve Znojmě, kde byla podána obžaloba a kde se obviněný činu dopustil. Uvedený soud kromě toho, že v jeho obvodu v poslední době mladistvý ve výchovném ústavu vykonával ústavní výchovu, a kde již nikdy pobývat nebude, nemá o mladistvém žádné rozhodné informace a ani zde nejsou možnosti zajistit k jeho dosavadnímu životu podklady ve smyslu §40 zák. č. 218/2003 Sb.
Nejvyšší soud České republiky s ohledem na všechny uvedené poznatky podle §24 odst. 1 tr. ř. určil, že k projednání věci mladistvého "tulipána" je příslušný Okresní soud v Sokolově.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně 2. června 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová
*) použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.