ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4621.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4621/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v právní věci žalobce D. M. , proti žalovanému JUDr. J. B. , zemřelému, o zaplacení 72.360,90 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení podané M. B. , zastoupenou JUDr. Jiřinou Hájkovou, advokátkou se sídlem v Krnově, Pod Bezručovým vrchem, Revoluční 910/20, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 10 C 245/96, o dovolání M. B. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. listopadu 2008, č. j. 8 Co 401/2008 - 74, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. listopadu 2008, č. j. 8 Co 401/2008 - 74, a usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 2. dubna 2008, č. j. 10 C 245/96 - 55, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Bruntále k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 2. 4. 2008, č. j. 10 C 245/96 - 55, jímž Okresní soud v Bruntále zamítl žalobu M. B. na obnovu řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 10 C 245/96 a kterým rozhodl o nákladech řízení; dále krajský soud nevyhověl návrhu M. B. na přiznání osvobození od soudních poplatků a na „ustanovení“ zástupce a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Aniž by se zabýval namítanými důvody obnovy řízení, dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně (který považoval za nadbytečné zabývat se i otázkou, zda žaloba byla podána oprávněnou osobou) s odkazem na ustanovení §233 odst. 1 o. s. ř. k závěru, že žaloba na obnovu řízení byla podána opožděně.
Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání (doplněné prostřednictvím soudem ustanovené zástupkyně), jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Namítá, že soudy obou stupňů zamítly žalobu na obnovu řízení pouze z procesních důvodů, aniž by provedly navržené důkazy a aniž by se zabývaly tím, zda chování žalobce bylo v souladu s dobrými mravy, z čehož dovozuje, že byla zkrácena v právu na spravedlivý proces, že řízení před soudy obou stupňů trpí „podstatnými vadami“ a že soudy tak nesprávně právně věc posoudily. Opětovně uvádí své výhrady vůči jednání žalobce a domnívá se, že každé rozhodnutí musí být vydáváno „v souladu s dobrými mravy“, přičemž v daném případě soudy obou stupňů toto hledisko nerespektovaly. Navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil „soudům“ k dalšímu řízení.
Vzhledem k tomu, že soudy obou stupňů v řízení postupovaly podle občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb., ve znění dalších předpisů, projednal Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání M. B. podle tohoto právního předpisu (srov. část dvanáctou, hlavu první, bod 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Po přezkoumání věci podle §242 o. s. ř. dospěl dovolací soud k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., daný tím, že odvolací soud na danou věc aplikoval nesprávný procesní předpis; dovolání je proto přípustné podle §238 odst. 1 písm. a), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a je i důvodné.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 16., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001).
V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že M. B. se podáním ze dne 7. 1. 2008 domáhala obnovy řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 10 C 245/86, které bylo pravomocně skončeno vydáním rozsudku Okresního soudu v Brunále ze dne 7. 11. 1997, č. j. 10 C 245/96 - 17, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 1998, č. j. 10 Co 96/98 - 24, tedy před účinností zákona č. 30/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a tudíž bylo třeba v řízení o návrhu M. B. na obnovu řízení postupovat podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001).
Jestliže odvolací soud v řízení (v němž se M. B. domáhala obnovy řízení) postupoval podle občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak je zřejmé, že na danou věc aplikoval nesprávný procesní předpis; jeho rozhodnutí tudíž ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 511/2003, uveřejněné pod číslem 14/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto napadené usnesení odvolacího soudu zrušil (§243b odst. 2, věta za středníkem o. s. ř.). Protože důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř. ).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i soud prvního stupně závazný (§243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu