ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4982.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 4982/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného statutárního města Olomouc , identifikační číslo 002 99 308, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 583, proti povinnému P. N. , pro 2.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 50 Nc 7718/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 27. 10. 2009, č. j. 40 Co 859/2009-41, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 14. 11. 2008, č. j. 50 Nc 7718/2008-16, kterým Okresní soud v Olomouci nařídil podle pokutových bloků, vydaných statutárním městem Olomouc dne 24. 4. 2007, č. j. série DA/1997 A 0634381 CP/U-01253-2007, a dne 13. 11. 2007 č. j. série DA/1997 A 0659927 JE/U-04196-2007, k uspokojení pohledávky oprávněného 2 000,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. Radima Opletala.
Povinný podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání.
Dovolací soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen „ o. s. ř.“ (srov. Čl. II, bod 12 části první zákona č. 7/2009 Sb., podle nějž se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu /vyhlášeným/ vydaným po 1. 7. 2009 projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce dne 27. 10. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, poučení totiž přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k objektivní nepřípustnosti dovolání se dovolací soud nezabýval otázkou povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu