ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.4408.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 4408/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce M. M. , zastoupeného JUDr. Petrem Grobelným, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 21, proti žalované VÍTKOVICE, a.s. se sídlem v Ostravě – Vítkovicích, Ruská č. 2887/101, IČO 45193070, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 30/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. listopadu 2009 č. j. 16 Co 134/2009-105, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.) :
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.11.2009 č. j. 16 Co 134/2009-105, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 13.3.2009 č. j. 26 C 30/2006-80, ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba, „na základě níž se žalobce domáhal zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku za období od 1.1.2003 do 31.12.2005 ve výši 194.400,- Kč a ve výši 5.400,- Kč měsíčně od 1.1.2006 do budoucna a dále zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 600.000,- Kč a bolestného ve výši 90.000,- Kč“), není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř.
Žalobce sice v dovolání mimo jiné uvádí, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) však vyplývá, že nezpochybňuje právní posouzení odvolacím soudem, ale že toliko nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud (a soud prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil) založil svůj závěr o tom, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou nemocí z povolání není dána, neboť „nebyla prokázána existence nemoci z povolání“, tedy „nebyl splněn jeden ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti“ za škodu způsobenou nemocí z povolání, a podrobuje kritice postup, jakým odvolací soud (resp. soud prvního stupně) k těmto skutkovým zjištěním dospěl. Podstatou jeho námitek je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (i soud prvního stupně) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, a také skutečnost, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle názoru dovolatele pro posouzení věci významné. Tím, že dovolatel na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, však nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a §241a odst. 3 o. s. ř. – jak je zřejmé již ze znění ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. – však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto.
Protože dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. prosince 2011
JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.
předseda senátu