ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.212.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 212/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné AB – CREDIT a.s. , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1658/121, identifikační číslo osoby 40522610, zastoupené Mgr. Davidem Štůlou, advokátem se sídlem v Praze 6 – Bubenči, Českomalínská 516/27, proti povinnému F. N. , pro 8 090 233,87 Kč, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 12 Nc 5506/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze z 8. 8. 2008, č. j. 25 Co 109/2008-448, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením z 24. 10. 2007, č. j. 12 Nc 5506/2004-366, okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Soud prvního stupně uzavřel, že „tento důvod k zastavení exekuce zatím nebyl naplněn, neboť exekuce probíhá dosud pouhé tři roky a nelze tedy vyloučit, že bude objeven další majetek povinného, např. jeho dosud nezjištěné pohledávky za třetími osobami, které dosud mohou majetek povinného z doby před vyhlášením konkursu na majetek povinného držet (skrývat), event., že budou zjištěny účty u některé z dosud neoslovených bank, včetně zahraničních, nebo že bude zjištěna peněžní hotovost či jiný majetek dosud povinným skrývaný.“
Shora označeným rozhodnutím krajský soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu vyhověl a exekuci „zcela zastavil.“ Oproti soudu prvního stupně dospěl k závěru, že důvod k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dán je, jelikož „jde o postižitelnost a výtěžnost majetku povinného v poměrech (pro účely) dané konkrétní exekuce, nikoliv obecně.“ Taková obecná úvaha okresního soudu (bez konkrétních skutkových zjištění v uvedeném směru) podle názoru odvolacího soudu pro závěr o nedůvodnosti návrhu na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. nepostačuje. Oprávněná přes poučení odvolacího soudu podle §118a odst. 1, 3 o. s. ř. jako další postižitelný majetek povinného označila pouze pohledávku, kterou povinný (teprve) uplatňuje proti Komerční bance, a.s. a společnosti KONPO s.r.o. v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 141/2007, v němž se domáhá zaplacení náhrady škody ve výši „kolem“ 25.000.000,- Kč s odůvodněním, že Komerční banka, a.s. neoprávněně přihlásila pohledávku v konkursním řízení vedeném proti němu, v důsledku čehož pak byl probíhajícím konkursem připraven o své podnikatelské aktivity, takže mu vznikla škoda v uvedené výši. Jiný postižitelný majetek povinného oprávněná soudu neoznačila a „tvrzený nárok povinného v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 z hlediska svého skutkového základu za postižitelný v tomto směru zohledňovat možné není.“
V dovolání oprávněná namítá, že řízení trpí vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že řízení bylo postiženo vadou podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Naplnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. spatřuje v závěru odvolacího soudu, že „tvrzený nárok povinného v řízení vedeném proti Komerční bance a.s. u Obvodního soudu pro Prahu 1 z hlediska svého skutkového základu za postižitelný v tomto směru považovat možné není.“ Dovolatelka vyjadřuje přesvědčení, že „jakkoli ostatní majetek povinného může podléhat přednostnějším exekucím, než je exekuce v její prospěch, může i tato exekuce skončit vymožením pohledávky nebo alespoň její části, zatímco, byla-li by exekuce zastavena, vedlo by to pravděpodobně k definitivnímu zániku možnosti oprávněné pohledávku vymoci.“ Oprávněná se domnívá, že při rozhodování o zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. lze zohledňovat i pohledávky (nároky) povinného, které jsou sporné, nebo které jsou předmětem soudního či jiného řízení. Výsledkem soudního řízení o předmětné pohledávce ve výši 25.000.000,- Kč vůči Komerční bance a.s. je pouze „deklaratorní rozhodnutí soudu, kterým soud deklaruje, zda Komerční banka a.s. je či není povinna povinnému uvedenou částku zaplatit. Na samotnou existenci pohledávky to nemá žádný vliv. Jestliže tedy tato pohledávka vůči Komerční bance a.s. existuje (bez ohledu na její spornost a probíhající soudní řízení), může být bezpochyby předmětem exekuce.“ Odvolací soud však v řízení nezkoumal, zda pohledávka povinného vůči Komerční bance a.s. existuje či nikoli, zda tedy může být předmětem exekuce nebo ne, a zda jsou tak splněny podmínky pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. V závěru dovolání oprávněná dovozuje, že byla-li by exekuce zastavena a obvodní soud by teprve poté rozhodl, že Komerční banka a.s. má vůči povinnému dluh (ve výši 25.000.000,- Kč nebo i nižší), neměla by oprávněná již možnost zahájit exekuční řízení k vymožení své pohledávky, jelikož ta by již byla promlčena. Vadu řízení podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. spatřuje v tom, že soud nezkoumal, zda jí tvrzená pohledávka povinného existuje.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání, přípustné podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., není důvodné.
Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu (kromě namítnuté vady) závěr odvolacího soudu, že „tvrzený nárok povinné v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 z hlediska svého skutkového základu za postižitelný v tomto směru zohledňovat možné není“, a že tudíž jsou splněny předpoklady pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Ustanovení §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. pamatuje na situaci, kdy po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného žádný jeho majetek zjištěn není nebo je hodnota majetku ke krytí nákladů exekuce nedostačující a její realizace by vedla jen ke zvýšení nákladů, které nemohou být z výtěžku kryty (princip procesní ekonomie). V daném případě byla oprávněná nesouhlasící se zastavením exekuce vyzvána k označení majetku jiného (dalšího) než exekutorem vyjmenovaného v podnětu k zastavení exekuce (č. l. 359, 399), z něhož by mohla být vymáhaná pohledávka uspokojena, a k navržení důkazů k prokázání existence takového majetku. Na tuto výzvu oprávněná reagovala prohlášením, že „povinný vede proti Komerční bance, a.s. a KONPO s.r.o. řízení o náhradu škody v částce cca 25.000.000,- Kč.“ Vzhledem k tomu má oprávněná zato, že „ případný úspěch povinného v uvedeném řízení by výrazně změnil jeho majetkové poměry, tj. na základě následného plnění v jeho prospěch by mohlo dojít k výraznému, ne-li úplnému uspokojení pohledávek oprávněné.“ K důkazu o existenci pohledávky povinného za Komerční bankou a.s. a KONPO s.r.o. oprávněná nabídla pouze spisovou značku řízení, pod níž se uvedený spor o náhradu škody vede.
Nesouhlasí-li oprávněný se zastavením exekuce, protože majetek byl exekutorem zjištěn nedostatečně, soud jej vyzve, aby uvedl, které další úkony mají být ke zjištění majetku provedeny, a posoudí jejich možnou úspěšnost před tím, než exekuci zastaví, nebo exekutora vyzve, aby v exekuci pokračoval.
V daném případě, kdy oprávněná ke zjištění existence jí tvrzené pohledávky povinného žádné další důkazy nenabídla – relevantním důkazem způsobilým prokázat existenci majetku, a tedy schopným vést soud k závěru, že je namístě v exekuci pokračovat, není poukaz na probíhající soudní řízení – je závěr odvolacího soudu, že dosavadní průběh exekuce ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jejích nákladů, a že tudíž jsou splněny předpoklady pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., správný.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že žaloba povinného proti Komerční bance a.s. a společnosti KONPO s.r.o. o náhradu škody byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 z 13. 12. 2010, č. j. 23 C 141/2007-173, pravomocným (v prvním stupni, jelikož odvolání povinný nepodal) dne 29. 3. 2011, zamítnuta.
S ohledem na výše uvedené nutno uzavřít, že se oprávněné prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 části věty před středníkem, odst. 6 o. s. ř. zamítl.
Dovolatelka procesně úspěšná nebyla, povinnému, jenž by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §142 odst. 1, §224 odst. 1 a §234b odst. 5 věty první o. s. ř. výrok shora uvedený.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2011
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu