ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1087.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 1087/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného V. V. , zastoupeného JUDr. Vojtěchem Filipem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Čéčova 11, proti povinným 1) Ing. M. L. , 2) P. L. , a 3) R. L. , pro 14.188,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 3 Nc 1277/2004, o dovolání Mgr. Kamila Košiny, soudního exekutora Exekutorského úřadu Prachatice, se sídlem ve Zdíkově č. p. 79, zastoupeného JUDr. Janem Kačerem, advokátem se sídlem ve Zdíkově č. p. 185, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. 7. 2006, č. j. 15 Co 430/2006-41, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Soudní exekutor je povinen zaplatit oprávněnému na nákladech dovolacího řízení částku 1.560,- Kč k rukám JUDr. Vojtěcha Filipa do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Povinní nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 10. 4. 2006, č. j. 3 Nc 1277/2004-22 (jímž okresní soud zamítl návrh oprávněného na změnu soudního exekutora), tak, že zprostil soudního exekutora Mgr. Kamila Košinu pověření k provedení exekuce a jejím provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Marii Sárovou. Odvolací soud dospěl k závěru, že pro změnu soudního exekutora podle §44 odst. 9 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), byly dány důvody hodné zvláštního zřetele, neboť pověřený soudní exekutor bez souhlasu oprávněného či jakéhokoli vysvětlení zadržoval v exekuci již vymožené finanční prostředky.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl Mgr. Kamil Košina, soudní exekutor, dovoláním.
Oprávněný ve svém vyjádření navrhl dovolání soudního exekutora odmítnout.
Dovolací soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o zproštění pověření soudního exekutora v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť jím napadené usnesení, není rozhodnutím ve věci samé (k tomu v obdobné věci srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 719/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 586/2003).
Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Stávající exekutor (dovolatel) byl zproštěn pověření k provedení exekuce, dovolací soud tedy rozhodoval i o nákladech dovolacího řízení. Protože dovolání soudního exekutora bylo odmítnuto, vzniklo oprávněnému a povinným právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení (243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.). Podle obsahu spisu povinným náklady v průběhu dovolacího řízení nevznikly, proto dovolací soud rozhodl, že na jejich náhradu právo nemají. Oprávněnému však soud přiznal náhradu nákladů v souvislosti s vyjádřením jeho právního zástupce ze dne 13. 2. 2007, kterou tvoří odměna ve výši 1 000,- Kč (podle §12 odst. 1 písm. b/ vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů, po snížení podle §15, §14 odst. 1 a §18 téže vyhlášky), paušální náhrada hotových výdajů za 1 úkon právní služby ve výši 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) a částka 260,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 20 %, kterou bude advokát povinen z odměny a z náhrad odvést a která podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. rovněž patří k nákladům řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. ledna 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu