ECLI:CZ:NS:2011:11.TD.62.2011.1
sp. zn. 11 Td 62/2011-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného M. S., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. listopadu 2011 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se trestní věc obviněného M. S. vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 To 402/2011 tomuto soudu o d n í m á a přikazuje se k projednání Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 9. 2002, sp. zn. 33 T 79/2002, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2003, sp. zn. 12 To 93/2003, byl obviněný M. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. (zákona č. 140/1961 Sb.) dílem dokonaným a dílem ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a osmi měsíců.
Dne 22. 8. 2011 vznesl obviněný námitku podjatosti JUDr. Knoblochové, předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 4. O této námitce rozhodla předsedkyně senátu usnesením ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 33 T 79/2002. Proti tomuto usnesení podal obviněný dne 14. 9. 2011 stížnost a současně také návrh na delegaci jeho trestní věci dle §25 tr. ř. Uvedl v něm, že se daná věc Městského soudu v Praze přímo dotýká, v této věci byly stíhány dvě jeho zaměstnankyně, byly falšovány listiny tohoto soudu. V minulosti bylo opakovaně rozhodnuto o odnětí věci Městskému soudu v Praze. Obviněný proto navrhuje i nyní její odnětí tomuto soudu a její přikázání jakémukoli krajskému soudu v České republice mimo Krajského soudu v Praze. Podle jeho vyjádření je totiž z odposlechů v této trestní věci patrné, že se obviněný vydával za soudce Krajského soudu v Praze. Závěrem pak navrhl, aby věc byla podle §25 tr. ř. odňata Městskému soudu v Praze a přikázána Krajskému soudu v Plzni nebo v Ostravě či jinému krajskému soudu v ČR mimo Krajského soudu v Praze.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
V projednávané věci existují důležité důvody k odnětí věci místně příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně. V minulosti byla trestní věc obviněného opakovaně odňata Městskému soudu v Praze a přikázána Krajskému soudu v Praze Vrchním soudem v Praze (viz usnesení ze dne 10. 3. 2003, sp. zn. Ntd 62/03, usnesení ze dne 22. 6. 2011, sp. zn. 12 Ntd 8/2011). Důvodem pro taková rozhodnutí byla obava z dohadů veřejnosti o možném ovlivnění soudců Městského soudu v Praze. Obviněný a jeho spoluobviněná byli totiž stíháni pro skutek, v rámci kterého poškozenému slíbili, že za odměnu zajistí propuštění jeho přítele z vazby. V souvislosti s tím mu předali falšovaná rozhodnutí Městského soudu v Praze opatřená úředním razítkem s uvedením jmen soudců tohoto soudu. Část trestné činnosti tedy ohrožovala dobrou pověst tohoto soudu a jeho soudců.
Obviněný nyní oproti dřívějším návrhům žádá, aby věc nebyla přikázána Krajskému soudu v Praze. Přitom bez uvedení bližších podrobností tvrdí, že se vydával za soudce Krajského soudu v Praze. Takový návrh Nejvyšší soud shledává účelovým, neboť v minulosti obviněný proti přikázání věci Krajskému soudu v Praze nic nenamítal. Krajský soud v Praze přitom ve věci opakovaně rozhodoval a je s ní seznámen. Přikázat věc jinému krajskému soudu by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.
Za tohoto stavu lze považovat návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. v jeho stěžejní části za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. listopadu 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch