ECLI:CZ:NS:2011:11.TVO.5.2011.1
sp. zn. 11 Tvo 5/2011-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném 17. února 2011 stížnost obviněného MUDr. J. S. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 1. 2011, č. j. 3 To 111/2010-604, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2010, č. j. 10 T 6/2008-517, byl obviněný MUDr. J. S. uznán vinným dvěma trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. a trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Za tyto trestné činy a sbíhající se trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 2. 6. 2009, č. j. 3 T 271/2008-80, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. 6 To 470/2009, byl jmenovaný odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků. Pro výkon trestu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudek soudu prvního stupně právní moci nenabyl, neboť byl napaden odvoláním obviněného. Jak se ze spisu podává, již přípravné řízení proti obviněnému MUDr. J. S. bylo vedeno jako proti uprchlému, neboť byl neznámého pobytu. V průběhu hlavního líčení byl soudem prvního stupně na obžalovaného vydán příkaz k zatčení a po zadržení byl obžalovaný usnesením ze dne 8. 10. 2008, č. j. 10 T 6/2008-313, propuštěn na svobodu na jím nabídnutý písemný slib podle §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, že se bude zdržovat v místě trvalého bydliště, přebírat si poštu a dostavovat se k úkonům trestního řízení. Hlavní líčení dne 13. 5. 2010, ve kterém bylo ve věci meritorně rozhodnuto, pak proběhlo na jeho žádost v jeho nepřítomnosti. Rozsudek pak mu byl doručen na adresu jeho známé A. Š.
Z podnětu jeho odvolání bylo u Vrchního soudu v Olomouci nařízeno veřejné zasedání na 10. 11. 2010 a následně 6. 12. 2010 a vždy odročeno, když podle sdělení Policie ČR se obviněný nezdržuje na žádné z uváděných adres. Paní A. Š. nezná jeho současný pobyt, obžalovaný má pouze klíče od její poštovní schránky, kam mu i přes její nesouhlas někdy dochází pošta, kterou si občas vyzvedává.
Za tohoto stavu věci vydal Vrchní soud v Olomouci příkaz k zatčení obviněného, který byl dne 28. 1. 2011 realizován. Při výslechu před soudcem Vrchního soudu v Olomouci obviněný mimo jiné uvedl, že někdy přespává na ulici Z., další čas tráví s osobou, se kterou má sedmiměsíční dítě, nechce uvést její adresu. Následně pak rozhodl soudce Vrchního soudu v Olomouci o jeho vzetí do vazby z důvodu §67 písm. a), c) tr. ř., když současně nepřijal nabídku jeho písemného slibu.
Včas podanou stížností napadl toto rozhodnutí prostřednictvím svého obhájce obviněný. Namítá, že trestnímu stíhání se nijak nevyhýbal, ani se nijak neskrýval. Důkazem toho je také skutečnost, že byl zadržen v O., kde je místo jeho bydliště. Pokud je namítáno, že nebyl kontaktní, je třeba poukázat na skutečnost, že díky předmětnému trestnímu stíhání se dostal do tak závažných osobních problémů, že byl nucen ve své podstatě využívat pro potřeby bydlení své známé a nyní je již u své současné přítelkyně, se kterou má dítě. Od konce roku 2010 do 22. 1. 2011 byl ze zdravotních důvodů imobilní a nemohl tedy ani vyřizovat záležitosti změny bydliště apod. Dále uvádí, že dne 20. 12. 2010 na základě výzvy policie vypovídal na Krajské správě policie Severomoravského kraje. V současné době bydlí u své přítelkyně, paní B. Š., na adrese …….., O., a zde mu může být doručována pošta. Dodává, že je dlouhodobě vážně nemocen, onemocnění jej omezuje v chůzi, cestování, řízení vozidla apod. V další části své stížnosti pak popírá, že by se dopustil trestné činnosti, naopak on sám byl podveden. Do potíží se dostal nedobrovolně a nikoliv svojí zásluhou. Ve snaze alespoň částečně uspokojit pohledávky poškozených prodal veškerý rodinný majetek v hodnotě cca 6.000.000,- Kč, aby pokryl alespoň část půjček. Závěrem pak navrhuje, aby usnesení bylo podle §149 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušeno a on byl propouštěn z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. ř. z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Na obviněného byl již soudem prvního stupně vydán příkaz k zatčení a po zadržení byl dne 8. 10. 2008 propuštěn na svobodu na jím nabídnutý písemný slib podle §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. Mimo jiné přislíbil, že oznámí vzdálení z místa pobytu. To však zjevně neučinil a podle svých slov se zdržuje u své přítelkyně B. Š., bydlící na adrese ………., O. Namítá-li obviněný, že od konce 2010 do 22. 1. 2011 byl imobilní a nemohl ani vyřizovat záležitosti změny bydliště apod., nic mu nebránilo minimálně do konce roku 2010 oznámit změnu svého bydliště soudu prvního stupně, příp. soudu odvolacímu, ke kterému podal ve své věci odvolání. Z vyjádření jeho obhájkyně je zřejmé, že je nekontaktní, nepřebírá na svém mobilu telefonické hovory a nepřebírá si jí zaslanou poštu. Ošetřující lékař obviněného MUDr. P. F. sdělil Vrchnímu soudu v Olomouci, že obviněného po dobu nejméně šesti až devíti měsíců neviděl a do jeho ordinace se po tuto dobu nedostavil. Dále lze ze spisového materiálu dovodit, že obviněný byl pravomocně odsouzen citovaným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále a doposud nepravomocně rozsudkem Krajského soudu v Brně. V současné době je proti němu vedeno další trestní stíhání pro rozsáhlou majetkovou trestnou činnost.
Za těchto skutečností je obava, že by se trestnímu stíhání mohl nadále podobným způsobem vyhýbat, nepochybně důvodná. Stejně tak se jeví i důvodnou obava, že by v trestné činnosti majetkového charakteru mohl obviněný pokračovat, neboť nemá žádný oficiální příjem, a podle svého vyjádření si vyřizuje další půjčky k úhradě svých dluhů a po řadu let nikde nepracuje, aniž by byl veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.
Vzhledem k tomu, že obviněný nesplnil podmínky, za nichž byl přijat jeho písemný slib soudem prvního stupně, nepovažuje ani Nejvyšší soud za reálné, aby institut vazby byl v daném případě nahrazen jeho dalším písemným slibem.
Po přezkoumání spisového materiálu nezjistil Nejvyšší soud pochybení v postupu a následném rozhodnutí vrchního soudu, a proto nezbylo, než stížnost jako nedůvodnou zamítnout.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík
Vypracoval:
JUDr. Aleš Flídr