ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.5162.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 5162/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Ing. M. L. , zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Šumperku, Starobranská 4, proti povinnému Ing. R. L. , zastoupenému Mgr. Michalem Klusákem, advokátem se sídlem v Šumperku, Kozinova 1, provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 6 Nc 1115/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 3. 2008, č. j. 40 Co 133/2008-110, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 10. 9. 2007, č. j. 127 EX 914/06-18, uložil soudní exekutor JUDr. Bohumír Krestýn povinnému podle §351 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), pokutu ve výši 30 000,- Kč za nesplnění povinnosti uložené rozhodnutím Městského úřadu Hanušovice ze dne 15. 9. 2005, č. j. 5816-práv/Zt/05, k vymožení povinnosti povinného obnovit předešlý pokojný stav a umožnit nerušené užívání cesty zčásti umístěné na parcele č. 8 zastavěná plocha a nádvoří, parcele č. 10/2 zastavěná plocha a nádvoří a parcele č. 727 ostatní plocha, v katastrálním území V., k průchodu a k průjezdu vozidel k rekreační chalupě evidenční číslo 31 na stavební ploše 10/1 v katastrální území V., kterou měl povinný splnit ve lhůtě do 24. 8. 2007 do 12 hodin. Současně uložil povinnému, aby mu zaplatil odměnu ve výši 6 000,- Kč plus DPH a náklady exekuce 3 500,- Kč plus DPH.
Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora změnil tak, že k vymožení uvedené povinnosti uložil povinnému zaplatit pokutu ve výši 10 000,- Kč, a to České republice – Okresnímu soudu v Šumperku do tří dnů od právní moci usnesení s tím, že pokuta připadá státu. Uzavřel, že při ukládání pokut soudní exekutor nezkoumá, zda povinný vymáhanou povinnost splnil, proto se touto otázkou nemůže zabývat ani odvolací soud; ten pouze zkoumá, zda uložená pokuta je vzhledem k vymáhané povinnosti a poměrům povinného přiměřená. Protože se jedná o uložení první pokuty, dospěl odvolací soud k závěru, že pokuta uložená v dolní polovině zákonné sazby odpovídá závažnosti a rozsahu uložené povinnosti, přičemž lze předpokládat, že tím bude dosaženo sledovaného účelu.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Vytýká odvolacímu soudu, že rozhodl o uložené pokutě za situace, kdy nebylo pravomocně rozhodnuto o návrhu povinného na odklad, resp. zastavení exekuce. Připomněl, že odvolací soud přitom usnesení soudního exekutora o uložení další pokuty 60 000,- Kč zrušil s tím, že je třeba vyčkat výsledku řízení o zastavení exekuce. Po právní stránce zásadní právní význam připíná k otázce, zda za situace, kdy jsou podány návrhy na odklad exekuce a na zastavení exekuce, je přípustné provedení exekuce uložením peněžité pokuty podle §351 o. s. ř.
Oprávněný ve svém vyjádření uvedl, že dovolání není přípustné, a navrhl, aby bylo odmítnuto a povinný zavázán k náhradě nákladů dovolacího řízení.
Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Předmětem exekuce je v souzené věci vymožení povinnosti obnovit pokojný stav a umožnit nerušené užívání cesty na pozemích v exekučním titulu uvedených k průchodu a k průjezdu vozidel k rekreační chalupě evidenční číslo 31 na stavební ploše 10/1 v katastrálním území V. Exekuční titul ukládající tuto povinnost se vykonává způsobem uvedeným v §351 o. s. ř. (§73 zákona č. 120/2001 Sb.). Při rozhodování o návrhu na nařízení exekuce se soud omezí jen na nařízení exekuce, pokutu stanoví soudní exekutor v exekučním příkazu. V souzené věci soudní exekutor nejdříve v exekučním příkaze vyzval povinného ke splnění povinnosti stanovené v exekučním titulu a následně napadeným usnesením uložil povinnému pořádkovou pokutu 30 000,- Kč. Důvodem tohoto způsobu rozhodování (vydání exekučního příkazu a dále usnesení o uložení pokuty podle §351 o. s. ř., proti němuž bylo připuštěno odvolání) bylo umožnit povinnému napadnout výši uložené pokuty (srov. komentář k §72 v publikaci Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2007, 259 s.).
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují §237 až 239 o. s. ř. Podle ustanovení §238, 238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, kterým bylo změněno usnesení o uložení pokuty podle §351 o. s. ř. (stejně jako usnesení o uložení pořádkové pokuty), v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení není rozhodnutím ve věci samé (tím je usnesení okresního soudu o nařízení exekuce). Na tomto závěru nic nezmění ani nesprávné poučení krajského soudu v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolací soud připomíná, že při exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. je to výhradně exekutor, který je zákonem oprávněn určit způsob provedení exekuce v příkazu k provedení exekuce podle §47 a násl. citovaného zákona. Při respektování ustanovení §47 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. lze dosáhnout přezkumu postupu exekutora z pohledu přiměřenosti způsobu provedení exekuce jen prostřednictvím institutů odkladu či zastavení exekuce (srov. §72 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění účinném od 1. 11. 2009).
Protože dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první o. s. ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. prosince 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu