ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.5068.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 5068/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného P. V. , zastoupeného Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Ocelářská 799, proti povinnému D. M. , zastoupenému JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, pro 145 793,54 USD, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 48 Nc 1113/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2009, č. j. 66 Co 735/2008-119, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 2. 11. 2006, č. j. 48 Nc 1113/2006-5, kterým okresní soud nařídil podle exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti soudního exekutora Mgr. Jozefa Višvadera ze dne 18. 10. 2005, sp. zn. 100 EZ 18/05, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 145 793,54 USD exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Jozefa Višvadera. Dospěl k závěru, že exekutorský zápis je materiálně vykonatelný, obsahuje veškeré náležitosti stanovené §79 odst. 1 a 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), a že ho lze považovat za veřejnou listinu podle §79 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. Uvedl, že povinnost povinného je identifikována dostatečným a nezaměnitelným způsobem, že povinný přistoupil k závazku podle §533 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“), když se dohodl s věřitelem (oprávněným), že splní peněžitý závazek za dlužníka (společnost Americas International Brokers, a. s.), a stal se tak dlužníkem vedle původního dlužníka s tím, že jsou oba zavázáni společně a nerozdílně. Závazek povinného tak nemá povahu ručení, a proto se oprávněný může domáhat uspokojení své pohledávky po povinném, aniž by předtím musel pohledávku vymáhat po původním dlužníkovi.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. c) a §238a odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „o. s. ř.“), namítá nesprávné právní posouzení věci. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že zápis s ohledem na jeho význam nelze uzavřít s osobou, které byla udělena řádná plná moc, nýbrž je nutná osobní přítomnost účastnících se stran. Nesouhlasí ani se závěrem, že závazek obsažený v exekutorském zápisu není vázán na podmínku, a namítá, že závazek byl podmíněn tím, že nedojde k úhradě pohledávky ze strany primárního dlužníka, popř. jiného subjektu (např. Garančního fondu obchodníků s cennými papíry). Závazek povinného má tak povahu ručení ve smyslu §546 obč. zák., proto je podmínkou pro vymáhání pohledávky po povinnému doručení písemné výzvy primárnímu dlužníkovi, popř. Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry ke splnění jejich dluhu. Otázku zásadního právního významu spatřuje v posouzení, jak lze vymezit v zápisech s přímou vykonatelností podmíněnou pohledávku a jakým způsobem je následně třeba prokázat naplnění sjednaných podmínek. Podle jeho názoru zápis s přímou vykonatelností neobsahuje (nemůže obsahovat) hmotněprávní dohodu zakládající závazek mezi účastníky, ale může být sepsán pouze ohledně již existujícího závazku. Navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že byl při sepisu exekutorského zápisu řádně zastoupen a že námitka povinného o nepřípustnosti zastoupení na základě plné moci při tomto úkonu je bezpředmětná. Uvedl, že povinný se stal na základě přistoupení k závazku společnosti Americas International Brokers, a. s. solidárním dlužníkem oprávněného, a ten je oprávněn požadovat podle §511 odst. 1 obč. zák. splnění dluhu po kterémkoli z nich. Navrhl, aby dovolací soud dovolání povinného odmítl jako nepřípustné, popř. zamítl jako nedůvodné.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, který rozhodl o návrhu na nařízení exekuce, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. §238a odst. 2 o. s. ř.). Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu, kdy by samotná vada podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. spor o právo ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních), jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Ačkoliv dovolatel přisuzuje napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní právní význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených k tomuto závěru dospět nelze.
Námitkou, že účastník exekutorského zápisu nemůže být při jeho sepisu zastoupen a je nezbytná jeho osobní účast, uplatňuje dovolatel novou skutečnost, k níž nelze přihlédnout (§241a odst. 4 o. s. ř.).
Dovolatel dále namítá, že jeho povinnost plnit byla podmíněna tím, že k plnění nedojde ze strany dlužníka či jiného subjektu, neboť svou podstatou se jedná o ručení, a že je proto povinen plnit teprve tehdy, byl-li ke splnění dluhu písemně vyzván dlužník, popř. Garanční fond obchodníků s cennými papíry.
Podle §79 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. dohoda účastníků podle §78 a) zákona č. 120/2001 Sb. může obsahovat též podmínky či vzájemné povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno.
V bodě 2. (za druhé) exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti ze dne 18. 5. 2005, sp. zn. 100 EZ 18/05, je uvedeno, že D. M. jakožto dlužník uznává svůj dluh vůči věřiteli P. V. co do důvodu a výše a zavazuje se a je povinen zaplatit celkový dluh ve výši 145 793,54 USD nejpozději do 18. 10. 2006, a to bankovním převodem na účet věřitele. Dlužník se zprostí svého závazku ve výši, do které bude částka 145 793,54 USD umořena společností Americas International Brokers, a. s. či subjektem jiným přebírajícím závazky Americas International Brokers, a. s., a nebo bude tato částka snížena o část, jež by případně byla věřitelům Americas International Brokers, a. s. zákonně vyplacena Garančním fondem ČR.
Z ujednání je zřejmé, že plnění povinného není podmíněno tím, že společnost Americas International Brokers, a. s. či jiný subjekt nesplní svoji povinnost. Povinný se zavázal uvedenou částku zaplatit do 18. 10. 2006 a jen v případě, že by věřiteli plnil jiný subjekt, pak se výše jeho plnění sníží.
Exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti má jen formální charakter a obsahuje jen takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí vykonatelný; soudní exekutor jej sepíše na základě dohody oprávněné a povinné osoby, aniž by byl oprávněn zkoumat její podklad v hmotném právu, a na základě prohlášení povinné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti. Exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání. Právním důvodem plnění se rozumí (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98) rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá. Rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá, nemusí být v dohodě osoby oprávněné ze závazkového vztahu s osobou ze závazkového vztahu povinnou, obsažené v exekutorském zápise se svolením k vykonatelnosti, vylíčeny do všech podrobností. Požadavku ustanovení §40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb. a §274 písm. e) o. s. ř. vyhovuje takové označení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá (tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění).
V bodě 1. (za prvé) exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti je uvedeno, že P. V. jakožto věřitel a D. M. jakožto dlužník shodně prohlašují, že se dohodli na tom, že dlužník uhradí za společnost Americas International Brokers, a. s. její dluh vůči věřiteli, který vznikl na základě smlouvy o provádění správy portfolia uzavřené mezi věřitelem a společností Americas International Brokers, a. s. dne 13. 2. 2003 a na základě žádosti o převod peněžních prostředků na osobní účet klienta ze dne 6. 4. 2005.
Tímto způsobem jsou dostatečně konkretizovány skutečnosti, na nichž se plnění povinného zakládá (§79 odst. 2 písm. c/ zákona č. 120/2001 Sb.). Zda má ujednání účastníků exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti poklad v hmotném právu, není třeba zkoumat.
Nejvyšší soud pro úplnost připomíná, že ustálená judikatura dovodila, že nařídí-li soud podle exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti výkon rozhodnutí (exekuci), ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (srov. k vykonatelnosti notářských zápisů rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. října 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, ročníku 2001 pod číslem 15).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. června 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu