ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2591.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 2591/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v právní věci žalobce JUDr. Roberta Matase , advokáta se sídlem v Praze 1, Masarykovo nábřeží 14, zastoupeného Rogerem Cunninghamem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 3, Písecká 2265/12, adresa pro doručování Praha 1, Masarykovo nábřeží 14, za účasti Telefónica Czech Republic, a.s. , se sídlem v Praze 4, Michli, Za Brumlovkou 266/2, identifikační číslo osoby 601 93 336, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 21 C 315/2005, o dovolání účastnice řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. srpna 2008, č. j. 14 Co 271/2008 - 112, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 13. 12. 2007, č. j. 21 C 315/2005 - 84, zamítl žalobu, aby „soud svým rozhodnutím nahradil rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 17. 1. 2005, č. j. 026327/2004-631-Dvo/F, ve spojení s rozhodnutím ze dne 31. 5. 2005, č. j. 11942/2005-603, pokud jím byl zamítnut návrh žalobce na zahájení správního řízení o jeho námitkách proti vyřízení reklamace vyúčtování cen za telekomunikační služby, a to tak, že těmto námitkám vyhoví“; dále rozhodl o nákladech řízení. Uvedenými rozhodnutími Českého telekomunikačního úřadu bylo rozhodnuto o reklamaci ohledně fakturované částky podle faktury vystavené zúčastněnou osobou dne 8. 9. 2004 za telekomunikační služby za období od 1. 8. 2004 do 31. 8. 2004, zaslané CUNNINGHAM & MATAS - sdružení advokátů, Praha 8, U Invalidovny 525/7, účastnické číslo 224 816 480, ve výši 26.003,- Kč včetně DPH, z níž 20.671,- Kč včetně DPH bylo účtováno za datové služby se zvláštním tarifem.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 8. 2008, č. j. 14 Co 271/2008 - 112, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že „námitkám proti vyřízení reklamace na vyúčtování ceny za veřejně dostupné služby elektronických komunikací za zúčtovací období od 1. 8. 2004 do 31. 8. 2004 u telefonní stanice č. 224 816 480 účastníka JUDr. Roberta Matase, advokáta sídlem Praha 8, U Invalidovny 525/7, se vyhovuje, že společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s., je oprávněna za datové služby se zvýšenou cenou účtovat ceny odpovídající tarifu Internet 2002 a že tímto rozhodnutím se nahrazuje rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 17. 1. 2005, č. j. 026327/2004-631-Dvo/F, ve spojení s rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 31. 5. 2005, č. j. 11942/2005-603“; dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalobcem a zúčastněnou osobou. Odvolací soud vycházel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že služby se zvýšeným tarifem byly účtovány proto, že při přístupu na internet prostřednictvím služby Internet 2002 došlo k automatickému přesměrování volání na dražšího zprostředkovatele - tzv. dialer (v tomto případě na č. 976700053), který se sám nainstaloval do počítače žalobce a přesměroval jeho připojení. Uzavřel, že nebylo-li v daném případě zpochybněno, že žalobce byl informován o možnosti zajistit si u zúčastněné osoby službu „zamezení přístupu ke službám se zvýšeným tarifováním“ až dopisem ze dne 15. 10. 2004, tedy po rozhodném období srpna 2004, a současně nebylo prokázáno, že by v konkrétním okamžiku přesměrování byl žalobce na tuto skutečnost a na zvýšenou cenu upozorněn poskytovatelem Aliatel a.s. a že tedy zúčastněná osoba neinformovala žalobce o možném riziku nevyžádaného přesměrování, je oprávněna účtovat za připojení k síti Internet běžné poplatky podle tarifu Internet 2002, neboť již v řízení před správními orgány bylo prokázáno, že připojení k síti Internet bylo realizováno a nedošlo k narušení technického vedení ani jiné technické závadě. Z uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle §220 odst. 1 písm. a) a §250j odst. 1 a 2 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala zúčastněná osoba dovolání z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Je přesvědčena, že částka 26.003,- Kč byla účastníkovi pevné telefonní stanice č. 224 816 480 vyúčtována v souladu se zákonem č. 151/2000 Sb., tj. za všechny poskytnuté služby včetně veřejně dostupných služeb elektrických komunikací se zvýšenou cenou. Nesouhlasí s právním názorem odvolacího soudu, že na daný právní vztah je možno aplikovat §94 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., jelikož tento zákon nebyl v rozhodném období účinný, a namítá, že není osobou poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou. Nesdílí ani názor odvolacího soudu, že k využití služby se zvýšeným tarifem došlo skrytě prostřednictvím tzv. dialeru, neboť o tom žalobce v obou řízeních nepředložil žádný důkaz, a došlo-li k tomu, měl být takový softwarový prostředek skutečně zjištěn a prokázán. Výtka, že účastník nebyl před připojením (přesměrováním, případně před sestavením nového spojení) na datové služby se zvýšeným tarifem na tuto skutečnost upozorněn, je vůči ní neopodstatněná, neboť službu „zamezení přístupu ke službám se zvýšeným tarifováním“ nabízela všem účastníků s dostatečnou osvětou, a to před uvedeným rozhodným obdobím, čímž splnila povinnost informovat účastníky o určitém riziku připojení na datové služby se zvýšenou cenou, ovšem sama nemohla takovému spojení zamezit, a tento požadavek je v rozporu se zákonem i ústavním pořádkem. Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Žalobce se ve svém obsáhlém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s rozsudkem odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání bylo jako zjevně bezdůvodné odmítnuto.
Dovolací soud o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.) a po zjištění, že bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zastoupenou zaměstnancem s právnickým vzděláním, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle §245 o. s. ř. není-li v části týkající se řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (tak jako v posuzované věci) uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé je upravena v §237 odst. 1 o. s. ř. Podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. však není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci není pochyb o tom - a vyplývá to i z obsahu připojeného spisu správního orgánu (Českého telekomunikačního úřadu) - že telefonní stanice č. 224 816 480 byla využívána pro podnikatelskou činnost advokátní kanceláře CUNNINGHAM & MATAS-sdružení advokátů, se sídlem v Praze 8, U Invalidovny 525/7, jíž také byla zúčastněnou osobou zaslána faktura ze dne 8. 9. 2004 za telekomunikační služby za období od 1. 8. 2004 do 31. 8. 2004, a že námitky proti výsledku reklamačního řízení proti uvedené faktuře podalo jako navrhovatel CUNNINGHAM & MATAS-sdružení advokátů. Mezi účastníky se tedy jednalo o obchodní závazkový vztah založený smlouvou o poskytování veřejné telekomunikační služby, neboť oba byli podnikatelé a tento vztah se týkal jejich podnikatelské činnosti ve smyslu §261 odst. l obch. zák. [zúčastněná osoba je zapsána v obchodním rejstříku a žalobce je advokátem, tedy podnikatelem uvedeným v §2 odst. 2 písm. c) obch. zák., přičemž jeho činnost je podnikáním podle §2 odst. 1 zákona o advokacii, tedy činností „obchodní“ - k tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 8. 2007, sp. zn. Ncp 1865/2007, uveřejněné pod číslem 34/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek]. K výkladu pojmu „věc obchodní“ srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. 23 Cdo 1055/2009.
Protože dovolání zúčastněné osoby směřuje proti rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ohledně reklamace vyúčtování cen za telekomunikační služby v rozsahu částky 26.003,- Kč, směřuje tak proti rozsudku odvolacího soudu, jímž v obchodní věci bylo rozhodnuto o částce nepřevyšující 50.000,- Kč, a není tudíž ve smyslu §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné. Dovolací soud proto dovolání zúčastněné osoby podle §243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť zúčastněné osobě v tomto řízení žádné náklady nevznikly, a náklady žalobce vynaložené na sepis vyjádření k dovolání nelze za stavu, kdy je dovolání ze zákona nepřípustné, považovat za účelně vynaložené na bránění práva (§142 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. července 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu