Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.04.2011, sp. zn. 21 Cdo 1492/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.1492.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.1492.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 1492/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce J. A. H. , zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Komenského č. 241, proti žalovanému Ústeckému kraji se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební č. 3118/48, IČO 70892156, o určení ležící pozůstalosti, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 9 C 47/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. listopadu 2009, č. j. 9 Co 60/2007-125, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.11.2009, č. j. 9 Co 60/2007-125, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 13.10.2006, č. j. 9 C 47/2006-76, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska právního posouzení v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.1.2009, sp. zn. 28 Cdo 4983/2008; usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 17.9.2009, sp. zn. 682/09; stanovisko pléna Ústavního soudu ČR ze dne 1.11.2005, sp. zn. Pl. ÚS – st. 21/05, uveřejněné pod č. 477/2005 Sb.; usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.11.1994, sp. zn. 24 Co 139/94, uveřejněné v časopise Ad Notam č. 3, ročník 1995; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1996, sp. zn. 3 Cdon 677/96; usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 3.12.1996, sp. zn. I. ÚS 260/96) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. dubna 2011 JUDr. Roman Fiala , v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/27/2011
Spisová značka:21 Cdo 1492/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.1492.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Ležící pozůstalost
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
§243b odst. 5 věta první o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 1844/11
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25