ECLI:CZ:NS:2011:21.CUL.3.2011.1
sp. zn. 21 Cul 3/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny o návrhu společnosti GUMOTEX, akciová společnost se sídlem v Břeclavi, Mládežnická č. 3062/3A, IČO 16355407, zastoupená JUDr. Liborem Konečným, advokátem se sídlem v Brně, Ptašínského č. 4, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 7 Cmo 439/2010, takto:
I. Návrh navrhovatele GUMOTEX, akciová společnost na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání účastníků řízení 1) TP CENTRAL a.s. v likvidaci a 2) Ing. Karla Vávry, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. března 2010 č. j. 78 Cm 173/2009-38 se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 31.3.2010 č.j. 78 Cm 173/2009-38 odvolal z funkce likvidátora společnosti TP CENTRAL a.s. v likvidaci Ing. Karla Vávru, jmenoval likvidátorem společnosti TP CENTRAL a.s. v likvidaci insolvenčního správce JUDr. Břetislava Komana a rozhodl, že účastník Ing. K. V. je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení 12.880,- Kč k rukám advokáta JUDr. Libora Konečného, že účastník Ing. K. V. nemá vůči účastníku TP CENTRAL a.s. v likvidaci právo na náhradu nákladů řízení a že účastník TP CENTRAL a.s. v likvidaci nemá "vůči žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení".
Proti tomuto usnesení podali dne 28.4.2010 účastníci řízení TP CENTRAL a.s. v likvidaci a Ing. K. V. odvolání.
Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání dne 26.10.2010.
Návrhem podaným dne 10.3.2011 u Vrchního soudu v Praze se navrhovatel domáhal, aby Nejvyšší soud ČR, jako soud věcně příslušný, "určil lhůtu k rozhodnutí o odvolání společnosti TP CENTRAL, a.s. v likvidaci proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 78 Cm 173/2009-38 ze dne 31.3.2010", neboť "od data podání odvolání 28.4.2010 Vrchní soud v Praze neučinil v dané věci žádný procesní úkon a v řízení tak dochází k neodůvodněným průtahům".
Předsedkyně senátu soudního oddělení Vrchního soudu v Praze 7 Cmo JUDr. Jaroslava Vlčková k návrhu uvedla, že k neodůvodněným průtahům nedochází, neboť vzhledem k počtu vyřizovaných věcí senátem, u kterých musí být nařízeno jednání, jsou věci vyřizovány "ve lhůtě cca 10 a více měsíců ode dne nápadu"; v projednávané věci bylo jednání před odvolacím soudem nařízeno na 25.8.2011.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu [§174a odst.4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "zákon o soudech a soudcích"] a kterému byla věc předložena 21.3.2011, dospěl k závěru, že návrh navrhovatele není důvodný.
Podle ustanovení §1 o.s.ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o.s.ř. v řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává, o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
Má-li být respektována nezávislost soudů a soudců (srov. Čl. 81 a Čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky a §1 zákona o soudech a soudcích) při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení návrhu na určení lhůty podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat. Vzhledem k tomu, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích je odstranění průtahů v řízení a že nemůže být prostředkem k ovlivnění (předurčení) postupu soudu, vůči němuž návrh směřuje, v řízení a při rozhodování sporu nebo jiné právní věci, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení - i když o nich dosud nebylo rozhodnuto - je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci stejně musí být podle zákona učiněny (srov. též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.1.2005 sp.zn. 21 Cul 3/2004, které bylo uveřejněno pod č. 80 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).
Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá nejen z ustanovení §174a odst. 2, věty druhé, zákona o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z ustanovení §174a odst. 8, věty první, zákona o soudech a soudcích (příslušný soud může určit lhůtu k provedení úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy), ale zejména ze zásady nezávislosti soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí, která nesmí být dotčena tím, že by příslušný soud posuzoval - v rozporu se smyslem (účelem) řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu - nejen otázku určení lhůty k provedení procesního úkonu, ale rovněž to, ve vztahu k jakému procesnímu úkonu nastaly v řízení průtahy. Znamená to mimo jiné, že příslušný soud může vyhovět návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu dále jen tehdy, jestliže dospěje k závěru, že s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům ve vztahu k takovému procesnímu úkonu, u něhož navrhovatel namítá (tvrdí) průtahy.
V posuzovaném případě je předmětem řízení před Vrchním soudem v Praze odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31.3.2010 č.j. 78 Cm 173/2009-38, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na odvolání likvidátora společnosti a o jmenování likvidátora nového.
Je nepochybné, že rozhodnutí o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně může být odvolacím soudem přijato, jen jestliže bude zjištěno, že dosavadní likvidátor Ing. K. V. porušuje své povinnosti (§71 odst.4 obchodního zákoníku). Zjištění v tomto směru předpokládá, že za řízení, které má povahu řízení nesporného a v němž je soud (včetně soudu odvolacího) povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než jaké byly účastníky navrhovány (srov. §120 odst.2 o.s.ř.), budou náležitě prokázány všechny právně významné skutečnosti. Za této situace nelze (v současné době) stanovit, jaké úkony bude třeba za řízení provést, jakou dobu si to vyžádá a tedy ani v jaké době bude moci odvolací soud přistoupit k rozhodnutí.
V posuzovaném případě navíc nedošlo k průtahům v řízení, neboť s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků řízení a na dosavadní postup soudů je ve věci postupováno s přiměřenou pečlivostí a nedošlo dosud k tomu, že by se přístup soudu k této věci odlišoval od obvyklého standardu v přístupu ke konkrétnímu projednávanému případu.
Nejvyšší soud České republiky, který je navrhovatelovým návrhem vázán, proto návrh podle ustanovení §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. března 2011
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu