ECLI:CZ:NS:2011:21.CUL.10.2010.1
sp. zn. 21 Cul 10/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného o návrhu PISCIA, s. r. o. se sídlem Ostrava, Přívoz, Macharova č. 82/8, IČO 60779730, podaném proti Vrchnímu soudu v Olomouci na určení lhůty k provedení procesních úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 3 UL 31/2010, takto:
I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o „návrhu ze dne 24. 8. 2010 na určení lhůty procesnímu Krajskému soudu v Ostravě v řízení vedeném pod sp. zn. 11 Cm 350/2003 k provedení procesního úkonu – k rozhodnutí o žádosti firmy Piscia s. r. o. ze dne 7. 2. 2009 na spisovém čísle listu 11 Cm 350/2003-282 na vrácení nesprávně zaplaceného soudního poplatku za odvolací řízení“ - se zamítá.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel se návrhem podaným k Vrchnímu soudu v Olomouci (prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě doručeným mu dne 21. 6. 2010) domáhal, aby „určil prvoinstančnímu Krajskému soudu v Ostravě lhůty k provedení procesních úkonů uvedených v záhlaví tohoto podání, včetně určení lhůt pro postoupení a předání v záhlaví uvedených odvolání žalobce proti usnesením o poplatku soudu nadřízenému, tedy Vrchnímu soudu v Olomouci, k rozhodnutí“.
O tomto návrhu rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 8. 7. 2010, č. j. 3 UL 20/2010-8, tak, že návrh zamítl.
Dalším návrhem ze dne 24. 8. 2010, doručeným Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě dne 2. 9. 2010 se navrhovatel domáhá, aby „určil prvoinstančnímu Krajskému soudu v Ostravě lhůtu k provedení procesního úkonu, tj. k rozhodnutí o dosud nerozhodnuté, a tak nevyřízené, žádosti žalobce ze dne 7. 2. 2009 o vrácení nesprávně prvoinstančnímu Krajskému soudu v Ostravě zaplaceného poplatku za odvolací řízení“.
Podáním ze dne 22. 11. 2010, doručeným datovou schránkou Vrchnímu soudu v Olomouci dne 29. 12. 2010, se navrhovatel domáhá, aby „nadřízený Nejvyšší soud ČR“ určil lhůtu Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o „návrhu ze dne 24. 8. 2010 na určení lhůty procesnímu Krajskému soudu v Ostravě v řízení 11 Cm 350/2003 k provedení procesního úkonu – k rozhodnutí o žádosti firmy Piscia s. r. o. ze dne 7. 2. 2009 na spisovém čísle listu 11 Cm 350/2003-282 na vrácení nesprávně zaplaceného soudního poplatku za odvolací řízení“.
Podle ustanovení §174a odst. 1 věty první zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, zato, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“).
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení Čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Nejde o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, ale o řízení sui generis, jehož smysl (účel) spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž návrh směřuje (procesnímu soudu), aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, a že tímto způsobem bude zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu za řízení dojít (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ročník 2006 pod pořadovým číslem 80).
Protože – jak výše uvedeno - rozhodování o návrhu podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích není rozhodováním ve věci samé ani rozhodováním v řízení o věci samé, nelze ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích na rozhodování v tomto řízení sui genesis aplikovat (použít). Nelze se tedy návrhem podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích domáhat, aby právě v řízení podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích byla určena lhůta pro provedení procesního úkonu (ostatně v ustanovení §174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích je již stanovena lhůta k rozhodnutí, a to do 20 pracovních dnů ode dne, kdy byla věc rozhodujícímu soudu předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn).
Nejvyšší soud České republiky proto návrh „na určení lhůty Vrchnímu soudu v Olomouci k provedení procesního úkonu - k rozhodnutí o návrhu ze dne 24. 8. 2010 na určení lhůty procesnímu Krajskému soudu v Ostravě v řízení 11 Cm 350/2003 k provedení procesního úkonu – k rozhodnutí o žádosti firmy Piscia s. r. o. ze dne 7. 2. 2009 na spisovém čísle listu 11 Cm 350/2003-282 na vrácení nesprávně zaplaceného soudního poplatku za odvolací řízení“, zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatelé nemají ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jim stát nahradil náklady, které jim v tomto řízení vznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. ledna 2011
JUDr. Mojmír P u t n a, v. r.
předseda senátu