Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.04.2011, sp. zn. 20 Cdo 4973/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4973.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4973.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4973/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné PROSPER s.r.o. , se sídlem v Praze 5, Smíchově, 14. října 1307/2, identifikační číslo osoby 445 67 219, zastoupené JUDr. Zdeňkem Svobodou, advokátem se sídlem v Teplicích, Husitská 692/3, proti povinnému P. D. , zastoupenému Mgr. Darinou Kučerovou, advokátkou se sídlem v Děčíně, Sofijská 890/31, adresa pro doručování: Děčín, Labská 137/17, za účasti manželky povinného D. D., pro částku 365.000,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 14 Nc 11323/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. května 2009, č. j. 11 Co 226/2009 - 84, takto: Dovolání se odmítá . Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 10. 11. 2008, č. j. 14 Nc 11323/2005 - 73, zamítl návrh manželky povinného na zastavení exekuce prováděné podle exekučního příkazu ze dne 4. 9. 2007, č. j. 110 Ex 1626/05 - 73, a rozhodl o náhradě nákladů řízení o návrhu manželky povinného na zastavení exekuce. Konstatoval, že manželka povinného ve svém podání neuvedla žádný z důvodů pro zastavení exekuce, a proto znovu zkoumal, zda byly splněny všechny podmínky pro nařízení exekuce a zda po vydání exekučního titulu nezaniklo právo jím přiznané, přičemž dospěl k závěru, že exekuce byla nařízena oprávněně a žádný důvod k zastavení nařízené exekuce neshledal. K odvolání povinného krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud zrekapituloval dosavadní průběh řízení a k námitce manželky povinného, obsažené v jejím návrhu na zastavení exekuce, že jí usnesení o nařízení exekuce nebylo doručeno, nemohla se k němu vyjádřit, ani odvolat jako řádný účastník řízení, uvedl, že manžel povinného se stává účastníkem exekučního řízení, jestliže věci, které jsou nařízením exekuce postihovány, patří do společného jmění povinného a jeho manžela a účastenství manžela se zakládá dnem, kdy byl vydán exekuční příkaz, který postihuje majetek ve společném jmění povinného a jeho manžela (vydáním exekučního příkazu). Nedůvodnou shledal námitku povinného, že v exekučním příkazu „není povinný řádně označen, neboť není označen uvedením data narození, případně rodného čísla, pokud jde o adresu uvedenou, na této již několik let nebydlí“, neboť ze spisu zjistil, že v exekučním příkazu soudního exekutora ze dne 4. 9. 2007, č. j. 110 Ex 1626/05 - 73, je povinný označen jako „P. D.“, kdy toto označení je totožné např. s označením povinného v jeho podání ze dne 9. 12. 2007. Nepřisvědčil ani námitce povinného, že soud prvního stupně měl jeho manželku o řádně poučit „v tom směru, že je nutné uvést zákonný důvod pro zastavení exekuce“. Pokud povinný dále argumentoval tím, že je zde jiný důvod, pro který v souladu s ust. §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. nelze rozhodnutí vykonat, pak odvolací soud uzavřel, že bude na soudu prvního stupně, aby zjistil, zda tím míní povinný podat návrh na zastavení exekuce podle ust. §268 odst. 1, písm. h) o. s. ř., či nikoliv. Proti tomuto usnesení podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř., a podává je z důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Domnívá se, že není správný závěr odvolacího soudu, že exekuční příkaz byl vydán v souladu se zákonem, když dle §48 exekučního řádu platí, že v písemném vyhotovení exekučního příkazu je exekutor povinen mimo jiné označit účastníky. Trvá na tom, že tuto podmínku exekuční příkaz v jeho věci nesplňoval, neboť v tomto nebyl jako povinný řádně označen, když nebyl označen „řádným uvedením data narození, případně rodného čísla a dále pokud jde o adresu uvedenou, na této již několik let nebydlí“; toto nedostatečné označení dle jeho názoru způsobuje nevykonatelnost exekučního příkazu. Navrhl, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.) a dospěl k závěru, že dovolání podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není přípustné. Dovolatel žádnou otázku, jež by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným (§237 odst. 3 o. s. ř.), v dovolání nevymezil. Fakticky namítá pouze nesprávnost skutkových zjištění (jakými údaji byl označen v exekučním příkazu), čímž však nenapadá právní posouzení věci, nýbrž ve skutečnosti nesouhlasí s tím, jak soudy obou stupňů zjistily skutkový stav věci, a tvrdí, že skutkový stav byl z provedených důkazů zjištěn nesprávně, a jedná se tedy o skutečnosti, které přípustnost dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezakládají; tyto námitky nejsou námitkami proti právnímu posouzení, tím méně pak mohou představovat otázku zásadního právního významu, jak vyžaduje ustanovení §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávné skutkové zjištění jsou dovolacím důvodem podle §241a odst. 3 o. s. ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), jenž lze uplatnit pouze, je-li dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., nikoliv v této věci. Pouze pro úplnost dovolací soud poznamenává, že z exekučního příkazu založeného ve spise (l.č. 72) je navíc nepochybné, že námitka povinného není důvodná, neboť povinný je v exekučním příkazu řádně označen, včetně rodného čísla. Protože rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., není dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. dubna 2011 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/27/2011
Spisová značka:20 Cdo 4973/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4973.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25