ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1903.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 1903/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné společnosti CORSAIR Luxembourg No° 11 S.A. , registrační číslo B 90447, se sídlem v Lucemburku, 2 Boulevard Konrad Adenauer, L-1115, Velkovévodství Lucemburské, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, proti povinnému R. V. , prodejem nemovitostí, pro 297.260,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově, pod sp. zn. 14 E 1537/98, o dovolání J. R. , zastoupené JUDr. Jiřím Svozilem, advokátem se sídlem ve Zlíně, třída Tomáše Bati 180, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze 14. 1. 2009, č.j. 12 Co 195/2008-196, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Jitka Ranišová je povinna zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1560,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky JUDr. Soni Bernardové.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud odmítl jako opožděné odvolání J. R. /zde dovolatelky/ (výrok I.), potvrdil usnesení ze dne 10. 12. 2007, č. j. 14 E 1537/98-160, jímž okresní soud udělil příklep (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výroky III. – V.).
Výrok I. usnesení krajského soudu napadla J. R. dovoláním.
Oprávněná navrhla odmítnutí dovolání
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 odst. 1, 3 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61).
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Jelikož dovolání bylo odmítnuto, vzniklo oprávněné podle ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 1.000,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§1 odst. 1, §2 odst. 1, §10 odst. 3, §12 odst. 1 písm. b/, §14 odst. 1, §15 a §16 odst. 2, vyhlášky č. 484/2000 Sb., sníženou o 50 % podle §18 odst. 1 vyhlášky), a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, jakož i DPH ve výši 20 %, tj. částce 260,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2011
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu