ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.105.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 105/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. června 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. S. rozsudkem Zemského soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 7. 9. 2009, sp. zn. 1 KLs 4 Js 1672/09, který nabyl právní moci 15. 9. 2009, a to pro napomáhání ke trestnému činu těžké krádeže ve skupině podle §§242 I, 27 I, 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Deggendorf ze dne 7. 9. 2009 byl L. S. uznán vinným napomáhání k trestnému činu těžké krádeže ve skupině ve dvou případech a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Podle zjištění cizozemského soudu kolem jinak stíhaných J. Š. a J. P. vznikla minimálně v roce 2007 skupina sestávající z několika českých státních příslušníků, kteří se sdružili, aby v pozměněné sestavě malých skupin v dělbě práce kradli vždy drahá vozidla z různých autosalonů v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Zpravidla byla vozidla převážena přes takzvanou „zelenou„ hranici do České republiky k dalšímu prodeji, kde byla také změněna identifikační čísla vozidel a vystavěny k nim příslušné papíry.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Regensburg tím, že
1. v blíže již nezjistitelné době mezi 5. 5. 2007, 12:00 hod a 7. 5. 2007, 6:55 hod. odcizili jinak stíhaní J. S., J. P., O. K. a M. S. společně tři osobní vozy značky Mercedes Benz v celkové hodnotě 227.951,65 euro(brutto) z prostoru dvora firmy Hirschvogel GmbH & Co. Kg., Dr.-Wandinger-Strasse 7, 94447 Platting. K provedení činu P. nejprve pomocí řezáku na sklo udělal díru v okně do kanceláře, odemkl ho pak a vstoupil oknem do budovy. Tam vypáčil v kanceláři umístěnou skříňku na klíče a odcizil z ní originální klíče k vozidlům pro osobní vůz Mercedes Benz, ML 420, (hodnota: 91.522,90 euro,) osobní vůz Mercedes Benz GL 320, (hodnota 86.228,60 euro) a osobní vůz Mercedes Benz C 280, (hodnota: 50.200,15 euro). Následně byla jmenovaná vozidla z firemního areálu odvezena.
2. dne 28. 5. 2007 mezi 4:00 hod. a 21:30 hod odcizili jinak stíhaní J. S., J. P., O. K., M. S. a možná i další, blíže neznámé osoby, společně čtyři osobní auta značka Audi v celkové hodnotě 228.920,00 euro (brutto) z firemního areálu autosalonu Joachim GmbH & Co. KG, Kupferschmiedstrasse 6, 91154 Roth. K provedení činu rozbil P. okno kanceláře, otevřel ho a vstoupil pak oknem do budovy. Tam vypáčil ocelovou skříňku a odcizil originální klíče od vozidel pro osobní vůz Audi A 6, hodnota 45.980,00 euro, osobní vůz Audi A 6, hodnota 42.980,00 euro, osobní vůz Audi A 8, hodnota 77.980,00 euro a osobní vůz Audi RS 4, v hodnotě 61.980,00 euro. Následně odvezli jmenovaná vozidla z areálu firmy.
Odsouzený vezl oba jinak stíhané K. a S., jejichž úkol spočíval hlavně v tom, aby odcizená vozidla dopravili do Česka, ve dnech činů z Česka osobním vozem k dálničnímu odpočívadlu v blízkosti Regensburgu (čin v neprospěch firmy Hirschvogel), resp. k dálničnímu odpočívadlu v blízkosti Norimberka (čin v neprospěch firmy Joachim). Tam se K. a S. setkali s jinak stíhaným S., který je dopravil vždy na místa činu. Odsouzený naproti tomu jel od příslušných odpočívadel přímo zpět do Česka. Věděl, že K. a S. odcizí osobní vozy v blízkosti místa vysazení. Přitom počítal minimálně s tím, že k provedení činu bude případně vloupáno i do budov, resp. vstoupeno a zamčené schránky budou vypáčeny. Podrobnosti činů, které byly v plánu, však neznal. Za své služby jako řidič obdržel odsouzený vždy úhradu výloh, jakož i vždy peněžitou částku ve výši minimálně 1.000,00 CZK (odpovídá asi 40, euro) od Kary.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 3. 5. 2011, pod č. 1112/2010-MOT-T/9, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud „) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený L. S. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (napomáhání k trestnému činu krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil pomoci k úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně – ve dvou případech) jako pomocník při krádeži spáchané organizovanou skupinou, přičemž počítal s tím, že k provedení činů bude případně vloupáno i do budov, resp. vstoupeno a zamčené schránky budou vypáčeny. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. června 2011
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman