ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2536.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 2536/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Šebka, Ph.D. ve věci péče o již zletilého A. H. , syna L. Č. a V. H. , o návrhu otce na změnu výchovy, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 11 Nc 1580/2006, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. května 2009, č. j. 13 Co 249/2008-96, takto:
I. Dovolání matky se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.) :
Dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 5. 2009, č. j. 13 Co 249/2008-96, kterým byl rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 4. 2007, č. j. 11 Nc 1580/2006-49, ve výroku I. (jímž bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu Washingtonského správního kraje King County ze dne 17. 1. 1995 změněno tak, že nezletilý A. H. se svěřuje do výchovy otce) potvrzen a ve výroku II. (jímž byla matce uložena povinnost „přispívat na výživu nezletilého částkou 1.500,- Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám otce, počínaje od právní moci tohoto rozhodnutí“) změněn tak, že „výživné na nezletilého A. se určuje ve výši 4.000,- Kč měsíčně s účinností od 1. 5. 2007“ a že „dlužné výživné za dobu od 1. 5. 2007 do 31. 5. 2009 ve výši 100.000,- Kč je matka povinna zaplatit do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám otce“, a dále rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, není přípustné, neboť posuzovaná věc není uvedena v ustanovení §237 odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), když dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)], jako věc, v níž je dovolání (ve věcech upravených zákonem o rodině výjimečně) přípustné.
Vzhledem k tomu, že dovolání matky směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští [i kdyby šlo o rozhodnutí, které má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a §237 odst. 3 o. s. ř.], Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť matka s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. června 2011
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu