ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.3681.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 3681/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. J. P., proti žalovaným Sociálním službám města Kroměříže, příspěvkové organizaci se sídlem v Kroměříži, Riegrovo nám. č. 159, IČO 71193430, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 8 C 348/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 3. června 2010 č. j. 60 Co 137/2010-117, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.) :
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 3.6.2010 č.j. 60 Co 137/2010-117, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 6.1.2010 č.j. 8 C 348/2009-93 ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že „výpověď daná žalobci dopisem žalované ze dne 23.3.2009 je neplatná“) a jímž bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 9.720,- Kč „k rukám zástupce žalované JUDr. Vladimíra Papeže“, není přípustné, neboť žalobce dovoláním – jak vyplývá z jeho obsahu - napadá rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
Z ustanovení §167 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že rozhodnutí o nákladech řízení, má z pohledu formy rozhodnutí povahu usnesení, kterou neztrácí ani v případě, jestliže je přičleněno k rozhodnutí o věci samé, u něhož je stanovena forma rozsudku. Přípustnost dovolání proti napadenému výroku o nákladech řízení je proto třeba zkoumat z hledisek zákonných ustanovení, která stanoví podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Z ustanovení §§237 až 239 o.s.ř. ovšem vyplývá, že dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku, tedy bez ohledu na to, zda jde např. o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.1.2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).
Protože dovolání žalobce směruje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky jeho dovolání - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. listopadu 2011
JUDr. Zdeněk N o v o t n ý, v. r.
předseda senátu