ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.57.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 57/2011 – 7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. září 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky R. W., rozsudkem Obvodního soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 7. 5. 1996, sp. zn. 303 Ls 232 Js 10783/96, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Würzburg ze dne 13. 8. 1996, sp. zn. 3 Ns 303 Ls 232 Js 10783/96, který nabyl právní moci dne 19. 9. 1996.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Würzburg ze dne 7. 5. 1996 ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Würzburg ze dne 13. 8. 1996 byl R. W. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství podle §§1 I přílohy I, 2 I bod 2, 3 I bod 1, 30 I bod 4 německého zákona o omamných látkách a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu Würzburg tím, že v noci ze dne 18. na 19. 1. 1996 při zpáteční cestě z Holandska do České republiky převážel ve svém batohu v osobním voze Alfa Romeo, přes Německo konopná semínka a váhu zakoupené v Amsterdamu v Coffee-shopu a dále 800 LSD tripů, které si opatřil během návštěvy v Holandsku nezjištěným způsobem. Byl zadržen dne 19. 1. 1996 v 0.15 hod. na odpočívadle Würzburg jih dálnice BAB A3. LSD tripy obsahovaly podíl dietylamidu kyseliny lysergové cca 40 mikrogramů/trip, což odpovídá absolutnímu množství 32 mg účinné látky dietylamidu kyseliny lysergové.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 14. 3. 2011, pod č. j. 2304/2008–MOT–T/10, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený R. W. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci však nejsou splněny podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil trestné činnosti v roce 1996, tedy před patnácti lety. Nejvyšší soud dále z opisu z evidence rejstříku trestů zjistil, že odsouzený zde nemá žádný záznam, tedy nebyl v České republice odsouzen. Po zhodnocení těchto okolností Nejvyšší soud dospěl k závěru, že vzhledem k době, která uplynula od odsouzení R. W. rozsudkem Obvodního soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 7. 5. 1996, sp. zn. 303 Ls 232 Js 10783/96, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Würzburg ze dne 13. 8. 1996, sp. zn. 3 Ns 303 Ls 232 Js 10783/96, by zaznamenání údajů o tomto odsouzení do evidence Rejstříku trestů bylo neúčelné.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. září 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch