ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3342.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 3342/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci České pojišťovny, a. s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem se sídlem v Praze, Národní dům na Vinohradech, nám. Míru 9, proti povinnému E. K. , zastoupenému JUDr. Alicí Zachariášovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Krymská 5, pro 1 716,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 27 Nc 5300/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 4. 2009, č. j. 11 Co 248/2009-52, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 4. 2009, č. j. 11 Co 248/2009-52, a usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 12. 2008, č. j. 27 Nc 5300/2008-3, se ruší a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 30. 12. 2008, č. j. 27 Nc 5300/2008-3, kterým okresní soud nařídil podle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Tomáše Sokola ze dne 26. 6. 2007, sp. zn. P/2007/05711, k vymožení pohledávky 1 716,- Kč se 7% úroky z prodlení od 20. 9. 2006 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení 8 568,- Kč a nákladů exekuce a oprávněného exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Davida Koncze. Uzavřel, že soud se již v exekučním řízení nemůže zabývat případnou nezákonností ustanovení opatrovníka v řízení vedoucím k vydání rozhodčího nálezu.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), namítá, že odvolací soud posoudil otázku doručování rozhodčího nálezu v rozporu s ustálenou judikaturou. Uvedl, že v souzené věci nelze vycházet ze závěrů usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1833/2002, protože rozhodčí řízení je řízením jednostupňovým, takže v jeho rámci by nemohl namítat nezákonnost ustanovení opatrovníka. Oprávněná přitom sama napsala do pojistné smlouvy nesprávnou adresu povinného (místo Abertamy Ostrov), a proto mu nemohly být písemnosti řádně doručeny. Dále uvedl, že odvolací soud se nezabýval odvolací námitkou, týkající se doručování rozhodčích nálezů, jež musí odpovídat pravidlům stanoveným v občanském soudním řádu. Protože podmínky pro ustanovení opatrovníka podle §29 odst. 3 o. s. ř. nebyly splněny, žádal, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud rozhodl o věci podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srovnej část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, které má po právní stránce zásadní význam (§236 odst. 1, §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o. s. ř.), daný tím, že odvolací soud posoudil otázku formální vykonatelnosti rozhodčího nálezu doručovaného opatrovníkovi pro doručování písemností v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady z obsahu spisu nevyplývají.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Předpokladem formální vykonatelnosti rozhodčího nálezu je jeho účinné doručení. Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1592/2006, uzavřel, že do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí nepatří. Mají-li nastat účinky právní moci a vykonatelnosti rozhodčího nálezu ve stejném rozsahu jako v případě soudního rozhodnutí, je nezbytné trvat na dodržení pravidel, jimiž se řídí doručování rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení. Na základě tohoto závěru je třeba dovodit, že předmětem dohody účastníků ve smyslu §19 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. nemůže být ani postup pro případ, že se účastníkovi nepodaří písemnosti podle §45 a násl. o. s. ř. doručit. I v tomto případě je nezbytné se řídit ustanoveními občanského soudního řádu, která takovou situaci řeší.
Podle §29 odst. 3 o. s. ř. může předseda senátu, neučiní-li jiná opatření, účastníkovi, jehož pobyt není znám, ustanovit opatrovníka. Tento opatrovník účastníka v řízení zastupuje, jemu se také doručují písemnosti s řízením související. V souzené věci však povinný opatrovníkem v uvedeném smyslu zastoupen nebyl, pouze mu byl ustanoven opatrovník pro přijímání písemností (bod 5 odůvodnění rozhodčího nálezu na č. l. 5), kterého však ze způsobu jeho ustanovení nelze považovat ani za zástupce pro doručování ve smyslu §45e o. s. ř. Na základě těchto úvah lze uzavřít, že povinnému rozhodčí nález účinně doručen nebyl, a proto není ani vykonatelný.
Dospěl-li odvolací soud k jinému závěru, je tento závěr nesprávný. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§243d odst. l, část věty první za středníkem, o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího (§243d odst. l, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. února 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu