ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.28.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 28/2011-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 13. dubna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. J. rozsudkem Soudu v Tolmezzu, Italská republika, ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 225/05, a to pro trestný čin nezákonného držení omamné látky a pro trestný čin nezákonného držení zbraně podle §73 výnosu prezidenta republiky č. 309 z 9. října 1990, §2, §4 a §7 zákona č. 895 z 2. října 1967, §10, §12 a §14 zákona č. 497 z 14. října 1974 a §11 odst. 1, §23 odst. 1 (2), 3 a 4 zákona č. 110 z 18. dubna 1975, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 2 (dvou) měsíců.
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky Z. J. rozsudkem Soudu v Tolmezzu, Italská republika, ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 225/05, a to pro trestný čin neoprávněného držení střeliva podle §697 trestního zákona Italské republiky, se zamítá .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Soudu v Tolmezzu, Italská republika, jenž nabyl právní moci dne 20. prosince 2005, byl Z. J. uznán vinným trestným činem nezákonného držení omamné látky a trestným činem nezákonného držení zbraně podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Italské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a dvou měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že
- v blíže nezjištěné době držel omamné látky – 0,105g květenství konopí, 1.592 g metamfetaminu a 1,735 g heroinu, za účelem jejich prodeje
- v blíže nezjištěné době bez potřebného oznámení držel a na veřejném místě nosil revolver ráže 9 značky Rohm, která nebyla opatřena výrobním číslem, přičemž tyto věci byly u něj zjištěny dne 28. 6. 1999 silniční kontrolou na dálnici A 23 u Chiusaforte.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení italským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k následujícím závěrům.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (v současné době by jednání odsouzeného bylo podřaditelné pod skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku a trestného činu nedovoleného ozbrojování podle §279 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem, pokud jde o toto odsouzení, dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. J. u sebe v nemalém množství přechovával drogy – konopí, metamfetamin a heroin, a to za účelem jejich dalšího prodeje, a rovněž u sebe přechovával a i na veřejnosti nosil nelegální zbraň. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Nejvyšší soud proto v této části návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl a rozhodl o zaznamenání výše uvedeného odsouzení trestnými činy nezákonného držení omamné látky a nezákonného držení zbraně podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Italské republiky, do evidence Rejstříku trestů.
Pokud bylo navrhováno též zaznamenání odsouzení Z. J. výše již citovaným rozhodnutím Soudu v Tolmezzu, Italská republika, pro trestný čin neoprávněného držení střeliva podle §697 trestního zákona Italské republiky, jehož se měl odsouzený dopustit tím, že v blíže nezjištěné době u sebe nezákonně držel střelivo - náboj ráže 22 a čtyři náboje do pistole ráže 9, které u něj byly nalezeny silniční policií při prováděné kontrole jím řízeného vozidla dne 28. 6. 1999 u obce Chiusaforte. Z podkladových materiálů, které jsou součástí spisu sp. zn. 11 Tcu 28/2001 vyplývá, že v posuzované věci sice byla proti Zdeňku Jungovi původně podána obžaloba i pro tuto jeho trestnou činnost, nicméně již ve fázi předběžného projednání obžaloby Soud v Tolmezzu, Italská republika, rozhodnutím ze dne 23. června 2004, sp. zn. 145/04, řízení pro tento skutek z důvodu jeho promlčení zastavil. V dalším řízení pak již byla projednávána pouze trestná činnost odsouzeného kvalifikovaná jako trestný čin nezákonného držení omamné látky a trestný čin nezákonného držení zbraně podle §73 výnosu prezidenta republiky č. 309 z 9. října 1990, §2, §4 a §7 zákona č. 895 z 2. října 1967, §10, §12 a §14 zákona č. 497 z 14. října 1974 a §11 odst. 1, §23 odst. 1 (2), 3 a 4 zákona č. 110 z 18. dubna 1975, jíž byl nakonec zaznamenávaným rozhodnutím Soudu v Tolmezzu, Italská republika, ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 225/05, uznán vinným a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a dvou měsíců.
Nejvyšší soud proto návrh Ministerstva spravedlnosti na zápis cizozemského odsouzení v této části zamítl.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Jelikož zaznamenávaným rozhodnutím Soudu v Tolmezzu, Italská republika, ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 225/05, nebylo o trestném činu neoprávněného držení střeliva podle §697 trestního zákona Italské republiky, vůbec rozhodováno, Nejvyšší soud nemusel rozhodovat o zaznamenání pouze části uloženého trestu, která by odpovídala poměru závažnosti skutků zaznamenaných do evidence Rejstříku trestů a těch, u nichž nebyly splněny podmínky pro jejich zápis do této evidence.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. dubna 2011
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík