ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1172.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 1172/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné HFS s. r. o. , se sídlem v Praze 3, Koněvova 2442/150, identifikační číslo osoby 615 06 681, zastoupené JUDr. Svatavou Hilgartovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Nám. Míru 820/9, proti povinnému J. W. , zastoupenému JUDr. Markem Neustupným, advokátem se sídlem v Mariánských Lázních, U mlékárny 290, pro 48.952,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 8 Nc 3516/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 4. 2008, č. j. 56 Co 192/2008-17, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl odvolání povinného proti usnesení ze dne 11. 5. 2006, č. j. 8 Nc 3516/2006-6, kterým okresní soud nařídil podle exekutorského zápisu ze dne 25. 5. 2005, č. j. Exz 279/2005, sepsaného soudní exekutorskou JUDr. Evou Jablonskou k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 48 952,- Kč s 0,5 % denním úrokem z prodlení z částek ve výroku uvedených exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Evu Jablonskou. Uzavřel, že povinný odvoláním nezpochybnil žádný z předpokladů stanovených zákonem pro nařízení exekuce. Mezi takové náležitosti nepatří výtka stanovené výše úroku z prodlení.
Povinný v dovolání namítá, že smluvní pokuta ve výši 20 000,- Kč i smluvní pokuta ve výši 10 000,- Kč jsou příliš vysoké a v rozporu s §3 a §39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“). Stejně tak úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně je lichvářský. Uvedl, že do doby, než se dostal do finanční tísně, úvěr řádně splácel. Protože považuje exekutorský zápis za neplatný, navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud věc rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srov. Čl. II. Přechodná ustanovení, bod 12 části první zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání povinného proti usnesení, kterým soud prvního stupně nařídil exekuci, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a změně dalších zákonů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. §238a odst. 2 o. s. ř.). Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolací přezkum předjímaný ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují); Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu, o který zde však nejde, kdy by samotná vada podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) jen důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí (tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl) je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Dovolatel netvrdí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a ani hodnocením argumentů v dovolání obsažených k tomuto závěru dospět nelze.
V rozsudku ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněném v časopise Soudní judikatura, č. 1, ročník 2001, pod poř. č. 15, Nejvyšší soud formuloval a vysvětlil závěr, že nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (§274 písm. e/ o. s. ř.) výkon rozhodnutí, ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok (tedy na smluvní pokutu či úroky z prodlení), je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Závěry přijaté v tomto judikátu týkajícím se výkonu notářských zápisů podle §71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb. ve znění zákona č. 30/2000 Sb. není důvodu neaplikovat i pro exekuce zápisů exekutorských podle §40 odst. 1 písm. d) a §78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. Nepovažoval-li odvolací soud námitky týkající se výše smluvní pokuty či výše úroků z prodlení za takové, ke kterým je třeba přihlédnout, nevybočil z ustálené soudní praxe.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. února 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu