ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4920.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4920/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Ing. M. L. , zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Šumperku, Starobranská 4, proti povinnému Ing. R. L. , zastoupenému Mgr. Michalem Klusákem, advokátem se sídlem v Šumperku, Kozinova 1, provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 6 Nc 1115/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 3. 2009, č. j. 40 Co 134/2009-194, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 3. 2009, č. j. 40 Co 134/2009-194, se ve výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce, ruší , a v tomto rozsahu se věc tomuto soudu vrací k dalšímu řízení. Jinak se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 3. 11. 2008, č. j. 6 Nc 1115/2006-172, jimž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce (výrok I.) a zamítl návrh na odklad provedení exekuce do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 16 C 196/2005 (výrok II.).
Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně uzavřel, že povinný nesplnil povinnost uloženou mu exekučním titulem (rozhodnutím Městského úřadu Hanušovice ze dne 15. 9. 2005, č. j. 5816-práv/Zt/05, vydaným podle §5 obč. zák.), tj. obnovit předešlý pokojný stav a umožnit nerušené užívání cesty, zčásti umístěné na parcele č. 8 zastavěná plocha a nádvoří, parcele č. 10/2 zastavěná plocha a nádvoří a parcele č. 727 ostatní plocha, v k. ú. Vlaské, k průchodu a průjezdu vozidel k rekreační chalupě ev. č. 31 na st. p. č. 10/1 v k. ú. Vlaské. Pokojný stav je i nadále narušován provedenými stavebními úpravami, přičemž jiný přístup k chalupě oprávněného není vzhledem k silně svahovitému terénu možný. Oprávněný se přitom nemusí opětovně domáhat umožnění nerušeného užívání cesty přímo u povinného (požádat jej o průchod či průjezd přes pozemky). Podkladové rozhodnutí je vykonatelné i přesto, že neukládá povinnost manželce povinného, jež má dotčené pozemky ve společném jmění s povinným; nastolený pokojný stav totiž narušil povinný, on je proto pasivně legitimován. Odvolací soud neshledal ani důvod k odkladu provedení exekuce (§266 odst. 2 o. s. ř.), uvedl, že pod sp. zn. 16 C 196/2005 Okresního soudu v Šumperku je vedeno řízení o žalobě oprávněného a jeho manželky proti povinnému a jeho manželce na zřízení věcného břemene ve prospěch vlastníka nemovitosti ev. č. 31 na st. p. č. 10/1 v k. ú. Vlaské, spočívajícího v právu cesty přes pozemky st. p. č. 8 zastavěná plocha a nádvoří, p. č. 727 ostatní plocha a st. p. č. 10/2 zastavěná plocha a nádvoří. V projednávané věci však je vykonáváno rozhodnutí orgánu státní správy podle §5 obč. zák., jehož cílem je ve zkráceném řízení účinně zajistit předběžnou právní ochranu před zřejmým zásahem do posledního pokojného (faktického) stavu a zabezpečit pořádek a klid mezi dotčenými osobami. Rozhodne-li později soud, jenž závazně určí právní stav, ztrácí předchozí rozhodnutí orgánu státní správy účinnost. Vykonávané rozhodnutí tudíž nemá žádnou přímou spojitost s očekávaným rozhodnutím soudu.
Povinný v dovolání, aniž se zabýval jeho přípustností, namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) a vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o. s. ř.). Vytýká, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné (§241a odst. 2 píms. a/ o. s. ř.), neboť neuvádí, kterými stavebními úpravami má být narušován pokojný stav. Odvolací soud rovněž pominul, že všechny stavební úpravy existovaly již v době vydání exekučního titulu a k zásahu do pokojného stavu došlo údajným fyzickým bráněním v pohybu oprávněného po přístupové cestě k chalupě. Nevidí důvod k odstranění stavebních úprav; oplocení bylo ohlášeno 18. 4. 2005 a vybudováno v souladu s právními předpisy. Podkladové rozhodnutí nelze vykonat, protože nemovitosti jsou ve společném jmění povinného a jeho manželky a titul zavazuje jen povinného. Manželka povinného je však omezena ve výkonu svých vlastnických práv, aniž by byla účastníkem příslušných řízení a mohla uplatnit svá práva, navíc ani nesouhlasí s tím, aby oprávněný měl volný vstup a vjezd na jejich pozemky. Povinný proti její vůli není schopen zajistit obnovení pokojného stavu. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Oprávněný ve svém vyjádření uvedl, že námitky proti skutkovým zjištěním (§241a odst. 3 o. s. ř.) nelze v projednávané věci uplatňovat; povinný všechny námitky již uplatnil v odvolání a soud se s nimi náležitě vypořádal. Obvyklou správu majetku (§145 odst. 2 občanského zákoníku) může povinný vykonávat i bez souhlasu manželky. Navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto a povinný zavázán k náhradě nákladů dovolacího řízení.
Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 o.s.ř. přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o.s.ř., §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“). Ten je dán tím, že dovolací soud se dosud exekucí rozhodnutí vydaného podle §5 obč. zák. nezabýval.
Je - li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Takovou jinou vadou, jak bude uvedeno níže, řízení odvolacího soudu trpí. Předmětem dovolacího přezkumu je pak závěr odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dán.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §5 obč. zák. došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.
Ustanovení §5 obč. zák. je jedním z případů, kdy je rozhodování v občanskoprávních věcech z důvodu větší operativnosti zákonem svěřeno do pravomoci orgánů státní správy, a to z důvodů, že tyto orgány lépe znají místní poměry a situaci, a mohou proto ve zkráceném řízení poskytnout ochranu rychleji a účinněji nežli soudy. Právní ochrana poskytovaná orgány veřejné správy je přitom pouze předběžná, tzn., rozhodování orgánu státní správy je rozhodnutím o určitém posledním – faktickém stavu a má tím zabezpečit mezi dotčenými osobami pořádek a klid (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2001 sp. zn. II. ÚS 183/01).
V souzené věci je exekučním titulem rozhodnutí Městského úřadu Hanušovice ze dne 15. 9. 2005, č. j. 5816-práv/Zt/05, kterým byla povinnému uložena povinnost obnovit předešlý pokojný stav a umožnit nerušené užívání cesty, z části umístěné na p. č. 8, zastavěné ploše a nádvoří, p. č. 10/2, zastavěné ploše a nádvoří a p. č. 727, ostatní ploše, katastrálního území Vlaské, k průchodu a průjezdu vozidel k rekreační chalupě evidenční číslo 31, na stavební ploše p. č. 10/1, katastrálního území Vlaské, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Důvodem vydání tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že ze strany povinného Ing. R. L. byl dne 28. 5. 2005 narušen pokojný stav tím, že znemožnil průchod a průjezd k rekreační chalupě evidenční číslo 31, na stavební ploše p. č. 10/1 katastrálního území Vlaské tím, že tam postavil svůj osobní automobil a zakázal vstupovat oprávněnému a E. . na pozemky povinného a také je ohrožoval fyzickým napadením (z tohoto důvodu byl také návrh na ochranu proti zřejmému zásahu do pokojného stavu Ing. M. L. podán – viz č.l. 62). Současně z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že povinný provádí oplocení na dotčených pozemcích na základě ohlášení drobné stavby Obecnímu úřadu v Malé Moravě a že přístupovou cestu zajistí otvíratelnými branami. Uvedl přitom, že volný průjezd vozidel nebude možný, průchod pouze na základě jeho souhlasu nebo souhlasu jeho manželky. Krajský úřad v Olomouci rozhodnutím ze dne 18. 5. 2005, č. j. KUOK/32243/05/OSL-P/7125, potvrdil rozhodnutí Městského úřadu v Hanušovicích a odvolání Ing. R. L. zamítl, když uvedl mimo jiné, že povinný při stavbě plotu nerespektoval dne 28. 5. 2005 podmínku vyjádřenou ve sdělení Obecního úřadu Malá Morava k ohlášení drobné stavby ze dne 21. 4. 2005, že „oplocení musí být provedeno tak, aby byl umožněn přístup – příjezd k rekreačnímu domu evid. číslo 31, který je postaven na stav. parcele p. č. 10/1, neboť k tomuto objektu není jiný přístup“ (č. l. 54).
Z povahy rozhodnutí vydaného podle §5 obč. zák., které je rozhodnutím o určitém posledním faktickém stavu, je nepochybné, že exekuce může být na základě něho nařízena tehdy, nedojde-li k obnově předešlého stavu, tj. stavu, který zde byl před jeho narušením. Přitom je podstatné, čím narušitel do pokojného stavu zasáhl, protože pouze z důvodu neodstranění těchto zásahů se lze úspěšně nařízení exekuce domáhat. Důvodem pro přijetí rozhodnutí podle §5 obč. zák. bylo, jak lze dovodit z odůvodnění rozhodnutí městského úřadu a zřetelněji z rozhodnutí krajského úřadu, znemožnění průchodu a průjezdu ke své nemovitosti oprávněnému tím, že povinný postavil na přístupovou cestu svůj automobil a dále tím, že průchod a průjezd později povinný znemožnil oplocením cesty. Nesplnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí Městského úřadu v Hanušovicích, proto nelze spojovat s nějakými dalšími stavebními úpravami provedenými povinným, navážkou kamene apod.
Podstatné proto je, že povinný provedl oplocení svých pozemků, a tím znemožnil oprávněnému přístup k rekreační chalupě evidenční číslo 31 na stavební ploše p. č. 10/1. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu však nevyplývá, zda toto oplocení oprávněnému průchod a průjezd k jeho rekreační chalupě znemožňuje (viz odst. 2 na č.l. 200). V tomto rozsahu je proto rozhodnutí odvolacího soudu nepřezkoumatelné.
Nedůvodná je však námitka povinného, že rozhodnutí je nevykonatelné proto, že pozemky par. č. 10/2, par. č. 8 a par. č. 727 v katastrálním území Vlaské má ve společném jmění se svou manželkou a že jí žádná povinnost uložena nebyla. Jak již bylo uvedeno výše, orgány veřejné správy při rozhodování podle §5 obč. zák. nezkoumají právní vztahy, ale vycházejí pouze z faktického stavu. Proto také aktivně legitimován k podání návrhu na vydání rozhodnutí podle §5 obč. zák. je ten, jehož fakticky vzniklý pokojný stav byl zřejmým zásahem narušen, a pasivně legitimován je ten, kdo do pokojného stavu svým jednáním zasahuje. Proto z tohoto pohledu není podstatné, jaké jsou právní vztahy k pozemkům, přes něž má být průjezd a průchod zajištěn.
Dovolání v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na odklad výkonu rozhodnutí, je nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 20 Cdo 5185/2009).
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu v té části, v níž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce, zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o. s. ř.).
V části, v níž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na odklad exekuce, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. l část věty první za středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. prosince 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu