ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2209.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 2209/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Home Credit, a. s. , se sídlem v Brně, Moravské náměstí 249/8, identifikační číslo osoby 269 78 636, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti povinnému M. L. , za účasti manželky povinného N. L., obou zastoupených JUDr. Alenou Urbánkovou, advokátkou se sídlem v Lipníku nad Bečvou, Losertova 623, pro 6 770,- Kč, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 29 Nc 623/2007, o dovolání povinného a jeho manželky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 2. 2008, č. j. 40 Co 230/2008-38, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 1. 10. 2007, č. j. 29 Nc 623/2007-20, kterým okresní soud zamítl návrh povinného a návrh jeho manželky na zastavení exekuce. Uzavřel, že námitky povinného a jeho manželky jsou irelevantní, protože jimi zpochybňují výsledky nalézacího řízení. Skutečnost, že povinný zaplatil jistinu a příslušenství již v roce 2003, není rozhodující, protože dosud neuhradil náklady nalézacího řízení. Za nedůvodnou soud považoval i námitku, že povinnému nebylo oznámeno postoupení pohledávky z Home Credit Finance a. s., v jejíž prospěch byl exekuční titul vydán, na oprávněnou, neboť i v takovém případě mohl povinný podle §526 odst. 1 obč. zákoníku plnit postupiteli Home Credit Finance, a. s.
V dovolání, jehož přípustnost opírají o §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1966 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), dovolatelé namítají, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Uvedli, že jistinu a příslušenství ve výši 11 707,49 Kč zaplatili v dubnu 2003 a nesouhlasili s tím, aby platili náklady nalézacího řízení. Navrhli, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněná ve vyjádření k dovolání (podaném v době, kdy dovolání nebylo dosud doplněno právní zástupkyní dovolatelů) uvedla, že dovolání neobsahuje žádné dovolací důvody a že je neúplné. Dále uvedla, že vady nalézacího řízení nelze již napravovat v exekučním řízení. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Dovolací soud rozhodl o věci podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srovnej čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 v části první zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Výhrady povinného a jeho manželky, jimiž zpochybňují věcnou správnost podkladového rozhodnutí, zde nemohou obstát. Nejvyšší soud již v mnoha rozhodnutích uvedl, že soud ve výkonu rozhodnutí (exekuci) není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí vydaných v nalézacím řízení. Obsahem těchto rozhodnutí je vázán a je povinen z nich vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod č. 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Obranu proti placení nákladů řízení ve výši 6770,- Kč měl povinný uplatnit v nalézacím řízení, tj. buď podáním odporu proti podkladovému platebnímu rozkazu, popř. jen odvoláním proti výroku o nákladech řízení tohoto platebního rozkazu.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. února 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu