ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3814.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 3814/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Magistrátu města Olomouce , se sídlem v Olomouci 9, Horní náměstí 583/0, zastoupeného Mgr. Danielem Procházkou, advokátem se sídlem v Olomouci, Božetěchova 9, proti povinnému J. Š. , pro 1.700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 49 EXE 4015/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 5. 2011, č.j. 40 Co 440/2011-122, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s. ř.):
Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 10. 2010, č. j. 49 EXE 4015/2010-13, kterým okresní soud nařídil podle rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 7. 6. 2010, č. j. SmOl/AŘMV/2/0346/2010/Vaň, k upokojení pohledávky 1700,- Kč a nákladů předcházejícího řízení 1000,- Kč exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. MUDr. Radana Kuču, soudního exekutora.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle Části první, Čl. II Přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu (vyhlášeným) vydaným po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení již ve znění účinném od 1. 7. 2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinného 30. 5. 2011, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
Protože exekuce byla pravomocně zastavena usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 9. 2011, č. j. 49 EXE 4015/2010-199, rozhodl Nejvyšší soud i o nákladech dovolacího řízení podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Oprávněnému, jenž by měl na jejich náhradu právo, v tomto stádiu řízení (podle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu