ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2184.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 2184/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné České televize , se sídlem v Praze 4, Kavčí Hory, identifikační číslo osoby 00027383, zastoupené JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 719, proti povinnému K. S. , zemřelému 6. 11. 2006, za účasti Ing. K. S., pro částku 675,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 16 Nc 35/2007, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně z 30. 1. 2009, č. j. 26 Co 385/2008-31, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud k odvolání Ing. K. S. zrušil usnesení ze 14. 12. 2007, č. j. 16 Nc 35/2007-5, jímž okresní soud nařídil exekuci, a řízení s poukazem na ustanovení §19 a §104 odst. 2 o. s. ř. podle §219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zastavil s odůvodněním, že povinný K. S. před zahájením exekučního řízení dne 6. 11. 2006 zemřel.
V dovolání oprávněná s poukazem na ustanovení §241a odst. 2 písm. a), odst. 3 o. s. ř. namítá, že v nalézacím i exekučním řízení považovala za účastníka Ing. K. S., jemuž také byl k exekuci navržený platební rozkaz doručen. Jestliže Ing. K. S.proti němu nepodal odpor, pak již podle jejího názoru nemůže exekuční soud posuzovat „existenci či neexistenci nároku,“ a to „ani jako otázku předběžnou.“
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání, přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (nikoli tedy, jak nesprávně dozuje oprávněná, podle §238a odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) není důvodné.
Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že řízení je nutno pro nedostatek způsobilosti povinného (jak byl označen níže uvedenými údaji v žalobě i návrhu na nařízení exekuce) být účastníkem řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavit.
Dovolatelka se především mýlí, kvalifikuje-li posouzení věci odvolacím soudem jako hodnocení věcné správnosti exekučního titulu. Krajský soud se totiž nezabýval věcnou opodstatněností odvolací námitky Ing. K. S., že se povinnost placení televizního poplatku netýká jeho, nýbrž jeho zemřelého otce K. S. (a tím méně věcnou správností exekučního titulu), nýbrž otázkou, jíž se musí soud vždy zabývat v první řadě, tj. otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení, mezi něž patří i způsobilost být účastníkem řízení; v tomto směru pak dospěl ke správnému závěru, že tomu tak není, byl-li návrh na nařízení exekuce podán dne 10. 12. 2007, tedy teprve poté, co povinný K. S. (označený v žalobě i v návrhu na nařízení exekuce kromě jména, příjmení a adresy také tzv. spojovacím číslem SIPO 6141827553) zemřel. S ohledem na takovéto přesné a určité, tedy nezaměnitelné označení povinného (Ing. K. S., bylo, jak odvolací soud zjistil ze zprávy České televize na č. l. 15, přiděleno spojovací číslo SIPO 8002020572) neobstojí dovolatelčina námitka, že v nalézacím i exekučním řízení považovala za povinného „Ing. K.a S. mladšího,“ a tedy ani námitka nepřípustnosti přezkumu věcné správnosti titulu exekučním soudem.
S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se oprávněné prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 části věty před středníkem, odst. 6 o. s. ř. zamítl.
Dovolatelka zůstala procesně neúspěšná, odvolateli náklady dovolacího řízení, na jejichž náhradu by jinak měl právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §142 odst. 1, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok shora uvedený.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. dubna 2011
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu