ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.38.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 38/2011-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. dubna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. D. rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 8. června 2009, sp. zn. 823 Ds 235 Js 208738/09, a to pro trestný čin krádeže se zbraní podle §242 odst. 1, §244 odst. 1 č. 1a, §303 odst. 1, §303c, §52 a §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 2. září 2009, byl M. D. uznán vinným trestným činem krádeže se zbraní podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. D. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 23. března 2009 mezi 22.00 hod. a 23.30 hod., v Mnichově, Spolková republika Německo, rozbil pravé postranní okénko u tří zaparkovaných osobních motorových vozidel poškozených E. M. F., S. M. a D., a následně z nich odcizil navigaci značky Navman v hodnotě 200 EUR, navigaci značky Becker a sluneční brýle značky Dior v hodnotě 400 EUR, autorádio Blaupunkt Antaris T 60 a 5 ISDN – síťový přístroj v hodnotě 200 EUR, a na vozidlech tímto způsobil škodu celkem ve výši 700 EUR. Při tomto jednání měl odsouzený na opasku připevněnou vzduchovou pistoli upravenou na jehly jako náhradní munici.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /přinejmenším trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku/. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. D. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil nemalou škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se trestné činnosti dopustil vloupáním a v několika případech. Odsouzený nadto, jak to vyplývá z obsahu spisového materiálu, již byl v minulosti opakovaně potrestán. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. dubna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík