ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.304.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 304/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Home Credit a.s. , se sídlem v Brně, Moravské náměstí 249/8, okres Brno-město, identifikační číslo osoby 269 78 636, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti povinné H. L. , pro 18.170,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 14 Nc 9909/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. října 2006, č. j. 10 Co 759/2006 - 26, ve znění opravného usnesení ze dne 20. dubna 2010, č. j. 10 Co 759/2006 - 70, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 19. 4. 2004, č. j. 14 Nc 9909/2004 - 4, nařídil podle vykonatelného rozhodčího nálezu ze dne 5. 1. 2004, sp. zn. H/2003/02064, vydaného rozhodcem JUDr. Janem Brožem, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 18.170,75 Kč, pro náklady předcházejících řízení ve výši 3.488,16 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinné, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Igora Olmu, Exekutorský úřad Svitavy.
Krajský soud v Ústí nad Labem napadeným usnesením (ve znění opravného usnesení) změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, a rozhodl o nákladech exekučního řízení a nákladech exekuce. Dospěl k závěru, že rozhodčí nález nebyl povinné řádně doručen, neboť byl doručován opatrovníkovi, který byl ustanoven Správcem Seznamu rozhodců Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s., což je nepřípustné. Vyložil, že opatrovníka může účastníku řízení ustanovit pouze rozhodce nebo soud, nikoli však subjekt od rozhodce ad hoc odlišný, jak tomu bylo v tomto případě.
Proti tomuto usnesení podala oprávněná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Je přesvědčena, že zkoumání podmínek ustanovení opatrovníka pro přijímání písemností účastníku neznámého pobytu nalézacího řízení je v rámci řízení exekučního nepřípustné, a v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1833/2002 a sp. zn. 20 Cdo 554/2002. Má za to, že případné vady nalézacího řízení, z něhož vzešel exekuční titul, jsou při nařízení exekuce právně bezvýznamné a pro účely exekučního řízení je podstatná pouze okolnost, zda byl rozhodčí nález řádným způsobem doručen ustanovenému opatrovníkovi. Vada rozhodčího řízení, ve smyslu nesprávného postupu rozhodce při ustanovování opatrovníka, může být dle názoru oprávněné předmětem zkoumání soudu toliko v řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle §31 a násl. zákona o rozhodčím řízení, iniciovaném některou ze stran rozhodčího řízení. Oprávněná nesouhlasí ani s názorem odvolacího soudu, podle nějž není možné, a to ani pokud by se strany sporu na takovém způsobu vedení řízení dohodly, aby o ustanovení opatrovníka v řízení rozhodoval třetí subjekt odlišný od rozhodce ad hoc, když jednací řád publikovaný na stránkách pro rozhodčí řízení v ust. §8 odst. 9 oprávnění ustanovit opatrovníka účastníku neznámého pobytu svěřuje správci seznamu rozhodců Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Povinná ve svém písemném vyjádření k dovolání mj. uvedla, že si je svého dluhu vědoma, že se v oné době přestěhovala a exekuční titul jí nebyl doručen.
Dovolací soud rozhodl o věci podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz Čl. II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání, přípustné podle §237 odst. 1 písm. a), §238a odst. l písm. c), odst. 2 o. s. ř., ve spojení s §130 zákona č. 120/2001 Sb., není důvodné.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady však z obsahu spisu nevyplývají.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §19 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 216/1994 Sb.“), se strany mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci.
Podle §30 zákona č. 216/1994 Sb. nestanoví-li zákon jinak, užije se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Usnesením ze dne 18. 11. 2003, sp. zn. H/2003/02064, ustanovil JUDr. Petr Jurák jako správce Seznamu rozhodců Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s., povinné opatrovníka Mgr. Václava Chuma „k doručení pošty AK Brož & Sokol & Novák, Sokolská třída 60, 120 00 Praha 2”.
Předpokladem formální vykonatelnosti rozhodčího nálezu je jeho účinné doručení. Nejvyšší soud již například ve svém rozhodnutí ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1592/2006, uzavřel, že do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí nepatří. Proto předmětem dohody účastníků ve smyslu §19 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. nemůže být ani postup pro případ, že se účastníkovi nepodaří doručit písemnosti podle §45 a násl. o. s. ř. (ve znění účinném do 30. 6. 2009). V takovém případě, nepodařilo-li se účastníku doručit písemnosti, je možné mu ustanovit opatrovníka podle §29 odst. 3 o. s. ř., jenž účastníka zastupuje a jemuž se rovněž písemnosti doručují (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2103/2007). V souzené věci však povinná takovým způsobem zastoupena nebyla, protože jí byl ustanoven pouze opatrovník pro přijímání písemností, kterého nelze považovat ani za zástupce pro doručování ve smyslu §45e o. s. ř. Již z tohoto důvodu je zřejmé, že rozhodčí nález nebyl povinné řádně doručen.
Závěr odvolacího soudu, že rozhodčí nález nebyl povinnému řádně doručen (byť odvolací soud uzavřel, že usnesení o ustanovení opatrovníka může vydat pouze rozhodce a nikoliv Správce Seznamu rozhodců Společnosti pro rozhodčí řízení a. s.), je tedy správný.
Nejvyšší soud proto dovolání oprávněné jako nedůvodné zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť oprávněná nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a povinné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. února 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu