ECLI:CZ:NS:2011:11.TD.13.2011.1
sp. zn. 11 Td 13/2011-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného P. H. , projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. března 2011 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. a rozhodl takto:
Návrh podle §25 tr. ř. na odnětí věci vedené u Okresní soudu v Jihlavě pod sp. zn. 10 T 103/2010 a její přikázání Okresnímu soudu v Benešově se z a m í t á .
Odůvodnění:
Dne 7. 5. 2010 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jihlavě pod č. j. ZT 36/2010-4 k Okresnímu soudu v Jihlavě obžalobu na P. H. pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Přečinu se měl dopustit tím, že ve Vlašimi a v Jihlavě v době od 5. 7. 2007 do 5. 3. 2010 úmyslně neplnil vyživovací povinnost na své syny M. H., a R. H., která vyplývá ze zákona o rodině a byla mu konkretizována rozsudky Okresního soudu v Jihlavě ze dne 24. 3. 2000, č. j. P 133/94-123, ve výši 900,- Kč na nezletilého M. a 850,- Kč na nezletilého R., tedy celkem 1.750,- Kč měsíčně. Rozsudkem téhož soudu č. j. 6 P 133/94-205 ze dne 7. 1. 2008 mu pak bylo stanoveno výživné ve výši 1.600,- Kč na nezletilého M. a 1.400,- Kč na nezletilého R., celkem tedy 3.000,- Kč, které měl zasílat do každého 5. dne v měsíci předem k rukám matky L. H. Za uvedené období dluží na výživném částku 64.750,- Kč, když v červenci roku 2007 uhradil částku 100,- Kč a v srpnu a září 2007 částky 500,- Kč. M. H., který 27. 6. 2009 nabyl zletilosti, dluží částku 14.400,- Kč. Tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 19. 5. 2008, č. j. 13 T 290/2007-70, odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu čtyř let, přičemž nad ním byl vysloven dohled.
Ve věci bylo Okresním soudem v Jihlavě nařízeno hlavní líčení na 9. 6. 2010, které bylo na žádost obviněného odročeno, neboť obviněný uplatnil své právo na bezplatnou obhajobu (§33 odst. 2 tr. ř.). Usnesením tamního soudu ze dne 29. 7. 2010, č. j. 10 T 103/2010-97, byl pak obviněnému přiznán nárok na bezplatnou obhajobu. K dalšímu hlavnímu líčení, které bylo nařízeno na 19. 8. 2010, se obviněný opět nedostavil, když k dotazu soudu nesdělil, zda-li si obhájce zvolí sám či žádá o jeho ustanovení tamním soudem. Na následný telefonický dotaz předsedkyně senátu obviněný dále sdělil, že se nachází v benešovské nemocnici s podezřením na zápal plic. Dále žádal, aby věc byla přeložena k Okresnímu soudu v Benešově z důvodu velké vzdálenosti, když obviněný nemá žádné finanční prostředky na úhradu cestovného. Následně byl soudem telefonicky vyzván, aby doložil zprávu lékaře o svém zdravotním stavu, což neučinil.
Dne 25. 1. 2011 zaslal obviněný Okresnímu soudu v Jihlavě přípis, ve kterém opětovně žádá předání soudního sporu k Okresnímu soudu v Benešově. Mimo jiné zde namítá, že soud nereaguje na jeho výzvy a dotazy. Lékařskou zprávu z pochopitelných důvodů předchozí ztráty zasílat nebude, ale předloží ji jeho právní zástupce. Jedná se o citlivé a soukromé informace a nehodlá své zdravotní důvody zveřejňovat. Opětovně žádá o předání soudního sporu do Benešova z důvodu jeho finanční nedostupnosti a možnosti kontaktovat právního zástupce. V současné době je stále v péči lékařů a jelikož se jeho stav nelepší, proběhla některá jednání se specializovanými klinikami o jeho hospitalizaci. Odhad léčby je 2 až 5 měsíců, podle jejich vyjádření po konzultaci. Termín nástupu není stanoven, ale předpoklad je, že bude v nebližších dnech.
Předsedkyně senátu Okresního soudu v Jihlavě pak z obsahu podání dospěla k závěru, že se jedná o návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř., a proto spis předložila Nejvyššímu soudu, který je Okresnímu soudu v Jihlavě a Okresnímu soudu v Benešově nejblíže společně nadřízen.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, je ale nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
I když z dokladů, které obviněný předložil, lze dovodit, že není vlastníkem nemovitosti či motorového vozidla a z jeho čestného prohlášení se podává, že nevlastní žádný movitý či nemovitý majetek, ze kterých by mohl hradit náklady obhajoby, nemůže být jeho zřejmě horší finanční situace důvodem k tomu, aby byl odňat svému zákonnému soudci. Nelze totiž srovnávat náklady na obhajobu s cestovními náklady, vynaloženými na cestu z Vlašimi do Jihlavy a zpět.
Oproti tomu špatný zdravotní stav obviněného může být skutečně důvodem k postupu podle §25 tr. ř. Jestliže však obviněný k dnešnímu dni nepředložil soudu žádnou lékařskou zprávu o svém zdravotním stavu, nemá Nejvyšší soud žádný reálný podklad pro úvahu, zda-li údajný zdravotní stav obviněného je natolik vážný, aby opravňoval naznačený výjimečný postup, tedy průlom do ústavního principu zákonného soudce. Je nepochybně právem obviněného nezveřejňovat informace o svém zdravotním stavu, tak jak uvádí, na druhé straně je v trestním řízení povinností soudu, v daném případě Nejvyššího soudu rozhodovat na základě řádně zjištěného stavu věci, tedy nikoliv podle přání či představ procesních stran, v daném případě obviněného.
Za tohoto stavu věci nebylo možné návrhu vyhovět a Nejvyšší soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není další opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. března 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík
Vypracoval:
JUDr. Aleš Flídr