ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.157.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 157/2011-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 14. listopadu 2011 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky J. K. , rozsudkem Obvodového soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 16. září 2010, sp. zn. 3 Ls 23 Js 1495/10, a to pro trestný čin nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle §29 odst. 1 č. 1, odst. 4 věta 2, č. 1, §29a odst. 1 č. 2, odst. 2, §3 odst. 1, §1 odst. 1 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, přílohy II. k §1 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, §53 a §73 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 16. září 2010, byla J. K. uznána vinnou trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl jí za to uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila trestné činnosti v podstatě tak, že v období od prosince roku 2009 do 24. března 2010 ve svém bytě v S., Spolková republika Německo, ve třech případech koupila od blíže nezjištěné osoby jménem H. za cenu 60,- EUR za gram celkem 20 g metamfetaminu, ten naředila na přibližně 45 g drogy s obsahem metamfetaminu, obdobným způsobem získala i dalších 50 g této drogy s minimálním obsahem 10 g metamfetaminové báze, a následně přibližně 70 g této drogy prodala za cenu 50,- EUR za gram E. S. a se zbývajícími 24,17 g této drogy s množstvím účinné látky 5,62 g metamfetaminové báze, která byla opět určena k prodeji E. S., byla dne 24. března 2010 zadržena při policejní kontrole na dálnici BAB 93 v úrovni G.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je státní občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená J. K. pro svůj osobní prospěch obchodovala s nemalým množstvím drogy, tu přitom nakupovala, a poté ředila tak, aby jí bylo větší množství, a následně ji prodávala další osobě. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. listopadu 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík