ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2856.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 2856/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně JUDr. I. T. , advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadce Stavebního podniku Prachatice a.s. v likvidaci se sídlem ve Vimperku, Nerudova č. 263, IČO 46680446, proti žalovaným 1) Obci Borek se sídlem obecního úřadu v Borku, Pražská č. 66, IČO 00244678, zastoupenému JUDr. Drahomírou Liptákovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská č. 8, 2) M. D. zemřelé dne 31. ledna 2007, 3) A. P. , zastoupené Mgr. Martinem Pixou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Lannova č. 32/1, a 4) J. S. , o nařízení prodeje zástavy, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 15 Nc 1964/2007, o dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. se sídlem v Českých Budějovicích, Skuherského č. 53, IČO 63911191, zastoupené JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Střelecká č. 437, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. dubna 2010 č.j. 19 Co 15/2010-203, takto:
Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. prosince 2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-195 [s výjimkou výroků o zastavení řízení proti žalované 3) A. P. a o náhradě "nákladů tohoto řízení"] se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Správce konkursní podstaty úpadce Stavebního podniku Prachatice a.s. v likvidaci podal u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne 4.4.2007 žalobu, kterou se domáhal nařízení prodeje "zastavených nemovitostí, a to ve spoluvlastnictví žalovaných 2) a 3), konkrétně parc. č. 24/8 o výměře 2 m 2 - ostatní plocha, parc. č. 24/9 o výměře 30 m 2 - ostatní plocha, parc. č. 24/10 o výměře 331 m 2 - zahrada, parc. č. 24/11 o výměře 750 m 2 - zahrada a 39/57 o výměře 5.493 m 2 - ostatní plocha, vše v k.ú. Borek u Českých Budějovic, obci Borek, okrese České Budějovice, na LV č. 218 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP České Budějovice; a to ve vlastnictví žalovaného 4), konkrétně budovy č.p. 220 - obč. vyb. na st. parc. č. 239 v k.ú. Borek u Českých Budějovic, obci Borek, okrese České Budějovice, na LV č. 444 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP České Budějovice; a to ve vlastnictví žalovaného 1), konkrétně st. parc. č. 86 o výměře 517 m 2 - zastavěná plocha a nádvoří a budovy č.p. 20 - obč. vyb. na st. parc. č. 86, to vše v k.ú. Borek u Českých Budějovic, obci Borek, okrese České Budějovice, na LV č. 1 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP České Budějovice". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že do majetku konkursní podstaty úpadce náleží pohledávka za dlužníky J. a H. B. ve výši 15.000.000,- Kč, která se stala splatnou dnem 30.9.1994, že pohledávka byla zajištěna zástavním právem zřízeným na předmětných nemovitostech a že požaduje uspokojení této pohledávky ze zástav.
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 6.6.2007 č.j. 15 Nc 1964/2007-134 řízení proti žalované 2), která zemřela dne 31.1.2007, zastavil a rozhodl, že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení" a že "řízení se přerušuje podle ustanovení §109 odst.2 písm.c) o.s.ř.", neboť pro výsledek tohoto řízení má "zásadní význam" rozhodnutí o "žalobě na neplatnost zástavní smlouvy a dodatku k zástavní smlouvě, která je vedena u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 9 C 243/2007". Usnesením ze dne 5.6.2008 č.j. 15 Nc 1964/2007-144 Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl, že v řízení bude pokračováno.
Okresní soud v Českých Budějovicích poté usnesením ze dne 17.6.2008 č.j. 15 Nc 1964/2007-149 řízení "přerušil podle ustanovení §109 odst.2 písm.c) o.s.ř." Dospěl k závěru, že u Okresního soudu v Českých Budějovicích probíhají pod sp. zn. 10 C 156/2008 a 12 C 81/2008 řízení o "určení neexistence předmětného zástavního práva", která mohou mít "zásadní význam" pro rozhodnutí této věci.
Podáním ze dne 6.8.2009, které došlo soudu prvního stupně dne 7.8.2009, žalobkyně navrhla, aby do řízení ve smyslu ustanovení §107a o.s.ř. vstoupila na místo žalovaného 4) společnost HORA HOLDING, s.r.o. s tím, že "nemovitost č.p. 220 byla prodána a novým vlastníkem je tato společnost". Žalobkyně současně navrhla, aby bylo v řízení pokračováno "ohledně prodeje nemovitosti čp. 220 v k.ú. Borek", neboť nesouvisí s ostatními nemovitostmi, ohledně nichž probíhají jiná řízení.
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 17.8.2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-170 rozhodl, že na místo dosavadního žalovaného 4) nastupuje společnost HORA HOLDING, s.r.o. Poté, co zjistil, že podle výpisu z katastru nemovitostí je vlastníkem "budovy č.p. 220 - obč. vyb. na st. parc. č. 239 v k.ú. Borek u Českých Budějovic" společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že vlastnictví této společnosti bylo určeno pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.11.2008 č.j. 9 C 200/2007-181, dospěl k závěru, že byly splněny všechny předpoklady podle ustanovení §107a o.s.ř. ke vstupu společnosti HORA HOLDING, s.r.o. do řízení na místo žalovaného 4).
K odvolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 30.9.2009 č.j. 19 Co 2580/2009-181 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že o návrhu "na postup soudu dle §107a o.s.ř. týkajícího se žalovaného 4) se během přerušeného řízení nerozhoduje". Vytknul soudu prvního stupně, že o návrhu žalobkyně rozhodl, aniž by bylo pravomocně rozhodnuto o pokračování v řízení, a uvedl, že, "i když žalobkyně navrhuje ve svém návrhu postup soudu dle §107a o.s.ř., je třeba vyjít z obsahu tohoto návrhu a posoudit, zda to, že je zde pravomocný rozsudek soudu o tom, kdo je vlastníkem domu čp. 220 v obci Borek, je důvodem k postupu dle §107a o.s.ř. či zda jde svým obsahem o návrh na záměnu účastníků dle §92 odst.2 o.s.ř.".
Okresní soud v Českých Budějovicích poté nejprve usnesením ze dne 21.10.2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-187 rozhodl, že v řízení bude pokračováno proti žalovaným 3) a 4) a že návrh na pokračování v řízení proti žalovanému 1) se zamítá, a posléze usnesením ze dne 1.12.2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-195 zastavil z důvodu zpětvzetí žaloby řízení proti žalované 3) s tím, že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení", a rozhodl, že na místo žalovaného 4) nastupuje společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení". Návrh žalobkyně ze dne 6.8.2009 posoudil podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. a dospěl k závěru, že jsou splněny všechny předpoklady pro povolení záměny žalovaného 4) za společnost HORA HOLDING, s.r.o. Souhlas žalovaného 4) s tímto postupem dovodil z toho, že se ve lhůtě nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby z řízení vystoupil a aby na jeho místo nastoupila společnost HORA HOLDING, s.r.o., ačkoliv mu výzva byla doručena dne 19.11.2009 a ačkoliv byl upozorněn, že, "pokud se písemně nevyjádří ve lhůtě 10 dnů, bude mít soud za to, že nemá námitek".
K odvolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15.4.2010 č.j. 19 Co 15/2010-203 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích, kterými bylo rozhodnuto, že na místo žalovaného 4) nastupuje společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení", a rozhodl, že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že návrh žalobkyně ze dne 6.8.2009 je podle svého obsahu návrhem na záměnu účastníků podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. a že souhlas žalovaného 4) byl dán postupem podle ustanovení §101 odst.4 o.s.ř., který je podle jeho názoru "použitelný také v případě, kdy soud zjišťuje, zda žalovaný souhlasí se záměnou účastníků". Protože pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.11.2008 č.j. 9 C 200/2007-181 bylo určeno, že vlastníkem domu čp. 220 v Borku je společnost HORA HOLDING, s.r.o., rozhodl soud prvního stupně o záměně účastníků v souladu se zákonem.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala společnost HORA HOLDING, s.r.o. dovolání. Dovozuje, že "každý návrh na procesní nástupnictví musí být naprosto jednoznačný, aby soud mohl posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vyhovění takovému návrhu", a namítá, že návrh žalobkyně ze dne 6.8.2009 není zcela jednoznačný, což vedlo k tomu, že žalobkyně odůvodňovala požadavek na vstup dovolatele do řízení "prodejem domu", zatímco soudy jej dovozují z pravomocného soudního rozhodnutí o určení vlastnictví společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Souhlas žalovaného s provedením záměny účastníka ve smyslu ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. nelze dovozovat z postupu podle ustanovení §101 odst.4 o.s.ř. Výzva soudu podle ustanovení §101 odst.4 o.s.ř. se totiž může týkat pouze postupu a vedení řízení a nikoliv rozhodnutí, s nímž jsou spojeny "značné právní a procesní důsledky". Dovolatelka dále poukazuje na to, že v projednávané věci není zástavním dlužníkem a že budova čp. 220 v Borku není zástavou, z níž by se mohl věřitel uspokojit, a domnívá se, že i k otázce tzv. věcné legitimace mělo být při rozhodování o záměně účastníků přihlédnuto. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Podle ustanovení §107a odst.1 o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v ustanovení §107 o.s.ř.
Podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. na návrh žalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný; má-li být takto zaměněn žalobce, je třeba, aby s tím souhlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit. Ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. se nepoužije v případech uvedených v ustanovení §107a o.s.ř. (§92 odst.3 o.s.ř.).
Žalobce má - jak vyplývá z dispoziční zásady ovládající zahájení sporného řízení (a o takové řízení se jedná i v posuzovaném případě) - procesní právo navrhnout, aby do řízení vstoupil na místo dosavadního účastníka ten, kdo nabyl po zahájení řízení právo nebo povinnost, o něž v řízení jde, nebo aby dosavadní žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. Zatímco institut procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o.s.ř. umožňuje žalobci procesně reagovat na právní skutečnost, v důsledku které se po zahájení (v průběhu) řízení změnil nositel věcné legitimace na straně žalobce nebo žalovaného, spočívá smysl záměny účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. v tom, že žalobce smí svým procesním návrhem odstranit nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby, jestliže se ukazuje, že je hospodárné, aby věc byla projednána a rozhodnuta v rámci již zahájeného řízení proti jiné osobě; žalobce tímto způsobem smí reparovat svůj původní (v době podání žaloby) "omyl" o tom, kdo je nositelem uplatňovaného práva nebo proti komu mělo být právo správně žalováno, který by jinak byl řešitelný jen podáním nové (jiné) žaloby.
Procesní nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o.s.ř. a záměna účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. mohou být provedeny jen na návrh žalobce. Vzhledem k tomu, že předpoklady k procesnímu nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o.s.ř. a k záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. jsou jinak odlišné a že se liší rovněž jejich právní následky, je třeba návrhy žalobce v tomto směru důsledně rozlišovat a nezaměňovat je; není tedy, mimo jiné, přípustné, aby soud rozhodl o procesním nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o.s.ř., navrhl-li žalobce provedení záměny podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř., a naopak.
V projednávané věci žalobkyně v podání ze dne 6.8.2009, označeným jako "návrh na postup dle §107a o.s.ř.", sdělila soudu prvního stupně, že "ohledně nemovitosti č.p. 220 na p.č. 239 je žalován pan J. S.", že "nemovitost č.p. 220 byla prodána a novým vlastníkem je společnost" HORA HOLDING, s.r.o. a že navrhuje, aby "nabyvatel práva vstoupil do řízení na místo dosavadního žalovaného 4) J. S.".
Procesním úkonem se v českém občanském soudním řízení rozumí projev vůle účastníka řízení adresovaný soudu, který směřuje k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, které s takovým projevem právní předpisy spojují. Pro závěr o tom, jaký procesní úkon účastník učinil, není - jak vyplývá z ustanovení §41 odst.2 o.s.ř. - významné jen jeho označení; soud posuzuje každý úkon podle jeho obsahu, aniž by bylo významné, jak ho účastník označil, že vůbec nebyl označen, a ani to, co účastník svému projevu vůle přisuzuje. Uvedené samozřejmě nelze chápat tak, že by bylo možné pozměňovat smysl účastníkova procesního úkonu. Posouzení procesního úkonu podle obsahu soudu v žádném případě neumožňuje, aby určitému a srozumitelnému úkonu přikládal jiný než účastníkem sledovaný smysl; v ustanovení §41 odst. 2 o.s.ř. se soudu ukládá posuzovat procesní úkon účastníka bez zřetele k tomu, jak jej účastník označil nebo zda jej vůbec označil, neumožňuje se mu však, aby "domýšlel" obsah úkonu nebo z obsahu úkonu činil závěry, které z něj ve skutečnosti nevyplývají.
Podání žalobkyně ze dne 6.8.2009 nepochybně obsahuje návrh, aby do řízení vstoupila na místo žalovaného 4) společnost HORA HOLDING, s.r.o", neboť "nemovitost č.p. 220 byla prodána a novým vlastníkem" je společnost HORA HOLDING, s.r.o.; posuzováno podle obsahu jde nepochybně o návrh na procesní nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o.s.ř. S dovolatelkou lze proto souhlasit v tom, že soudy přiznaly podání žalobkyně ze dne 6.8.2009 v rozporu s jeho obsahem jiný smyl, jestliže učinily s poukazem na pravomocný rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.11.2008 č.j. 9 C 200/2007-181 závěr, že se jedná "podle svého obsahu" o návrh na provedení záměny na straně žalovaného 4) podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř.
Podle ustanovení §101 odst.4 o.s.ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém úkonu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že, nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky.
K výzvě podle ustanovení §101 odst.4 o.s.ř. může soud přistoupit, jen jestliže se úkon dotýká postupu a vedení řízení, jako je tomu například tehdy, má-li se účastník vyjádřit k návrhu na delegaci vhodnou (§12 odst.2 o.s.ř.), k tomu, zda souhlasí se zpětvzetí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (§96 odst.3, §222a odst.2 o.s.ř.), k projednání věci nebo rozhodnutí o odvolání bez nařízení jednání (§115a, §214 odst.3 o.s.ř.); podle již ustálené judikatury soudů výzvu nelze použít v případech, v nichž by soud s výzvou spojoval účinky, které by se dotýkaly hmotněprávního základu nároku (například vzdání se nároku nebo uplatnění námitky promlčení) nebo by se dotýkaly žalobou uplatněného nároku vůbec (zpětvzetí žaloby), popřípadě by měly vliv na vymezení okruhu účastníků řízení (srov. například Zprávu býv. Nejvyššího soudu "K uplatňování některých novelizovaných ustanovení občanského soudního řádu ze dne 16.12.1974 sp. zn. Plsf 2/74, která byla uveřejněna pod č. 1 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1975, nebo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12.9.2002 sp. zn. 18 Co 180/2002, které bylo uveřejněno v časopise Soudní rozhledy č. 2/2004 na str. 58).
O návrhu na provedení záměny podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. soud prvního stupně rozhodne usnesením, proti němuž je přípustné odvolání; proti usnesení odvolacího soudu je přípustné dovolání [§239 odst.2 písm.b) o.s.ř.]. Záměnou účastníků provedenou podle ustanovení §92 odst. 2 o.s.ř. končí účast původního (zaměňovaného) účastníka v řízení a účastníkem řízení se na jeho místě stává nový (zaměněný) účastník dnem právní moci usnesení, jímž byla tato záměna připuštěna (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.3.2004 sp. zn. 29 Odo 227/2002, které bylo uveřejněno pod č. 48 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004). Z uvedeného je zřejmé, že vyjádření souhlasu žalovaného (a toho, kdo má vstoupit na místo žalobce) k záměně podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. se nedotýká jen "postupu a vedení řízení", ale že má zásadní dopad pro jejich procesněprávní (a hmotněprávní) postavení; již z tohoto důvodu opatřování souhlasu k provedení záměny postupem podle ustanovení §101 odst.4 o.s.ř. není přípustné.
Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že souhlas potřebný k provedení záměny účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. není přípustné opatřovat postupem podle ustanovení §101 odst.4 o.s.ř.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné. Nejvyšší soud České republiky proto usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí [s výjimkou výroků o zastavení řízení proti žalované 3) a o náhradě "nákladů tohoto řízení, které nebyly napadeny odvoláním a samostatně nabyly právní moci] a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Českých Budějovicích) k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v rozhodnutí o věci soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1, §243d odst. 1 část věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.), a neopomene přihlédnout též k právnímu názoru, který byl vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2003 sp. zn. 21 Cdo 1724/2003, uveřejněnému pod č. 168 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2011
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu