ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.1110.2010.1
sp. zn. 8 Tdo 1110/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. září 2010 o dovolání obviněného R. H., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. 10 To 188/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 2 T 97/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. H. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 22. 3. 2010, sp. zn. 2 T 97/2009, byl ohledně obviněného R. H. zrušen podle §37a tr. zák. jednak v rozsudku Okresního soudu v Nymburku ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 4 T 68/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 12 To 258/2009, výrok o vině trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními ve zrušených rozhodnutí obviněného R. H. uznal vinným pod body 1-4 trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. spáchaných ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a v bodech 5-8, 11 trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a dílem samostatně.
Podle popsaných skutkových zjištěních se těchto trestných činů obviněný R. H. dopustil v bodech 1-8 společně se spoluobviněným J. S. tak, že po předchozí dohodě o provedení vloupání do objektů za účelem odcizení věcí, se do příslušných míst dopravovali motorovým osobním vozidlem zn. Hyundai Lantra rzv, řízeným R. H., v němž byly k dispozici i předměty způsobilé k páčení, které podle potřeby byly použity v následujících konkretizovaných objektech
1. dne 15. 1. 2009 v době mezi 01:50 hod. a 01:55 hod. J.S. přineseným páčidlem vypáčil přední vchodové dveře do prodejny potravin ve V. ulici v S., okres R., společně pak vnikli do objektu, kde odcizili cigarety různých značek v celkové hodnotě 96.070,- Kč a hotovost ve výši nejméně 8.500,- Kč, provozovatelce prodejny potravin soukromé podnikatelce J. J. tak způsobili na odcizených věcech včetně finanční hotovosti škodu nejméně 104.570,- Kč a při násilném vniknutí škodu na zařízení ve výši 1.200,- Kč,
2. v přesně nezjištěné době od 23:30 hod. dne 15. 2. 2009 do 12:00 hod. dne 16. 2. 2009, nejpravděpodobněji dne 16. 2. 2009 kolem 01:00 hod., J. S. doneseným páčidlem vypáčil okno do skladu restaurace P.H. v objektu ve S. n. B., okres R., aby poté společně oknem vnikli do objektu, kde při prohledávání rozbili troje dveře, zničili zabezpečovací zařízení a vypáčili dvířka u dvou výherních automatů, na místě odcizili láhev alkoholu Ballantines v hodnotě 445,- Kč, kasírtašku v hodnotě 120,- Kč a hotovost ve výši 3.000,- Kč představující drobné mince v automatu, provozovateli restaurace společnosti Mgr. R. O. - EXRON, s. r. o., H. K., M., způsobili na odcizených věcech včetně finanční hotovosti škodu ve výši 3.565,- Kč a při násilném vniknutí škodu na zařízení ve výši minimálně 3.320,- Kč,
3. dne 27. 2. 2009 v době kolem 01:15 až 01:20 hod. v obci B., okres N., v ulici V., pomocí pákových kleští přeštípli visací zámek na kovových mřížích a dále pomocí páčidla vypáčili plastové dveře do hospody N. H., vnikli dovnitř, odkud odcizili za výčepním regálem celkem 54 ks krabiček cigaret různých značek, dva litry whisky zn. Tullamore a z plastové krabičky hotovost ve výši 6.950,- Kč, čímž způsobili provozovateli hospody J. G., trv. bytem K., B., škodu v celkové výši 11.435,- Kč, přičemž uvedené věci byly později vráceny zpět poškozenému, a dále pomocí šroubováku vypáčili dvě zásuvky u výherního hracího automatu zn. Super Club, ze kterého nic neodcizili, ale jeho poškozením způsobili majiteli, firmě Slovan Play, s. r. o., se sídlem P., S., škodu ve výši 500,- Kč a poškozením visacího zámku na mříži a plastových vchodových dveří způsobili majiteli objektu Obecnímu úřadu B. škodu ve výši 7.600,- Kč,
4. v přesně nezjištěné době od 22:30 hod. dne 11. 3. 2009 do 07:45 hod. dne 12. 3. 2009 v obci R., okr. H. K., vnikli po vypáčení vstupních dveří do místní restaurace, kde dále vypáčili dvoje vnitřní dveře, načež zde odcizili BTV zn. GRUNDIG Vision s držákem v hodnotě 5.500,- Kč, chladící box Semtex v hodnotě 600,- Kč, 14 ks lahví různých alkoholických nápojů (Jim Beam, Jack Daniel´s, Tequila, Malibu, Tullamore Dew, Finlandia a Metaxa v lahvích o objemu 1 litr a 0,7 litru) v hodnotě 4.740,- Kč a černou kasírtašku s finanční hotovostí ve výši 1.000,- Kč, čímž způsobili firmě J. P., Restaurace R., R., škodu na odcizených věcech ve výši celkem 11.380,- Kč a škodu na poškozeném zařízení ve výši 830,- Kč a společnosti PINELLI spol. s r. o., S. V., Č., škodu na odcizeném chladícím boxu ve výši 600,- Kč,
5. v přesně nezjištěné době od 17:30 hod. dne 12. 3. 2009 do 04:15 hod. dne 13. 3. 2009 J. S. rozbil kamenem skleněnou výplň výlohy prodejny potravin v domě v ulici O. v Č. M., okres R., vnikl do prodejny, zatímco R. H. hlídal u vozidla, v prodejně S. při vniknutí poškodil klávesnici pokladny a odcizil zde cigarety různých značek a zapalovače, které odnosil k H. do vozidla, společně pak odjeli do N., kde H. sám obstaral zpeněžení minimálně části věcí, provozovateli prodejny obchodnímu a výrobnímu družstvu O. K., K. n. O., H., tak způsobili na odcizených věcech škodu ve výši 9.200,- Kč a při násilném vniknutí škodu na zařízení ve výši 4.697,- Kč,
6. v přesně nezjištěné době od 11:00 hod. dne 22. 3. 2009 do 05:30 hod. dne 23. 3. 2009 J. S. rozbil betonovou dlaždicí skleněnou výplň výlohy prodejny potravin v domě v ulici O. v Č. M., okres R., vnikl do prodejny, zatímco H. hlídal u vozidla, v prodejně S. odcizil cigarety různých značek, které odnosil k H. do vozidla, společně pak odjeli do N., kde H. sám obstaral zpeněžení minimálně části věcí, provozovateli prodejny obchodnímu a výrobnímu družstvu O. K., K. n. O., H., tak způsobili na odcizených cigaretách škodu ve výši 14.347,- Kč a při násilném vniknutí škodu na zařízení ve výši 5.365,- Kč,
7. dne 30. 3. 2009 v době kolem 02:50 hod. S. odpadkovým košem rozbil skleněnou výplň výlohy prodejny smíšeného zboží v domě v Z., okres R., vnikl do prodejny, zatímco H. hlídal u vozidla, S. v prodejně odcizil cigarety různých značek, které odnosil k H. do vozidla, společně pak odjeli do N., kde H. sám obstaral zpeněžení minimálně části věcí, provozovateli prodejny R. L., způsobili na odcizených cigaretách škodu ve výši 20.671,- Kč a při násilném vniknutí škodu na zařízení ve výši 1.409,- Kč,
8. dne 7. 4. 2009 v době mezi 01:00 hod. a 02:30 hod. S. kamenem rozbil skleněnou výplň výlohy u prodejny v objektu v N. H., okres N., a za použití pákových kleští, přestřihal drátěnou mříž za rozbitým oknem a vnikl do prodejny, zatímco H. hlídal u vozidla, v prodejně S. odcizil kávu, tabák, cukrovinky a alkohol, které vynosil v nákupních košících a krabicích z prodejny a naložil do vozidla, při jízdě z místa činu byli kontrolováni hlídkou Policie České republiky, která odcizené věci ve vozidle dokumentovala, a H. odcizené věci k výzvě policejního orgánu vydal, provozovateli prodejny soukromému podnikateli J. Š., způsobili na odcizených věcech škodu ve výši 5.109,- Kč a při násilném vniknutí škodu na zařízení ve výši 340,- Kč,
11. R. H. sám v přesně nezjištěné noční době z 12. 3. až 13. 3. 2009 betonovou dlaždicí rozbil skleněnou výplň výlohy u prodejny v objektu v N. H., okres N., vnikl do prodejny, při vniknutí poškodil chladící box a v prodejně odcizil alkohol, cigarety, bonboniéry a plastový nákupní košík, provozovateli prodejny soukromému podnikateli J. Š., způsobil na odcizených věcech škodu ve výši 15.844,- Kč a při násilném vniknutí škodu na zařízení ve výši minimálně 1.390,- Kč.
Za tyto trestné činy obviněného R. H. odsoudil podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §37a tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon ho podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. obviněnému uložil trest propadnutí věcí, v rozsudku konkrétně specifikovaných. Současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Nymburku ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 4 T 68/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 12 To 258/2009, jakož i další rozhodnutí, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad.
Současně bylo rozhodnuto o části jednání obviněného R. H. zprošťujícím výrokem podle §226 písm. c) tr. ř., dále o vině a trestu spoluobviněného J. S. a o náhradě škody.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. 10 To 188/2010, rozhodl o odvoláních, která podali proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně obviněný R. H. a okresní státní zástupce v neprospěch obviněného, tak, že:
I. K odvolání státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a při nezměněném výroku o vině znovu podle §259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněnému R. H. uložil podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §37a tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. společný úhrnný trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon ho podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu uložil trest propadnutí věcí, které byly konkretizovány v rozsudku. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. obviněnému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří roků.
II. Odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl.
Obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. Vladimíra Beka napadl shora uvedený rozsudek odvolacího soudu dovoláním podaným s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž směřoval výhradně proti výroku o trestu v té části, jíž mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v řízení motorových vozidel na dobu tří roků. S tímto trestem se nespokojil proto, že nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení, jak podle obviněného správně dovozoval i soud prvního stupně, který mu tento druh trestu nevyměřil s odůvodněním, že by se výrazně snížily možnosti obviněného na trhu práce a který přihlédl i k dalším sociálním důvodům. Obviněný proti rozsudku odvolacího soudu konstatoval, že motorové vozidlo řídil, avšak nedá se říci, že by mu samotné řízení motorového vozidla umožnilo nebo usnadnilo trestnou činnost, pro kterou byl odsouzen. Možnost řízení motorového vozidla mu také neposkytuje příležitost páchat trestnou činnost v budoucnu. K páchání trestného činu krádeže není řízení motorových vozidel potřebné. Pokud pachatel nebude jezdit za účelem krádeží motorovým vozidlem, může k tomu využít veřejné dopravy, domluvit se na příjezdu a odjezdu z místa krádeže s někým jiným či páchat trestnou činnost v místech dosažitelných pěšky či jízdou na kole. Uložený trest zákazu řízení motorového vozidla je pak v jeho případě trestem, který nemá přímou souvislost s jeho trestnou činností, pro kterou byl obviněný odsouzen.
V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) vydal s odkazem na §265k odst. 1 tr. ř. a §265 l odst. 1 tr. ř. usnesení o tom, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. 10 To 188/2010, se v napadeném rozsahu zrušuje a věc se přikazuje tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí, eventuelně, aby po zrušení napadené části rozsudku krajského soudu sám rozhodl ve smyslu dovolacích námitek a trest zákazu řízení motorových vozidel mu neuložil.
Opis dovolání obviněného byl doručen také Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které se k němu do dne konání neveřejného zasedání nevyjádřilo.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.).
Za splnění výše uvedených podmínek Nejvyšší soud rovněž posuzoval, zda uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., spočívající v tom, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, byl podaným dovoláním naplněn, a Nejvyšší soud tak mohl přezkoumat, zda je výhrada opodstatněná.
Ve smyslu tohoto ustanovení se druhem trestu, který zákon nepřipouští, zde rozumí zejména případy, v nichž byl obviněnému uložen některý z druhů trestů uvedených v §27 tr. zák. bez splnění těch podmínek, které zákon předpokládá, tj. pokud v konkrétním případě určitému pachateli za určitý trestný čin nebylo možno uložit některý druh trestu.
Trest zákazu činnosti podle §49 odst. 1 tr. zák. může soud uložit ve výměře na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností.
Základní podmínkou zákonem stanovenou pro uložení trestu zákazu činnosti je, jak vyplývá z dikce tohoto ustanovení, spáchání trestného činu v souvislosti s činností, která je zakazována (k tomu srov. rozhodnutí č. 23/1963, č. 25/1965, č. 41/1965 Sb. rozh. tr.). Pro vyslovení zákazu určité činnosti je též nutné, aby činnost pachatel při trestném jednání sám přímo vykonával (viz rozhodnutí č. 41/1965 Sb. rozh. tr.). Tato souvislost nemusí být znakem objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu, musí být přímá, bezprostřední (srov. rozhodnutí č. 5/1980 Sb. rozh. tr.). Tímto druhem trestu proto lze zakázat jen takový druh činnosti, který má přímou a bezprostřední souvislost se spáchaným trestným činem, aby se uloženým trestem pachateli znemožnilo zneužít této činnosti k opětovnému spáchání trestné činnosti. To vyplývá i z účelu trestu (§23 tr. zák.), p rotože trest zákazu činnosti patří k těm druhům trestu, které mají přímo zabránit páchání trestné činnosti, a jeho smyslem je dočasně vyřadit pachatele z možnosti zastávat a vykonávat určité zaměstnání, povolání nebo funkce nebo vykonávat činnosti, k nimž je zapotřebí zvláštního povolení nebo jejichž výkon upravují zvláštní předpisy (srov. rozhodnutí č. 1/1966 Sb. rozh. tr.). Jde tedy o zamezení toho, aby pachatel mohl vykonávat tyto zvláštní aktivity, k nimž se vyžaduje určitá morální a odborná způsobilost a které zneužil nebo využil ke spáchání trestného činu nebo trestným činem projevil vážné pochybnosti o své způsobilosti k výkonu těchto činností. Z tohoto důvodu s ouvislost v tomto ustanovení stanovená bude daná především v případě, kdy byl trestný čin spáchán přímo při výkonu určité činnosti. Postačí ovšem, jestliže tato činnost poskytla pachateli příležitost ke spáchání trestného činu nebo spáchání trestného činu alespoň usnadnila.
Z uvedených důvodů, v případě trestných činů majetkové povahy, při nichž pachatel k jejich páchání užil motorové vozidlo, není vyloučeno, aby byl uložen i trest zákazu řízení motorových vozidel, avšak za předpokladu, že jeho majetková trestná činnost byla použitím motorového vozidla usnadněna, a přitom nešlo jen o náhodné použití motorového vozidla (viz. rozhodnutí č. 35/1997 Sb. rozh. tr.).
V projednávané trestní věci odvolací soud obviněnému uložil podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří roků s odůvodněním, že neakceptoval argumentaci soudu prvního stupně, který obviněnému tento druh trestu vedle trestů odnětí svobody a propadnutí věci neuložil proto, že skutečnost, že by byla zhoršena situace obviněného při uplatnění na trhu práce, nepovažoval za podstatnou. Naopak zdůraznil, že obviněný v době páchání trestné činnosti v oboru spojeném s řízením motorového vozidla nepracoval a ani toto oprávnění k výkonu své práce nevyužíval, když byl od listopadu 2008 evidován na Úřadu práce v N. jako nezaměstnaný (str. 6 - 7 odůvodnění napadeného rozsudku).
Nejvyšší soud se s tímto názorem odvolacího soudu ztotožnil, neboť shledal, že závěr o potřebě obviněnému uložit vedle ostatních druhů trestů i trest zákazu činnosti, vychází z hledisek, která jsou pro ukládání tohoto trestu daná jednak zákonem a jednak i soudní praxí, jak bylo výše rozvedeno. Lze totiž jen ze skutkových zjištění popsaných v bodech 1 - 8 rozsudku soudu prvního stupně připomenout, že dovolatel se dopouštěl opakovaně majetkové trestné činnosti, jíž páchal po předchozí domluvě se spoluobviněným J. S. o způsobu provedení vloupání do různých objektů (restaurace a prodejny potravin) v příslušných místech, kam se dopravovali osobním motorovým vozidlem, které řídil dovolatel. Je nutné připomenout, že místa činů byla lokalizována v různých obcích jednak na okrese R. (S., S. n. B., Č. M. a Z.), na okrese N. (B.), H. K. (R.) anebo na okrese N. (N. H.). Je tedy patrné, že geograficky se jednalo o místa od sebe vzdálená, rozptýlená a rovněž i svým charakterem nikterak významná, a tudíž i běžnou hromadnou dopravou obvykle těžko dostupná. Rovněž je třeba zdůraznit, že i doba, v níž docházelo k páchání trestné činnosti, nebyla pro veřejnou dopravu jakkoli frekventovaným časem, neboť pachatelé činy páchali převážně v pozdních nočních nebo časných ranních hodinách, což dosažitelnost uvedených míst činilo bez osobního motorového vozidla nereálnou. Nelze ani přehlédnout to, že obvinění se trestné činnosti dopouštěli s pomocí nástrojů, které bylo nutné na místo činu dopravit a rovněž tak bylo nezbytné, aby i odcizené věci, často objemné nebo četné, z místa činu odvezli.
Všechny tyto skutkové okolnosti svědčí pro nepochybný závěr o tom, že motorové vozidlo bylo nezbytným prostředkem sloužícím obviněným jednak k vlastní přepravě na místa činů, na něž by nebyli schopni se bez něj v jimi realizované době dopravit, ale i k převážení náčiní sloužících jim ke spáchání činu a odvozu odcizených věcí.
Ze všech těchto zjištěných skutkových okolností založených na výsledcích provedeného dokazování (proti kterému obviněný žádné námitky neuvedl) je tak zřejmé, že páchání trestné činnosti by tak obviněnému nebylo umožněno, pokud by auto neměl k dispozici, když k rozdělení úloh jako spolupachatelů, bylo zjištěno, že nejen, že dovolatel automobil řídil, ale vždy také u vozidla hlídal, zatímco spolupachatel J. S. v objektech odcizoval zboží, které odnesl do vozidla, jímž následně z míst odjeli.
Mezi pácháním trestné činnosti a řízením motorového vozidla obviněným lze tak shledat přímou úzkou bezprostřední souvislost, tak jak ji zákon v návaznosti na soudní praxi požaduje. Pokud by totiž dovolatel neměl vozidlo k dispozici, trestná činnost by pro něj byla značně ztížena, ne-li znemožněna, když vozidlo jemu a spoluobviněnému sloužilo k rychlému přesunu na místa, kde se následně spoluobviněný vloupal do konkretizovaných objektů. Dovolatel se vždy nacházel u automobilu, aby zde sledoval situaci, tedy aby se v případě, že je někdo na místě odhalí, mohli rychle přesunout zpátky do auta a odjet.
Je tak zřejmé, že námitky obviněného, kterými tvrdil, že i kdyby vozidlo neměl k dispozici, mohl by se přesto dopustit předmětného jednání, neboť se na místo mohl dostat např. veřejnou dopravou, jsou výhradami, kterými se snaží zakrýt skutečnou úlohu vozidla při jednotlivých činech. Vozidlo mu zjednodušilo páchání trestné činnosti a zároveň umožnilo, že ji mohl konat v takovém rozsahu, jak je popsán ve výroku rozsudku soudu prvního stupně.
S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud shledal, že odvolací soud nepochybil, jestliže obviněnému vedle obou výše uvedených trestů uložil i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří let. Jak tento druh trestu, tak i jeho výměra jsou uloženy v souladu se zákonem. Dovolání obviněného je z těchto důvodů zjevně neopodstatněné, a proto ho podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 23. září 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová