Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.06.2011, sp. zn. 20 Cdo 5025/2009 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.5025.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.5025.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 5025/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné KC GROUP s. r. o ., se sídlem v Brně, Příční 118/10, identifikační číslo osoby 276 70 155, proti povinným 1/ J. H. , 2/ M. H. , 3/ E. H. a 4/ R. H. , všem zastoupeným Mgr. Martinem Buchtou, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 6, pro 3 095 665,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 6 Nc 1314/2007, o dovolání všech povinných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2008, č. j. 40 Co 394/2008-153, takto: I. Dovolání se zamítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Antonína Dohnala ze dne 25. 6. 2007, č. j. 014EX 1784/07-26, ve správném znění tak, že se připouští, aby namísto dosavadní oprávněné SYCOS LAB, a. s., se sídlem v Hodoníně, Na Dole 3973/1, IČ 27223876, vstoupila obchodní společnost KC GROUP s. r. o., se sídlem v Brně, Zábrdovice, Příční 120/12, PSČ 602 00, IČ 27670155, jako oprávněná. Odvolací soud dospěl k závěru, že z ověřené smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 9. 5. 2007 vyplývá, že původní oprávněná postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce, uzavřené mezi ní a povinnými dne 3. 10. 2006, č. 282006, společnosti KC GROUP s. r. o. Uvedl, že rozhodnutí podle §107a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jeno. s. ř.“), nebrání skutečnost, že k postoupení pohledávky došlo až po podání návrhu na nařízení exekuce a že o tom, zda skutečně k postoupení pohledávky došlo, se exekuční soud při rozhodování o procesním nástupnictví nezabývá. Povinní v dovolání namítají, že ačkoliv již dne 17. 4. 2007 podali námitku podjatosti pověřeného soudního exekutora, do dnešního dne nebylo o této námitce podjatosti rozhodnuto. Přitom podle §29 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), nepatří rozhodnutí o procesním nástupnictví mezi úkony, které nesnesou odkladu. Proto je podle jejich názoru celé řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Uvedli, že podle dohody sepsané před soudním exekutorem byla povinnost povinných vázána na splnění podmínky ze strany oprávněné osoby a že listina o včasném splnění podmínky nebyla předložena (§43 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.). Dále namítají, že v době sepisu zápisu o dohodě nemohla oprávněné vzniknout vůči povinným pohledávka, neboť nedošlo k odevzdání předmětu půjčky. Proto nepovažují exekutorský zápis za právně účinný exekuční titul. Připomněli, že právní nástupce oprávněné podal dne 25. 6. 2007 rozhodčí žalobu, z čehož lze usoudit, že ani on nepovažuje exekutorský zápis za takový exekuční titul, na základě něhož by bylo možné exekuci vést. Současně dovozují, že podání žaloby vylučuje, aby společnost KC GROUP s. r. o. souhlasila se vstupem do řízení podle §107a o. s. ř. Dále podle jejich názoru měl o odvolání rozhodovat okresní soud. Navrhli, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu a usnesení soudního exekutora zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání, přípustné podle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., není důvodné. Z úřední povinnosti posuzuje dovolací soud pouze (zmatečnostní) vady vyjmenované v ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem – v projednávané věci důvodem podle §241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř. – včetně toho, jak jej dovolatelé obsahově vymezili (§242 odst. 3 o. s. ř.). Námitka, že ve věci rozhodoval soudní exekutor, proti němuž dovolatelé vznesli samostatným podáním námitku podjatosti, a o níž soud dosud nerozhodl, představuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K ní však již přihlížet nelze, neboť Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 20. 10. 2008, č. j. 6 Nc 1314/2007-209, rozhodl, že soudní exekutor JUDr. Antonín Dohnal není vyloučen z provedení exekuce. Dovolatelé dále namítali, že o opravném prostředku proti rozhodnutí soudního exekutora rozhodoval funkčně nepříslušný soud. Nejvyšší soud však ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, uveřejněném pod číslem 31/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v bodě VI. uzavřel, že funkčně příslušným k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí exekutora je krajský soud, ledaže jde o případy uvedené v §208 a §210a o. s. ř., kdy je příslušný okresní soud. Jelikož jiné vady nebyly dovoláním vytýkány a ze spisu se jejich existence nepodává, je předmětem dovolacího přezkumu posouzení předpokladů pro rozhodnutí o vstupu právního nástupce oprávněné do exekučního řízení s ohledem na tvrzené neudělení souhlasu se vstupem do řízení společností KC GROUP, s. r. o. a neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky. Podle ustanovení §107a odst. 1 o. s. ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107. Podle ustanovení §107a odst. 2 o. s. ř. soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. Z citovaného ustanovení §107a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že jedním z předpokladů vyhovění návrhu podaného podle §107a o. s. ř., je souhlas toho, kdo má vstoupit na místo žalobce, resp. oprávněného. Takovýto souhlas společnosti KC GROUP, s. r. o. je založen na č. l. 45 spisu. Pokud jde o namítanou neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky, judikatura k uvedenému ustanovení je jednotná v tom, že otázkou, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, tu vskutku je, nebo zda podle žalobcem (oprávněnou) uvedené právní skutečnosti opravdu na jiného přešlo či bylo převedeno, se soud v rozhodnutí o návrhu podle §107a o. s. ř. nezabývá, jelikož tato otázka se týká již posouzení věci samé, které ovšem nelze vyjádřit při zkoumání procesního nástupnictví, ale jen v rozhodnutí o věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu z 24. 6. 2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, uveřejněné pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V dalším rozhodnutí (usnesení ze 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002) dokonce Nejvyšší soud výslovně formuloval závěr, že předmětem řízení o návrhu ve smyslu §107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), jež mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí. Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že se dovolatelům prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo; Nejvyšší soud tudíž – aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) – dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 části věty za středníkem, odst. 6 věty před středníkem o. s. ř. usnesením zamítl. Protože exekuce byla pravomocně zastavena (usnesením na č. l. 260 ze dne 5. 3. 2009), rozhodl dovolací soud i o nákladech dovolacího řízení. Dovolání povinných bylo zamítnuto a oprávněné tak vzniklo podle ustanovení §142 odst. 1, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; jelikož jí však v této fázi řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, dovolací soud žádnému z účastníků náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznal. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. června 2011 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/28/2011
Spisová značka:20 Cdo 5025/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.5025.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dotčené předpisy:§107a o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25