Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.11.2010, sp. zn. 8 Tdo 1347/2010 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.1347.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.1347.2010.1
sp. zn. 8 Tdo 1347/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. listopadu 2010 o dovolání obviněného M. B., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 4 To 178/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 157/2009, takto: Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 4 To 178/2010. Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikazuje ,aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 1. 12. 2009, sp. zn. 2 T 157/2009, byl obviněný M. B. uznán vinným jednak trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a jednak trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák., a za tyto trestné činy byl odsouzen podle §250 odst. 2 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Bylo rovněž rozhodnuto o náhradě škody. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 4 To 178/2010, odvolání, které obviněný podal proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně, podle §256 tr. ř. zamítl. Prostřednictvím obhájce JUDr. Jana Taraby podal obviněný proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu z důvodů podle §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. dovolání K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. poukázal na to, že došlo postupem odvolacího soudu k porušení ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání. Toto pochybení shledal v tom, že Krajský soud v Českých Budějovicích nařídil veřejné zasedání o odvolání obviněného na 29. 4. 2010, přičemž v této době se obviněný nacházel ve vazbě a jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. Obviněný s odkazem na §263 odst. 4 tr. ř., podle něhož v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti na veřejném zasedání vzdává, zdůraznil, že takové prohlášení neučinil. Obviněný má tudíž zato, že došlo k porušení ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání, a tím i naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. tř. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítl, že sice připouští známost s poškozenou B. B., ale nedopustil se vůči ní jednání, které je mu kladeno za vinu. Obviněný konstatoval, že nedisponoval občanským průkazem na jméno M. N., peníze si nepůjčoval od poškozené B. B. ani od svědka M. M. ani nepodepsal žádné směnky. Požadoval tuto skutečnost ověřit, a proto navrhl dokazování doplnit o znalecký posudek z oboru grafologie. S ohledem na shora uvedené obviněný v závěru dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 4 To 178/2010, zrušil a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí. K dovolání státní zástupkyně působící u Nejvyššího státního zastupitelství podala vyjádření, v němž poukázala na to, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je podložený kvalifikovanou a důvodnou dovolací argumentací. Konstatovala, že dovolatel se v době konání veřejného zasedání nacházel od 1. 4. 2010 do 1. 7. 2010 ve vazbě, odkud byl následně převeden do výkonu souhrnného trestu odnětí svobody. Na jeho účast u veřejného zasedání před odvolacím soudem dne 29. 4. 2010 se tudíž vztahoval režim §263 odst. 4 tr. ř., který nebyl dodržen. V této souvislosti nemohl být respektován ani související postup pro konání veřejného zasedání podle §263 odst. 3 tr. ř., předepsaný u osob, na jejichž straně byl dán některý z důvodů nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř., byť taková argumentace, opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř., uplatněna nebyla. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupkyně shledala, že způsob jeho odůvodnění je ryze skutkové povahy a nezakládá podmínky pro uskutečnění dovolacího přezkumu. V závěru navrhla, aby Nejvyšší soud shledal důvodným dovolání se zřetelem na důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., a ohledně něho aby napadené rozhodnutí, i na něj rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zrušil, a aby podle §265 l tr. ř. věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolací soud rovněž posuzoval, zda námitky obviněným uplatněné splňují zákonná hlediska podle §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř., neboť dovolání lze podat pouze z důvodů taxativně vymezených v §265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem, a byly-li uplatněny v souladu se zákonem. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Nejvyšší soud zjistil, že podané dovolání bylo uplatněno v souladu s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., a neshledal okolnosti, pro něž by bylo nutné dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání v uvedeném směru řádně podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., je vhodné uvést, že přítomnost osob při veřejném zasedání obecně upravuje ustanovení §234 odst. 1, 2 tr. ř. tak, že se veřejné zasedání koná za stálé přítomnosti všech členů senátu a zapisovatele, a nestanoví-li zákon něco jiného, není účast státního zástupce a obhájce při veřejném zasedání nutná. Je patrné, že toto ustanovení přítomnost obviněného při veřejném zasedání neupravuje a tato není konkrétněji vymezena ani v žádném jiném ustanovení trestního řádu. Ohledně řízení u odvolacího soudu platí speciální ustanovení §263 odst. 4 tr. ř., podle něhož v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti na veřejném zasedání vzdává. V případě, pokud je obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu, musí být při veřejném zasedání odvolacího soudu zásadně osobně přítomen. Výjimkou je situace, kdy obviněný výslovně prohlásí, že se své účasti u veřejného zasedání vzdává, což může učinit písemně či ústně do protokolu nebo i jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o jeho vůli (§59 tr. ř.). I v takovém případě však musí být přítomen obhájce obviněného, neboť jde o důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Z obsahu spisu Okresního soudu v Písku, sp. zn. 2 T 157/2009, Nejvyšší soud zjistil, že odvolací soud nařídil veřejné zasedání o odvolání obviněného na 25. 3. 2010 a dne 16. 3. 2010 obviněnému zaslal vyrozumění, jakož i žádost o provedení eskorty obviněného z Věznice R. (č. l. 72), kde se v té době obviněný nacházel. Věznice odvolacímu soudu sdělila, že obviněný byl dne 7. 1. 2010 propuštěn na adresu R., V. (č. l. 73). O konání veřejného zasedání byl rovněž dne 16. 3. 2010 vyrozuměn obhájce obviněného JUDr. Jan Taraba (č. l. 76). Krajský soud veřejné zasedání dne 25. 3. 2010 nekonal, odročil ho na neurčito (č. l. 78). Krajský soud nařídil veřejné zasedání na 29. 4. 2010 ve 13.00 hod., o němž vyrozuměl obviněného na jím označenou adresu R., V., kde obviněný nebyl zastižen, dne 20. 4. 2010 mu byla obsílka vložena do schránky. Veřejné zasedání dne 29. 4. 2010 proběhlo v nepřítomnosti obviněného, s tím, že bylo doručení vykázáno fikcí, za přítomnosti obhájce JUDr. Jana Taraby, a bylo vyhlášeno usnesení o zamítnutí odvolání (č. l. 83). Nejvyšší soud, aby měl dostatek podkladů pro posouzení správnosti námitek obviněného, si zapůjčil spis Okresního soudu v Nymburce, sp. zn. 4 T 8/2010, z jehož obsahu zjistil, že usnesením ze dne 2. 4. 2010, sp. zn. 4 T 8/2010, byl podle §68 tr. ř. z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř. obviněný v uvedené věci vzat do vazby, jež mu byla započítána od 1. 4. 2010, 20.30 hod. (č. l. 140 spisu sp. zn. 4 T 8/2010). Když byl obviněný na základě rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 4 T 8/2010, odsouzen pro trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák. a uložen mu trest v trvání 16 měsíců, a tento rozsudek byl potvrzen usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. 12 To 299/2010, byla obviněnému uvedená vazba od 1. 4. 2010 do 30. 6. 2010 do uloženého trestu započítána (č. l. 199 spisu sp. zn. 4 T 8/2010), který obviněný v současné době vykonává. S ohledem na uvedené skutečnosti Nejvyšší soud shledal, že konáním veřejného zasedání Krajským soudem v Českých Budějovicích dne 29. 4. 2010 v nepřítomnosti obviněného došlo k porušení ustanovení o přítomnosti obviněného u veřejného zasedání podle §263 odst. 4 tr. ř., neboť se obviněný nacházel ve vazbě. Uvedeným nesprávným postupem tak odvolací soud porušil právo obviněného na jeho obhajobu, čímž byl naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Je však nutné podotknout, že tento nesprávný postup odvolací soud realizoval proto, že se dostatečně včas nedověděl že v době od 18. 3. 2010, kdy byl informován o tom, že obviněný byl dne 7. 1. 2010 propuštěn z výkonu trestu na svobodu do doby, avšak než nařídil veřejné zasedání na 29. 4. 2010, byl obviněný v jiné věci od 1. 4. 2010 vzat do vazby. Krajský soud v Českých Budějovicích proto v době, kdy konal veřejné zasedání, nevěděl o skutečnosti, že se obviněný nachází ve vazbě v jiné shora uvedené trestní věci. I přesto, že se odvolací soud snažil respektovat právo obviněného na přítomnost u veřejného zasedání, s ohledem na uvedené skutečnosti veřejné zasedání konal v rozporu s ustanovením §263 odst. 4 tr. ř., když obviněný výslovně neprohlásil, že se účasti na veřejném zasedání vzdává. Z důvodu tohoto procesního nedostatku Nejvyšší soud shledal dovolání obviněného důvodným, a proto zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 4 To 178/2010, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Povinností odvolacího soudu v dalším řízení bude, aby při zachování všech shora uvedených procesních práv veřejné zasedání o odvolání obviněného znovu provedl a ve věci rozhodl. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že projednávanou věc zrušil a odvolacímu soudu ji vrátil jen pro nedostatky v procesním postupu předcházejícím vydání napadeného usnesení, a toto řízení pro uvedenou vadu bude nutné provést znovu. Přesto však nad rámec uvedeného Nejvyšší soud považuje za vhodné též podotknout, že za současného stavu v obsahu dovolání neshledal takovou argumentaci, která by odpovídala jím označenému dalšímu dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněným v tomto směru označené vady nemají povahu právních vad, jak je požadováno dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jde toliko o námitky směřující proti učiněnému skutkovému stavu, neboť obviněný se se zjištěními, k nimž dospěl soud prvního stupně i odvolací soud, neztotožnil a v dovolání předložil svou vlastní verzi, zcela odlišnou od té, k níž soudy na podkladě provedeného dokazování dospěly. Obviněný proto v této části dovolání jím označený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani žádný jiný důvod uvedený v §265b odst. 1, 2 tr. ř. nenaplnil, a Nejvyšší soud z tohoto hlediska správnost napadených rozhodnutí nepřezkoumával. Nejvyšší soud považuje za vhodné upozornit na to, že přes skutečnost, že zrušoval shora uvedené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 4 To 178/2010, nerozhodoval ve smyslu §265 l odst. 4 tr. ř. o vazbě, neboť ze spisu Okresního soudu v Nymburce bylo zjištěno, že obviněný se v současnosti nachází ve Věznici R. v trestní věci Okresního soudu v Nymburku sp. zn. 4 T 8/2010, tedy nikoliv v této věci, která byla k dovolání obviněného projednána. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 16. listopadu 2010 Předsedkyně senátu: JUDr. Milada Šámalová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1d
265b/1g
Datum rozhodnutí:11/16/2010
Spisová značka:8 Tdo 1347/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.1347.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přítomnost při soudních jednáních
Dotčené předpisy:§263 odst. 4 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10