ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.78.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 78/2011 - 6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. června 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky O. R. , rozsudkem Zemského soudu v Kempten ze dne 11. 10. 2000, sp. zn. 2 KLs 200 Js 5989/99 jug, Spolková republika Německo, pro spáchání trestného činu vraždy v jednočinném souběhu s těžkou loupeží podle §211, §250 odst. 1 bod 1a, b, §249 odst. 1, §52 tr. zák, §3, §17, §18 zákona o soudech pro mladistvé, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 8 (osmi) let a 6 (šesti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Kempten, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2001, byl O. R. uznán vinným ze spáchání trestného činu vraždy v jednočinném souběhu s těžkou loupeží dle shora uvedených ustanovení zákona o soudech pro mladistvé a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání osmi let a šesti měsíců.
Podle zjištění soudu se uvedené trestné činnosti odsouzený dopustil spolu s R. K. dne 30. 3. 1999, kdy společně na útěku z domova, v rekreačním objektu v L. –O. zaútočili na pronajímatelku tohoto objektu paní S. , a to tak, že obv. K. pronajímatelku chytila kolem krku a silně stiskla, zatímco obv. R. jí sundal brýle a nastříkal jí do očí slzný plyn. Poté oběť škrtili ustřiženým telefonním kabelem po dobu minimálně 3 minut, ale nepodařilo se jim ji usmrtit, tak po následné domluvě ji K. dvakrát bodla do levé prsní žlázy a jednou do zad a poté ji R. několikrát bodl do krku kuchyňským nožem, který v bytě našel, čímž ji prořízl levou i pravou společnou krční tepnu, v důsledku čehož oběť na místě vykrvácela. Následně oba prohledali byt a odcizili peněženku s hotovostí 200,- DM, různé sběratelské mince a klíče od vozu Opel Corsa, který se jim však nepodařilo nastartovat a tedy ani odcizit.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 4. 4. 2011, pod sp. zn. 1103/2010-MOT-T/7, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 6. 4. 2011.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený O. R. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin vraždy – §140, trestný čin loupeže – §173 tr. zákoníku). Tímto jednáním se obv. R. dopustil trestné činnosti zaměřené proti obecné bezpečnosti, čímž vyvolal ohrožení veřejného pořádku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou a pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající hlediskům ust. §4 odst. 2 zákona.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. června 2011
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman