ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4827.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4827/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného P. R. , zastoupeného Mgr. Tomášem Pelíškem, advokátem se sídlem v Brně, Bašty 8, proti povinným 1/ P. P. , zastoupenému JUDr. Václavem Peňázem, advokátem se sídlem v Brně, Pekařská 13, a 2/ M. B. , zastoupenému JUDr. Jarmilou Marákovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Velké náměstí 112, pro 3 100 000,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 12 Nc 4571/2006, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2008, č. j. 26 Co 602/2007-82, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2008, č. j. 26 Co 602/2007-82 , se ruší a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 27. 11. 2006, č. j. 12 Nc 4571/2006-4, nařídil podle exekutorského zápisu č. j. EZ 31/05 sepsaného soudním exekutorem Mgr. P. K. dne 11. 5. 2005 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3 100 000,- Kč s 36% úroky z prodlení p. a. od 10. 11. 2005 do zaplacení z částky 3 000 000,- Kč, smluvní pokutou ve výši 10 000,- Kč týdně od 10. 11. 2005 do zaplacení a pro náklady exekuce, které budou vyčísleny, exekuci na majetek povinných a jejím provedením pověřil soudního exekutora Mgr. P. K.
Krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl odvolání Ing. H. P. (výrok I), současně usnesení okresního soudu změnil tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl (výrok II), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů exekuce včetně řízení před odvolacím soudem (výrok III) a oprávněnému uložil zaplatit na nákladech exekuce soudnímu exekutorovi Mgr. P. K. 3 500,- Kč (výrok IV). Dospěl k závěru, že exekutorský zápis není vykonatelný, neboť neobsahuje náležitosti uvedené v §79 odst. 1 písm. h) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech, exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), tj. vlastnoruční podpisy povinných jako účastníků úkonu, o němž byl exekuční zápis pořízen. Na základě výpovědi svědků V. P. a JUDr. A. D. a tvrzení účastníků dospěl k závěru, že soudní exekutor, který zápis vyhotovil, nebyl přítomen u podpisu exekučního titulu oprávněným a povinnými, což odporuje jeho výslovnému prohlášení v exekutorském zápise. Uvedený závěr podle odvolacího soudu posiluje i další zjištění, že vedle předloženého exekutorského zápisu existuje další exekutorský zápis, podle něhož je povinným pouze P. P., přičemž obsah zápisu se od předchozího liší. Článek IV exekutorského zápisu, předloženého povinným P. P., vyvolává pochybnosti, zda obsahuje dostatečně určité a přesné svolení povinného k tomu, aby dle jeho obsahu byla na jeho majetek provedena exekuce. To ozřejmuje závěr povinného, že jeho závazek byl „čistě morálního charakteru“. K tvrzení oprávněného, že povinným předložený exekutorský zápis byl vyhotoven dříve než exekutorský zápis, na jehož základě se domáhá nařízení exekuce, a že byl označen jako chybný a následně pracovnicí exekutorského úřadu vrácen, odvolací soud dodal, že takový postup soudního exekutora či jeho zaměstnanců je třeba považovat za chybný, neboť není možné, aby dva exekutorské zápisy měly stejné identifikační znaky, měly rozdílný obsah a oba se dostaly do dispozice účastníků. Odvolání Ing. H. P. (matky prvního povinného) odmítl s odůvodněním, že se nejedná o účastnici řízení.
Oprávněný v dovolání, směřujícímu proti výrokům II, III a IV, namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 2 písm. a/ a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“).
Oprávněný uvedl, že 9. 5. 2005 uzavřel smlouvu o půjčce se společností ARA s. r. o., jejímž jednatelem byl otec povinného 1/, který k zajištění půjčky nabídl ručení pozemky, jež má společnost získat. Dne 9. 5. 2005 byla sepsána dohoda o přistoupení k závazku společnosti ARA s. r. o., uzavřená mezi oprávněným jako věřitelem a povinnými 1/ a 2/ jako dlužníky podle §533 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“). Bylo v ní sjednáno, že tato dohoda pozbývá platnosti dnem právní moci územního rozhodnutí o povolení zástavby na pozemcích specifikovaných v čl. IV dohody. Dne 11. 5. 2005 byl sepsán exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti, sp. zn. EZ 31/05, kde povinní činí nesporným uzavření dohody o přistoupení k závazku a současně se dohodli, že dlužnou částku 3 100 000,- Kč (odpovídající půjčce 3 000 000,- Kč a sjednanému úroku z prodlení na dobu půjčky ve výši 100 000,- Kč) zaplatí oprávněnému do 9. 11. 2005. Pro případ prodlení sjednali zaplatit i 36% úrok p. a. z 3 000 000,- Kč od 10. 11. 2005 do zaplacení a smluvní pokutu 10 000,- Kč týdně od 10. 11. 2005 do zaplacení. Povinní svolili, aby byl exekutorský zápis vykonatelným exekučním titulem, nesplní-li závazek řádně a včas. Exekutorský zápis byl podepsán oprávněným, povinným a soudním exekutorem. Podle výpovědí povinných jsou podpisy na exekutorském zápisu podobné jejich vlastním, povinný 1/ však nedokázal uvést, jak se tam jeho podpis ocitl, a povinný 2/ se k pravosti svého podpisu nemohl vyjádřit. Jejich výpovědi jednoznačně neprokazují, že nejde o jejich podpisy ani že by zápis nepodepsali. Rovněž závěr soudu, že při podpisu povinných nebyl přítomen exekutor, se neshoduje s výpověďmi povinných ani svědků (svědek Ing. K. si byl jist, že soudní exekutor byl při podpisu přítomen). Ke skutečnosti, že povinný 1/ měl podepsat exekutorský zápis téhož dne a téže spisové značky, avšak jiného obsahu (o závazku morálního charakteru, tj. dohlédnout na zařizování územního rozhodnutí ohledně pozemků společnosti ARA s. r. o.) uvedl, že takový závazek nelze vymoci, a proto nebyl důvod vůbec o něm exekutorský zápis sepisovat. Výpověď povinného 1/ rovněž neodpovídá skutečnosti, tvrdí-li, že nepodepsal smlouvu o zřízení zástavního práva na nemovitostech, ač je na ní jeho podpis notářsky ověřen. Ani výpověď povinného 2/ zcela nekoresponduje se skutečností, tvrdí-li že za závazky společnosti ARA neručil svým majetkem, neboť Ing. K.l v souvislosti se zjišťováním hodnoty domku povinného 2/ za účelem ručení domek fotil za přítomnosti a s vědomím povinného 2/. S ohledem na tyto rozpory je oprávněný přesvědčen, že je dán dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř.
Oprávněný rovněž vytýká odvolacímu soudu, že nevyslechl soudního exekutora Mgr. P. K. a jeho zaměstnankyni Mgr. H. k okolnostem sepisu exekutorského zápisu, neboť s ohledem na rozpory ve výpovědích povinných a svědků by mohly přispět k vyjasnění toho, jaké listiny byly před exekutorem podepsány. Z tohoto důvodu je naplněn i dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Vytýká též, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, nesrozumitelné, zmatečné a neobsahuje pro svůj závěr dostatek důvodů. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Povinný 1/ ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že oprávněný se domáhal nařízení exekuce na základě ověřené fotokopie exekutorského zápisu. Tato listina není označena jako stejnopis, opis či výpis z exekutorského zápisu a neobsahuje ani doložku, kterou jsou listiny této povahy ve smyslu §107 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., resp. §26 kancelářského řádu Exekutorské komory ČR opatřeny. Lze usuzovat, že oprávněný z nějakého důvodu disponuje prvopisem exekutorského zápisu, který by však měl být uložen pod uzávěrou. Za zásadní považuje, že exekutorský zápis nesplňuje podmínky §79 odst. 1 a 2 zákona č. 120/2001 Sb., přičemž sám oprávněný uvedl, že soudní exekutor nebyl přítomen při podpisu exekutorského zápisu. Uvedl, že oprávněný nepožadoval výslech soudního exekutora či jeho zaměstnankyně, a navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl.
Povinný 2/ ve svém vyjádření k dovolání také uvedl, že exekutorský zápis nesplňuje zákonem stanovené náležitosti, že nebyl vyhotoven v souladu s §79 odst. 1 písm. h/ zákona č. 120/2001 Sb., že soudní exekutor nebyl přítomen při podpisu exekutorského zápisu a že vedle exekutorského zápisu, na základě něhož se oprávněný domáhal nařízení exekuce, existuje další exekutorský zápis s rozdílným obsahem, v němž je uveden jako povinný pouze P. P. Dále uvedl, že oprávněný výslech soudního exekutora ani jeho zaměstnankyně Mgr. H. nenavrhoval, a proto nemůže být řízení před odvolacím soudem postiženo vadou podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Dovolací soud věc posoudil podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Část první, bod II. Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a), §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §130 zákona č. 120/2001 Sb., a je i důvodné.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; protože takové vady se z obsahu spisu nepodávají, je dovolací soud vázán pouze uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Dovolatel předně spatřuje vadu řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, v tom, že odvolací soud nevyslechl soudního exekutora Mgr. P. K. a jeho zaměstnankyni Mgr. H. k okolnostem sepisu exekutorského zápisu, zejména k vyjasnění skutečnosti, jaké listiny byly před exekutorem podepsány. Tato námitka však není opodstatněná.
Podle §120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
Podle §120 odst. 3 o. s. ř. nejde-li o řízení uvedená v odstavci 2, může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.
Ze soudního spisu se podává, že návrh na provedení výslechu sepisujícího exekutora Mgr. P. K. ani jeho pověřené pracovnice nevznesl žádný z účastníků. Poté, co odvolací soud provedl všechny navržené důkazy, oprávněný již doplňující návrhy neměl (srov. strana 5 protokolu o jednání ze dne 17. 10. 2008 a strana 2 protokolu o jednání ze dne 28. 11. 2008).
Námitkami, že povinný 1/ osobně podepsal i smlouvu o zřízení zástavního práva na nemovitostech a že povinný 2/ musel mít vědomost o tom, že ručí za závazky společnosti ARA s. r. o. svým majetkem, dovolatel toliko zpochybňuje věrohodnost výpovědí povinného 1/ i 2/, resp. kritizuje samotné hodnocení důkazů soudem. To však se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů (§132 o. s. ř.) nelze napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1507/2006). Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat jen ze způsobů, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např. namítat, že z provedených důkazů vyplývá skutkové zjištění jiné, že soud měl uvěřit jinému důkazu nebo že některý důkaz je či není pro skutkové zjištění důležitý).
Dovolatel dále vytýká, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, neboť z dokazování nevyplývá, že povinní exekutorské zápisy nepodepsali, příp. že exekutor při podpisu povinných nebyl přítomen. Přitom poukazuje na výpovědi svědka Ing. J. K. a JUDr. A. D. Brojí tak proti skutkovému závěru soudu, že exekutorský zápis neobsahuje náležitost podle §79 odst. 1 písm. h/ zákona č. 120/2001 Sb. - vlastnoruční podpisy povinných jako účastníků úkonu.
Předpokladem toho, aby exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti podle §78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. mohl být exekučním titulem ve výkonu rozhodnutí či exekuci (§274 písm. e/ o. s. ř. či §40 odst. 1 písm. d/ zákona č. 120/2001 Sb.) a měl charakter veřejné listiny, je jeho obsahová úplnost. Musí obsahovat všechny náležitosti podle §78 písm. a) a §79 zákona č. 120/2001 Sb. Není přitom podstatné, zda odpovídá skutečným hmotněprávním vztahům mezi účastníky. Věcnou správností se soud při nařízení výkonu rozhodnutí nemůže zabývat. Nařídí-li soud podle exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti výkon rozhodnutí, ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí postupem podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.08.2004, sp. zn. 20 Cdo 1232/2004).
Podle §78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. exekutor sepíše na žádost exekutorský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.
Podle §79 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. exekutorský zápis musí obsahovat
a) místo, den, měsíc a rok úkonu,
b) jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,
c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům,
e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
f) obsah úkonu,
g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen,
h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
i) otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
Podle §79 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. dohoda účastníků podle §78 písm. a) musí též obsahovat
a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku, (osoby povinné),
b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny, (osoby oprávněné),
c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,
d) předmět plnění,
e) dobu plnění,
f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu,
jež exekutor v zápisu uvede podle shodného prohlášení účastníků (§79 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb.).
Obecné formální náležitosti exekutorského zápisu uvedené §79 odst. 1 jsou jednak údaj sloužící k identifikaci úkonu a samotného zápisu, dále údaje sloužící k identifikaci účastníků úkonu, ale také údaje osvědčující postup exekutora při sepisování zápisu. Je-li náležitostí zápisu údaj o tom, že účastníci prohlásili, že jsou způsobilí k právním úkonům, anebo údaj, že zápis byl po přečtení schválen, měly by tyto úkony při sepisování zápisu proběhnout. Správnost obsahu zápisu pak účastníci i exekutor stvrzují svými podpisy (viz též Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 326).
Rozhodující v projednávané věci je, že vyhotovení exekutorského zápisu, předložené soudu oprávněným (s odkazem na jehož obsah se domáhá nařízení exekuce na majetek povinných 1/ a 2/), odpovídá svým obsahem stejnopisu exekutorského zápisu z téhož dne a téže značky, který byl na výzvu soudu předložen sepisujícím soudním exekutorem Mgr. P. K.
Z existence dalšího exekutorského zápisu s totožnou spisovou značkou avšak jiného obsahu nelze dovodit, že ten exekutorský zápis, který byl navržen k exekuci, nemá všechny nezbytné náležitosti exekučního titulu (údaj o spisové značce není nezbytnou náležitostí, jeho absence či nesprávnost nemá za následek nezpůsobilost zápisu být exekučním titulem). Není ani směrodatné, který zápis byl vyhotoven jako první či druhý v pořadí, případně který byl považován za chybný či správný.
Exekuční soud při rozhodování o nařízení exekuce neověřuje správnost postupu exekutora při sepisu exekutorského zápisu (tedy ani osobní přítomnost exekutora při jeho vyhotovování), nýbrž posuzuje náležitosti exekučního titulu, jenž považován za veřejnou listinu (§79 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb.).
Zásadním rysem veřejných listin je jejich zvláštní právní režim prokazování skutečností veřejnými listinami oproti jiným listinám, které charakter veřejných listin nemají. Skutečnosti osvědčené nebo potvrzené ve veřejné listině - není-li prokázán opak - je třeba považovat za pravdivé (§134 o. s. ř.).
Pravost podpisu účastníka úkonu, o němž je pořízen exekutorský zápis, osvědčuje exekutor či jeho pověřený pracovník svým prohlášením a svým podpisem připojeným na exekutorském zápisu.
Podkladový exekutorský zápis v projednávané věci je podpisem exekutora opatřen a jeho pravost účastníky zpochybněna nebyla.
Při jednání soudu dne 18. 7. 2008 povinný 2/ uvedl, že „…nemá vysvětlení pro to, jak se na tomto exekutorském zápisu mohl ocitnout jeho podpis… “. K otázce, zda podpis odpovídá jeho vlastnoručnímu podpisu či nikoli, se nemohl vyjádřit s tím, že se podepisuje pokaždé jinak. Povinný 1/ taktéž tvrdil, že k exekuci navržený exekutorský zápis nepodepsal, podpis na něm je podobný jeho podpisu, ale nemohl se vyjádřit, jak se tam ocitl. K prokázání toho, že zápis nepodepsali, navrhli povinní důkazy listinami (o nichž tvrdí, že je v souvislosti se zajištěním pohledávky oprávněného za ARA s. r. o. skutečně podepsali) a výpověďmi V. P., JUDr. A. D.
Při jednání soudu dne 12. 9. 2008 svědek V. P. uvedl, že „ v exekutorské kanceláři běhalo při jednání velké množství papírů, některé četl, některé ne, papíry se různě podepisovaly, pak se odnášely k sešití, byl tam zmatek “. Rovněž potvrdil, že v písemnostech, které byly vyhotoveny Mgr. K., se objevil požadavek, aby povinní 1/ a 2/ ručili svým majetkem, on však tyto listiny nečetl. Dále potvrdil, že Ing. K.l navštívil domy povinných a prohlásil, že ručení tímto majetkem nemá cenu. Opakovaně uvedl, že neví, co povinní v rámci proběhlých jednání všechno podepsali, on to nečetl. Nevěděl ani, zda povinní v souvislosti s celou záležitostí převzali na sebe nějaké závazky a jaké. K podkladovému exekutorskému zápisu (jehož účastníkem nebyl) nemohl nic uvést, neboť ho nikdy neviděl.
Svědek JUDr. A. D. potvrdil pouze to, že byl vyhotoven a podepsán exekutorský zápis, v němž byl uveden oprávněný a povinný 1/ asi jako přistupitel k závazku ARA s. r. o. vůči oprávněnému. Svědek se domníval, že povinný 1/ zápis podepsal, ale přímo to neviděl. K otázce, zda se povinný 2/ sám k něčemu zavázal, případně k čemu, se svědek nemohl vyjádřit. Uvedl jen, že při podepisování byl jeden exekutorský zápis v několika vyhotoveních, vícestranné dokumenty nebyly sešité, byly průběžně podepisovány, připomínkovány a opravovány, vznikal nepřehled. Je možné, že na stole zůstala i nějaká stará verze některého z dokumentů, na přítomné osoby však nebyl prováděn žádný nátlak, k prostudování listin byl dostatek času. Uvedl také, že podkladový exekutorský zápis nikdy neviděl, stejně jako exekutorský zápis, v němž byli uvedeni oprávněný a ARA s. r. o.
Svědek Ing. J. K. při jednání soudu dne 17. 10. 2008 uvedl, že podkladový exekuční titul byl při jednání v exekutorské kanceláři vyhotoven, jeho podpisu byly přítomny osoby uvedené v záhlaví, Mgr. K., on sám i JUDr. D. a možná i pracovnice exekutorské kanceláře. Potvrdil též, že byla podepsána i dohoda o přistoupení k závazku ohledně povinného 1/ i 2/. Nevyloučil, že vedle zápisu, v němž byli uvedeni oba povinní, byl vyhotoven i zápis, v němž byl uveden pouze povinný 1/.
Dovolací soud konstatuje, že z provedených listinných důkazů a shora zmíněných výpovědí nelze učinit závěr, že exekutorský zápis neobsahuje vlastnoruční podpisy povinných jako účastníků úkonu, o němž byl exekuční zápis pořízen. Jestliže odvolací soud takový závěr přijal, pak jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) podle §243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 věty první o. s. ř. zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je závazný (§243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s .ř.).
V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, včetně dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. listopadu 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu