ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3699.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 3699/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v právní věci žalobce J. G. , zastoupeného JUDr. Martinem Žižkou, advokátem se sídlem v Teplicích, Masarykova 915/31, proti žalovanému Okresnímu soudu v Teplicích , se sídlem v Teplicích, U Soudu 1450, o nejasné podání, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 17 C 460/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. dubna 2009, č. j. 9 Co 778/2008 - 46, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. dubna 2009, č. j. 9 Co 778/2008 - 46, a usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 3. listopadu 2008, č. j. 17 C 460/2007 - 42, se zrušují a řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 3. 11. 2008, č. j. 17 C 460/2007 - 42, odmítl podání žalobce došlé mu dne 15. 10. 2007 a rozhodl o nákladech řízení. Učinil tak postupem podle §43 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy nejasné podání žalobce postrádalo náležitosti žaloby podle §79 odst. 1 a 2 o. s. ř., nedostatky tohoto podání nebyly žalobcem odstraněny ani přes řádně doručenou výzvu podle §43 odst. 1 o. s. ř. k jejich odstranění a k doplnění žaloby, a v řízení tak nebylo možno pokračovat.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 2. 4. 2009, č. j. 9 Co 778/2008 - 46, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba i po doplnění (kterým žalobce označil pouze účastníky řízení a dále uvedl, že požaduje navrácení částky, kterou zaplatil při dražbě nemovitostí konané dne 2. 5. 2000, neboť součástí ocenění nemovitostí byly i porosty nacházející se na cizím pozemku, jenž žalobce následně koupil) trpí vadami, pro které ji nelze věcně projednat. Žalobce ani přes řádnou a opakovanou výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 19. 6. 2008, č. j. 17 C 460/2007 - 23), vady žaloby neodstranil a ta nadále neobsahuje výši peněžní částky, kterou žalobce požaduje zaplatit, a chybí údaj o tom, čeho se žalobce domáhá, na jehož podkladě by soud mohl rozhodnout, a trpí tedy takovými nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat. Kromě toho označený žalovaný Okresní soud v Teplicích nemá způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení, neboť soud jako organizační složka státu není právnickou osobou a není mu přiznána způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu §19 o. s. ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z §239 odst. 3 o. s. ř., a podává je z důvodu uvedeného v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Namítá, že doplnění a opravu žaloby provedl vždy řádně podle poučení soudu a že usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. 10. 2007, č. j. 14 Nc 4663/2007 - 3, ani dalším usnesením tohoto soudu ze dne 19. 6. 2008, č. j. 17 C 460/2007 - 23, „mu nebylo vytknuto“, že neuvedl konkrétní výši peněžní částky, kterou požaduje zaplatit. Těmto výzvám tedy zcela vyhověl, neboť označil účastníky řízení, předložil listinné důkazy a uvedl i konkrétní znění rozhodnutí, jehož vydání se domáhal, „a to vrácení finanční částky, kterou při dražbě zaplatil“. O tom, že má v doplnění žaloby uvést konkrétní výši částky, kterou požaduje zaplatit, však nebyl soudem podle §43 odst. 1 o. s. ř. poučen. Usnesení odvolacího soudu tak bylo podle jeho názoru vydáno v rozporu s §43 odst. 2 o. s. ř., neboť jedním z předpokladů odmítnutí žaloby podle tohoto ustanovení je, že žaloba nebyla doplněna a opravena řádně, tedy způsobem podle poučení soudu, jak je třeba opravu a doplnění provést. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, a že je přípustné podle §239 odst. 3 o. s. ř., , dospěl k závěru, že řízení trpí nedostatkem podmínky spočívající v tom, že za účastníka řízení byl označen ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení.
Podle ustanovení §19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), tedy fyzické osoby (jejich způsobilost mít práva a povinnosti v občanskoprávních vztazích vyplývá z ustanovení §7 obč. zák.), právnické osoby (srov. §18 odst. 1 obč. zák.), a stát (Česká republika); je-li stát (Česká republika) účastníkem občanskoprávních vztahů, je právnickou osobou (srov. §21 obč. zák.) a jedná za něj příslušná organizační složka státu. Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává.
Soudy (v posuzované věci Okresní soud v Teplicích) jsou - jak vyplývá z §3 odst. 1 a §51 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2001 - organizační složkou státu. Jako organizační složka státu nejsou právnickými osobami (srov. §3 odst. 2 větu první zákona č. 219/2000 Sb.). Protože ani zákon jim nepřiznává způsobilost být účastníkem řízení, není - a potud je třeba odvolacímu soudu přisvědčit - Okresní soud v Teplicích způsobilým účastníkem občanského soudního řízení ve smyslu §19 o. s. ř.
Podle ustanovení §90 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá čistě procesním způsobem; žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil.
Z ustanovení §79 odst. 1 věty druhé a třetí o. s. ř. - mimo jiné - vyplývá, že žalobce musí v žalobě označit účastníky řízení tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou) a aby s ním soud mohl jednat. Fyzickou osobu jako účastníka řízení je proto třeba označit jménem, příjmením a bydlištěm, popřípadě dalšími údaji umožňujícími její přesnou identifikaci (datem narození, místem podnikání apod.). Právnická osoba se jako účastník řízení označuje uvedením obchodní firmy nebo názvu a adresy sídla; jde-li o právnickou osobu, která se zapisuje do obchodního rejstříku, je součástí obchodní firmy právnické osoby - kromě jejího názvu - i dodatek označující její právní formu (§9 odst. 2 obch. zák.).
Jestliže v řízení, v němž se účastenství zakládá podle §90 o. s. ř. (jak je tomu i v projednávané věci), byl označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů. V takto vadně zahájeném řízení nemůže vzniknout procesněprávní vztah, neboť zde chybí jeden z jeho základních prvků - jeden ze subjektů procesněprávního vztahu (způsobilá strana sporu). Soud je proto povinen v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínek řízení přihlédnout a řízení zastavit (§103, §104 odst. 1 o. s. ř.). Způsobilost být účastníkem řízení je přitom procesní podmínkou, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vždy vede k zastavení řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soud ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2401/2003, usnesení téhož soudu ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. 26 Cdo 2415/2002, nebo usnesení téhož soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 4876/2007).
V projednávané věci žalobce - jak je nepochybné z obsahu doplnění žaloby ze dne 6. 11. 2007, doručené soudu dne 7. 11. 2007 - označil za žalovaného „Okresní soud v Teplicích“. Uvedené označení žalovaného bylo úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzovalo žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v žalobě řízení jako žalovaný účastnit. Z obsahu žaloby nevyplývá, že by v označení žalovaného v žalobě došlo (mohlo dojít) k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti (nic takového žalobce netvrdil ani v průběhu řízení před soudy obou stupňů), ačkoli jinak obsahovala žaloba vady a soud se je pokusil odstranit způsobem uvedeným v §43 o. s. ř. Nejde ani o případ rozporu mezi označením žalovaného a skutkovým vylíčením věci, který by představoval odstranitelnou vadu žaloby.
Žalobu tedy nebylo možné projednat a rozhodnout ve věci samé již proto, že žalobcem úplně (přesně), určitě a srozumitelně označený žalovaný „Okresní soud v Teplicích“ neměl způsobilost být účastníkem řízení. Uvedená skutečnost není - jak uvedeno výše - vadou žaloby, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit a který vede bez dalšího k zastavení řízení (§103, §104 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud České republiky k této vadě řízení [§229 odst. 1 písm. b) o. s. ř.] ve smyslu §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. přihlédl, i když nebyla uplatněna v dovolání, a usnesení soudů obou stupňů - aniž se mohl zabývat námitkami dovolatele - podle §243b odst. 2, části věty za středníkem o. s. ř. zrušil a řízení podle §243b odst. 4 o. s. ř. (s přihlédnutím k §104 odst. 1, větě první o. s. ř.) zastavil.
O nákladech řízení rozhodováno nebylo, neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. února 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu