ECLI:CZ:NS:2011:11.TD.50.2011.1
sp. zn. 11 Td 50/2011-5
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného M. R. , vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. Nt 1139/2010 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. října 2011 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného M. R. p ř í s l u š n ý Okresní soud ve Znojmě.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. 4 T 181/2008, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2009, sp. zn. 12 To 485/2008, bylo obviněnému M. R. uloženo ochranné léčení protitoxikomanické v ústavní formě. Obviněný dne 3. 11. 2010 podal Okresnímu soudu ve Znojmě žádost o přeměnu ochranného protitoxikomanického léčení v ústavní formě na formu ambulantní. V průběhu veřejného zasedání u Okresního soudu v Znojmě dne 8. 3. 2011 pak obviněný upřesnil, že žádá, aby bylo upuštěno od výkonu ochranného léčení před jeho započetím ve smyslu §352 tr. ř.
Okresní soud ve Znojmě předložil trestní věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle §24 odst. 1 tr. ř. s tím, že Okresní soud ve Znojmě není místně příslušný. Okresní soud ve Znojmě již dříve postoupil spis jako příslušnému podle §352 tr. ř. Okresnímu soudu v Nymburce, který jej však vrátil s tím, že obviněný již fakticky započal protitoxikomanickou léčbu a je tedy možné rozhodovat pouze podle §353 tr. ř. o jeho propuštění z ochranného léčení. S tímto názorem se Okresní soud ve Znojmě neztotožňuje. Je si sice vědom zprávy psychiatričky působící ve Věznici Znojmo, MUDr. Jany Sáblíkové, ze dne 30. 11. 2010 založené ve spise na č. l. 20, která uvádí, že obviněný absolvoval v rámci výkonu trestu ochranné léčení na protitoxikomanickém oddělení Věznice Znojmo od 4. 5. 2010. Okresní soud ve Znojmě má naopak za to, že obviněný ještě nezačal fakticky ochranné léčení vykonávat. Svůj názor opírá o stanovisko MUDr. Zuzany Rybákové, ředitelky odboru ZS GŘ VS ČR ze dne 26. 10. 2010 a o ustálený postoj Krajského soudu v Brně vyjádřený např. v usnesení ze dne 20. 1. 2011, sp. zn. 7 To 52/2011. MUDr. Rybáková ve zmíněném stanovisku uvádí, že Vězeňská služba ČR nemá vytvořeny podmínky pro poskytování ústavního ochranného léčení. Takové podmínky by splňovalo jediné zařízení v B. , které je však plně vytíženo k jiným účelům, než je výkon ochranného léčení. Po nástupu výkonu trestu tak Vězeňská služba ČR může poskytovat pouze ambulantní ochranné léčení. Z tohoto stanoviska vychází také postoj Krajského soudu v Brně. Okresní soud ve Znojmě je pak toho názoru, že i když byl obviněný zařazen na protitoxikomanické oddělení ve Věznici Znojmo, kde absolvoval i určité aktivity, nemohlo se jednat o ochranné léčení protitoxikomanické ve formě ústavní, které měl nařízeno a které ve Věznici Znojmo nelze vykonávat.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že nelze přisvědčit důvodům uvedeným v přípise Okresního soudu ve Znojmě. Okresní soud v Nymburce nařídil dne 24. 5. 2010, sp. zn. 4 T 181/2008, výkon ochranného ústavního protitoxikomanického léčení obviněného během výkonu trestu ve Věznici Znojmo. Podle tohoto nařízení byl výkon skutečně započat dne 5. 5. 2010. Z výše citované zprávy MUDr. Sáblíkové vyplývá, že obviněný absolvoval v rámci výkonu trestu ochranné léčení na protitoxikomanickém oddělení Věznice Znojmo od 4. 5. 2010. Uplatní se zde proto příslušnost soudu podle §351a odst. 1 tr. ř. Otázku, zda takové léčení splňuje kritéria soudem nařízeného protitoxikomanického ochranného léčení v ústavní formě, může soud posoudit až při samotném meritorním zkoumání, nikoli na jejím základě vyvozovat svou místní nepříslušnost.
Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 31. října 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch