ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.33.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 33/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce ABS-Bartoš, s.r.o. sídlem v Mělníku, U Studny č. 3383, IČO 26183862, zastoupeného JUDr. Martinem Klímou, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, tř. V. Klementa č. 203, proti žalované T. Š. , zastoupené JUDr. Jiřím Sobotkou, advokátem se sídlem v Nymburce, Palackého č. 223/5, o 50.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 5 C 181/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. září 2009 č.j. 23 Co 392/2009-143, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.100,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Sobotky, advokáta se sídlem v Nymburce, Palackého 223/5.
Odůvodnění:
Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29.9.2009 č.j. 23 Co 392/2009-143, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 18.02.2009 č.j. 5 C 181/2008-75, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 50.000,- Kč s úroky z prodlení a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a kterým bylo žalobci uloženo, aby zaplatil žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 21.042,80 Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Sobotky, podal žalobce dovolání.
Protože bylo podáno proti rozsudku odvolacího soudu, který byl vyhlášen po dni 1.7.2009, jímž nabyl účinnosti zákon č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je třeba dovolání žalobce projednat a rozhodnout podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinného od 1.7.2009 (dále jen "o.s.ř."), i když řízení ve věci bylo zahájeno a odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podáno v době do 30.6.2009 (srov. Čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.); podle této právní úpravy je proto třeba posoudit i otázku přípustnosti žalobcova dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst.1 písm.a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst.1 písm.c) o.s.ř.]; to neplatí ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč, přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky [§237 odst.2 písm.a) o.s.ř.].
Protože v projednávané věci bylo dovoláním dotčeným výrokem rozsudku odvolacího soudu ve věci samé rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, není žalobcovo dovolání - jak je nepochybné z ustanovení §237 odst.2 písm.a) o.s.ř. - přípustné, a to ani tehdy, kdyby mělo mít po právní stránce zásadní význam; nesprávné poučení o přípustnosti dovolání, obsažené v napadeném rozsudku, je tu samo o sobě nerozhodné (srov. též právní názor obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.5.2003 sp. zn. 29 Odo 10/2003, které bylo uveřejněno pod č. 118 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003)
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 3.950,- Kč [srov. §3 odst. 1, bod 4., §10 odst. 3, §14 odst.1, §15, §16 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,-Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 4.250,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované advokát JUDr. Jiří Sobotka osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalované za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §137 odst.1 a 3 a §151 odst.2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 850,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo zamítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby žalované náklady v celkové výši 5.100,- Kč nahradil. Žalobce je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2011
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu