ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.97.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 97/2010-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 8. února 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. B. , rozsudkem Zemského soudu Lipsko, Spolková republika Německo, ze dne 12. 2. 2001, sp. zn. 4 Ns 103 Js 18828/00, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2001, a to pro trestné činy nedovoleného vcestování po vyhoštění, nedovoleného pobytu po vyhoštění a nedovoleného pobytu bez pasu na spolkovém území podle §§92 odst. 1 bod 2, 92 odst. 2 bod 1a ve spojení s §§4 odst. 1, 8 odst. 2 věta 1, 39 odst. 1 německého cizineckého zákona a §52 německého trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Lipsko ze dne 12. 2. 2001 byl D. B. uznán vinným trestným činem nedovoleného vcestování po vyhoštění, nedovoleného pobytu po vyhoštění a nedovoleného pobytu bez pasu na spolkovém území a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Lipsko tím, že ačkoli věděl, že na základě nařízení o vyhoštění nesměl do Spolkové republiky Německo ani vcestovat, ani se na jejím území zdržovat, dne 5. 4. 2000 přicestoval do Spolkové republiky Německo z Česka. Zvláštní povolení ke vstupu neměl, neměl u sebe ani platný cestovní pas nebo osobní průkaz, resp. náhradní průkaz. Byl přistižen dne 6. 4. 2000 kolem 14.30 hod. na spolkové dálnici 14 na úrovni 51,5 km ve směru na D. , přičemž policejnímu důstojníkovi tvrdil, že se jmenuje F. V. a narodil se 20. 5. 1963.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 16. 11. 2010, pod č. j. 1809/2009–MOT–T/7, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený D. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku/. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na řádném výkonu rozhodnutí soudů a dalších orgánů veřejné moci. Jednal přitom v takovém rozsahu, že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. února 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch