ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.1249.2010.2
sp. zn. 21 Cdo 1249/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně B. A., zastoupené JUDr. Filipem Matoušem, advokátem se sídlem v Dobříši, Komenského náměstí č. 411, proti žalovaným 1) Č. A., zastoupenému JUDr. Tomášem Kaiserem, advokátem se sídlem v Praze 1, Havlíčkova č. 15, a 2) Ing. R. Ch. , o neplatnost zástavní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, pod sp. zn. 19 C 307/2008, o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2009, č. j. 23 Co 391/2009-53, takto:
I. Dovolání žalovaného 1) se odmítá .
II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Filipa Matouše, advokáta se sídlem v Dobříši, Komenského náměstí č. 411.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného 1) proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2009, č. j. 23 Co 391/2009-53, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 2. 2009, č. j. 19 C 307/2008 - 30, ve věci samé [ve výroku o určení neplatnosti zástavní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1) jako zástavcem a žalovaným 2) jako zástavním věřitelem dne 22. 12. 2004] není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť z okolností případu (žalobkyně podala v listopadu 2007 návrh na rozvod manželství, v dubnu 2008 žalobu o výživné nerozvedené manželky a na uzavření zástavních smluv reagovala návrhem na vydání předběžného opatření, kterým by žalovanému 1) bylo zakázáno disponovat s předmětnými nemovitostmi) je zřejmé, že žalobkyně s uzavřením zástavních smluv nesouhlasila, a proto dovolatelem předkládané otázky „zásadního právního významu“, zda souhlas manžela ve smyslu ustanovení §145 odst. 1 obč. zák. může být učiněn jako „generální souhlas“, „zda může být právní úkon, k němuž byl dán souhlas druhého manžela podle ustanovení §145 odst. 2 obč. zák. učiněn s odstupem času, tj. například po 4 letech“, a „zda může být jednou daný souhlas manžela podle ustanovení §145 odst. 2 obč. zák. následně odvolán“, nemohou mít pro posouzení projednávané věci žádný význam.
Z uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu nemá (z pohledu uplatněných dovolacích důvodů) po právní stránce zásadní význam a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného 1) - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 5.000,- Kč [srov. §5 písm. b), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 5.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně advokát JUDr. Filip Matouš osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. §137 odst. 1 a 3 a §151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) podle sazby daně z přidané hodnoty [20 % - srov. §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty] částka ve výši 1.060,- Kč (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005). Protože dovolání žalovaného 1) bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby žalobkyni tyto náklady nahradil. Žalovaný 1) je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 6.360,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. března 2011
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu