ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.5229.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 5229/2009-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Svobodného státu Sasko - Zemského finančního úřadu , se sídlem v Chemnitz, Brückenstraße 12, Spolková republika Německo, zastoupeného JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, Platnéřská 2, proti povinnému F. K. , zastoupenému JUDr. Martinem Soukupem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 16, pro 1.121,49 € s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 49 Nc 2997/2008, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2009, č. j. 64 Co 157/2009-34, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Napadeným rozhodnutím odvolací soud (mino jiné) potvrdil usnesení ze dne 12. 5. 2008, č. j. 49 Nc 2997/2008-20, jímž obvodní soud prohlásil rozhodnutí Zemského soudu v Drážďanech ze dne 18. 5. 2005, č. j. 9 O 3706/04, za vykonatelné na území České republiky a na základě něho nařídil k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 1.121,49 €, nákladů exekuce a nákladů oprávněného exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil JUDr. Igora Ivanka, soudního exekutora. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul je v souladu s čl. 38 a násl. Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení č. 44/2001“), vykonatelným na území ČR, neboť je soudním rozhodnutím vydaným v členském státě EU po vstupu nařízení č. 44/2001 v platnost, a oprávněný osvědčením ze dne 24. 1. 2008 podle čl. 53 nařízení č. 44/2001 prokázal, že titul je vykonatelný na území státu, v němž byl vydán (přitom okolnosti, za nichž se vykonávané rozhodnutí dostalo do dispozice povinného, nejsou pro rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti právně významné). Soud zároveň podle §68c zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen „zákon č. 97/1963 Sb.“), rozhodl o návrhu na nařízení exekuce. Z námitek povinného nelze učinit závěr o rozporu uznání vykonávaného rozhodnutí s veřejným pořádkem ČR ani o tom, že nebyla zajištěna povinnému ochrana jeho procesních práv podle čl. 34 bod 2. nařízení č. 44/2001. Povinný, jemuž byla podle jeho tvrzení žaloba ve věci doručena v lednu 2005, měl dost času k uplatnění své obrany proti vznesené žalobě, neboť vykonávané rozhodnutí bylo vydáno až 18. 5. 2005.
Proti usnesení odvolacího soudu do jeho výroku potvrzujícího usnesení soudu prvního stupně ve výroku o prohlášení vykonatelnosti a ve vyhovujícím výroku o nařízení exekuce, podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Má za to, že vykonávané rozhodnutí je v rozporu s veřejným pořádkem ČR ve smyslu čl. 34 odst. 1 nařízení č. 44/2001, neboť povinnému nebyla umožněna osobní účast na soudním jednání u Zemského soudu v Drážďanech, protože se na něj vztahoval zákaz vstupu na území Spolkové republiky Německo. Tím bylo dotčeno jeho právo na procesní obranu. Proto také podal u příslušného německého soudu žalobu na obnovu řízení, jíž vykonávané rozhodnutí napadl. Vzhledem k tomu, že je zřejmé, že žalobě bude vyhověno, žádá o odklad vykonatelnosti cizího exekučního titulu a navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen „ o. s. ř.“ (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu potvrzujícímu usnesení soudu prvního stupně ve výroku o prohlášení vykonatelnosti je přípustné za podmínek stanovených v §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tedy dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Dovolatel netvrdí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a ani posouzením námitek obsažených v dovolání k tomuto závěru dospět nelze.
Dovolatel namítá, že vykonávané rozhodnutí je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu článku 34 nařízení č. 44/2001, podle něhož rozhodnutí se neuzná, je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá. Rozpor s veřejným pořádkem přitom spatřuje v tom, že mu nebyla umožněna účast na soudním jednání u Zemského soudu v Drážďanech, protože se na něho vztahoval zákaz vstupu na území SRN, přičemž došlo k vydání rozsudku pro zmeškání. V souzené věci však není vykonávaným rozhodnutím tento rozsudek pro zmeškání ze dne 4. 3. 2005, nýbrž je jím usnesení o stanovení výše nákladů ze dne 18. 5. 2005, č. j. 9 O 3706/04. Namítané skutečnosti proto nemohou ovlivnit uznání vykonatelnosti exekučního titulu.
Dovolání proti výroku potvrzujícímu usnesení soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o nařízení exekuce není přípustné.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, neboť poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Není-li dovolání přípustné, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. září 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu