ECLI:CZ:NS:2011:22.CDO.1199.2009.2
sp. zn. 22 Cdo 1199/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců a) P. L. , b) J. V., obou zastoupených JUDr. Martou Ježdíkovou, advokátkou se sídlem v Liberci II, Valdštejnská 381/6, proti žalované Ing. D. K. , zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci II, U Soudu 363/10, o uložení povinnosti zaplatit žalobkyni a) 47.281,- Kč s příslušenstvím a žalobci b) 47.281,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 13 C 17/2005, o dovolání žalobce b) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 25. listopadu 2008, č. j. 29 Co 487/2008-146, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 25. listopadu 2008, č. j. 29 Co 487/2008-146, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhali po žalované zaplacení níže uvedených částek s příslušenstvím s tím, že uvedené částky jsou podílem žalované na nákladech vynaložených na nutnou opravu a údržbu domu s bytovými jednotkami.
Okresní soud v Liberci („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. února 2008, č. j. 13 C 17/2005-126, výrokem pod bodem I. rozhodl, že se žalované ukládá povinnost zaplatit žalobkyni a) 26.026,- Kč s úroky z prodlení ve výši 2,5 % ročně ode dne 1. 2. 2005 do zaplacení a nahradit jí náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem pod bodem II. zamítl žalobu žalobkyně a) pokud se domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí dalších 21.255,- Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 2,5 % ročně ode dne 1. 2. 2005 do zaplacení. Výrokem pod bodem III. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci b) 26.026,- Kč s úroky z prodlení ve výši 2,5 % ročně ode dne 1. 2. 2005 do zaplacení a nahradit mu náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem pod bodem IV. zamítl žalobu žalobce b) pokud se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu dalších 21.255,- Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 2,5 % ročně ode dne 1. 2. 2005 do zaplacení.
Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobci, stejně jako žalovaná a další osoby, jsou vlastníky bytových jednotek v domě č. p. 561 v Lázeňské ulici v Liberci I. s podíly na společných částech domu u žalobkyně a) 2910/10000, u žalobce b) ve výši 355/2500, u žalované 3709/10000 a u manželů H. 1961/10000. V roce 2004 byly na základě rozhodnutí většiny vlastníků jednotek, tj. žalobců a manželů H., provedeny nutné opravy a údržba, spočívající ve zhotovení svislé izolace, dešťové kanalizace, odstranění stávajícího septiku a ve vybudování nového včetně jeho propojení s domovním vývodem. O zhotovení svislé izolace domu a dešťové kanalizace rozhodli 1. 8. 2004 všichni vlastníci jednotek (s výjimkou žalované) většinou počítanou podle velikostí jejich podílů. Žalovaná se uvedené schůze nezúčastnila, i když na ni byla pozvána, a měla tedy možnost se k chystanému záměru vyjádřit. Opravy domu pak provedla na základě smlouvy o dílo z 27. 8. 2004 firma Medek Petr – SVOMEK. Za zhotovení svislé kanalizace a izolace firma účtovala částku 153.090,- Kč včetně DPH a za likvidaci a vybudování nového septiku částku 109.000,- Kč bez DPH. Opravy byly nutné k odstranění značné vlhkosti domu způsobující rozšíření plísně, a také k nápravě havarijního stavu septiku. Žalobci zaplatili za žalovanou na ni připadající podíl z nákladů vynaložených na provedení výše uvedených oprav.
Soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů – dále jen „ZVB“), konkrétně podle §11 ve znění účinném ke dni, ke kterému bylo rozhodnuto o provedení oprav. V domě nevzniklo společenství vlastníků bytových jednotek (společenství vzniká ze zákona pouze v domě s nejméně pěti jednotkami), proto soud s odkazem na §11 odst. 8 ZVB přiměřeně použil ustanovení odstavců 1 až 6 uvedeného zákona a dovodil, že pokud se týká zhotovení svislé kanalizace a izolace, jde o stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu; proto postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek, kterého bylo dosaženo. Náklady na opravu byly vynaloženy účelně a žalovaná je tedy povinna se na nich podílet v rozsahu podle pravidel stanovených v „Prohlášení spoluvlastníků“ ze dne 13. 1. 2000 v oddílu F, bodu 8, tj. ve výši odpovídající jejímu podílu na společných částech domu. V rozsahu 52.052,- Kč je žaloba důvodná a soud za použití §451 a násl. občanského zákoníku („obč. zák.“) a §517 odst. 1 a 2 obč. zák. žalobě co do uvedené částky vyhověl.
Pokud jde o náklady na odstranění starého a vybudování nového septiku, soud žalobě nevyhověl, a tento nárok není předmětem dovolacího řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 25. listopadu 2008, č. j. 29 Co 487/2008-146, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. změnil tak, že zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) a žalobci b) každému 26.026,- Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 2,5 % ročně od 1. 2. 2005 do zaplacení. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Na danou věc aplikoval §11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2004 do 26. 4. 2005, ve kterém se hovoří pouze o podstatných změnách týkajících se společných částí domu. K výkladu uvedeného ustanovení mu posloužilo novelizované znění uvedeného ustanovení ZVB po novele č.171/2005 Sb.; vycházel rovněž z důvodové zprávy k novele, ze které je patrno, že nová úprava reagovala na situace, kdy byl vyžadován souhlas všech spoluvlastníků i při běžných opravách. Odvolací soud dospěl k závěru, že „dílo, spočívající ve zhotovení svislé izolace, která měla odstranit vnitřní vlhkost a plíseň šířící se od základů domu, včetně dešťové kanalizace, náleží do kategorie tzv. podstatných změn, týkajících se společných částí domu, kde bylo zapotřebí k přijetí usnesení souhlasu všech vlastníků jednotek“. Takového souhlasu nebylo dosaženo. Z těchto důvodů nepovažoval odvolací soud za správný právní názor soudu prvního stupně, který uzavřel, že postačoval souhlas pouze nadpoloviční většiny přítomných hlasů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce b) dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu („o. s. ř.“); z obsahu dovolání lze dovodit, že uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Vytýká odvolacímu soudu nesprávný výklad §11 odst. 5 ZVB ve znění účinném v rozhodné době, na základě kterého dospěl k nesprávným právním závěrům. Podle názoru dovolatele nelze zhotovení svislé izolace proti vlhkosti podřadit pod §11 odst. 5 ZVB a dokonce ani pod odst. 2 téhož ustanovení, ba ani pod odst. 3 (asi správně odst. 4) uvedeného zákona. Šlo o řešení naléhavé situace, které žalovaná, ač seznámená s nutností opravy, mařila. Vlastníci ostatních jednotek v domě většinou hlasů rozhodli o provedení oprav, neboť je považovali za naprosto nezbytné k zabránění chátrání domu. Rozhodně se však nejednalo o podstatnou změnu týkající se společných částí domu, která by ovlivnila vzhled domu, či jeho funkci. Jde o případ, který by měl záviset na konkrétním posouzení okolností. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném před jeho novelizací provedenou zákonem č. 7/2009 Sb.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., že je uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména §240 odst. 1, §241 o. s. ř.), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné.
Pro posouzení opodstatněnosti dovolání je rozhodující výklad pojmu „podstatné změny týkající se společných částí domu“ ve smyslu §11 odst. 5 ZVB ve znění před novelou provedenou zákonem č. 171/2005 Sb. a navazující posouzení, zda a k jakým opravám domu bylo v té době třeba souhlasu všech vlastníků jednotek.
Ustanovení §11 ZVB znělo do novely provedené zákonem č. 171/2005 Sb. takto: (1) Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.
(2) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů.
(3) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.
(4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle §4, o schválení nebo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle §9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.
(5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek.
(6) Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci jednotek, je zapotřebí k přijetí usnesení podle odstavců 2 a 4 souhlasu všech vlastníků jednotek.
(7) Všechny změny, které se týkají označení jednotek a velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, je společenství povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu.
(8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.
Nyní zní §11 ZVB takto: (1) Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.
(2) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů.
(3) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.
(4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle §4, o schválení nebo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle §9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.
(5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.
(6) Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci jednotek, je zapotřebí k přijetí usnesení podle odstavců 2 a 4 souhlasu všech vlastníků jednotek.
(7) Všechny změny, které se týkají označení jednotek a velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, je společenství povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu.
(8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.
Odvolací soud pak při interpretaci §11 odst. 5 ZVB ve znění před novelou č. 171/2005 Sb. vyšel i z důvodové zprávy k této novele, jejímž autorem je skupina poslanců kteří návrh novely předložili, publikované v informačním systému ASPI, která zní takto: „S postupným nárůstem vzniku společenství vlastníků jednotek (SVJ) se ukazuje potřeba úpravy některých částí zákona o vlastnictví bytů. Cílem předkládané novely je vytvoření reálného prostoru pro praktickou a běžnou činnost SVJ. Navrhovány jsou jen nezbytné úpravy v rozhodovacích pravomocích shromáždění SVJ, které mají zamezit, aby mohlo docházet k zablokování nebo nežádoucímu oddálení potřebných oprav a dočasného užívání společných částí domu např. pro nečinnost některých vlastníků. Jde o velmi častý problém, který se vyskytuje v mnoha společenstvích. Aktivní většina vlastníků pak oprávněně pociťuje svou bezmocnost, pokud se i v jednoduchých, a pro dům nebo ochranu majetku vlastníků jednotek prospěšných činnostech, vyžaduje souhlas všech spoluvlastníků společných částí domu.
Navrhovaná úprava pomůže řešit obvyklé činnosti jako jsou běžné opravy fasády a střech, pronájem těchto společných částí k dočasnému umístění spojových zařízení nebo plošných reklam, což přinese finanční prospěch celému domu, a je nutná dokonce i pro tak prospěšnou činnost, jakou je podání žádosti o dotaci na opravu společných částí domu.
Místo souhlasu všech spoluvlastníků společných částí domu se navrhuje potřeba souhlasu tříčtvrtinové většiny. Je to výrazně vyšší limit než požadavek podle §11 odstavec 4, ve kterém se řeší i změny obsahu prohlášení vlastníka, zástavní práva k jednotkám a ceny služeb. Ke schválení zde postačuje tříčtvrtinová většina na shromáždění přítomných vlastníků“.
Z textu důvodové zprávy pak usoudil, že až do uvedené novely byl vyžadován souhlas všech spoluvlastníků společných částí (tj. vlastníků jednotek) při všech opravách domu. Tento názor dovolací soud nesdílí.
Z §11 odst. 2 ZVB ve znění před novelu č. č. 171/2005 Sb. se podává, že k přijetí usnesení bylo zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů. To bylo pravidlo, ze kterého pak zákon taxativním výčtem stanovil výjimky. Podle §11 odst. 5 platilo, že k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Z tohoto ustanovení nebylo možno dovodit, že by se pro usnesení o opravách domu, které pod něj nebylo možno zahrnout, vyžadoval souhlas všech vlastníků jednotek. Jinak řečeno, souhlas všech vlastníků jednotek se podle §11 odst. 5 ZVB ve znění před novelu č. 171/2005 Sb. vyžadoval jen pro takové úpravy domu, jimiž docházelo ke změně účelu užívání stavby, ke změně stavby, jakož i k podstatným změnám týkajícím se společných částí domu; pro jiné opravy domu postačila „nadpoloviční většina přítomných hlasů“ (§11 odst. 2 ZVB).
Závěr odvolacího soudu, že i jiné opravy než v zákoně výslovně uvedené vyžadovaly souhlas všech vlastníků jednotek, tak není správný. Důvodová zpráva, která představuje pomůcku pro výklad předpisu (není však pro soud závazná), nic jiného nestanoví; je stručná a výslovně nerozlišuje skupiny případů, kterých se týká. Pokud se v ní uvádí, že „navrhovaná úprava pomůže řešit obvyklé činnosti jako jsou běžné opravy fasády a střech“, nemusí to znamenat nic jiného než konstatování skutečnosti, že „běžné opravy“ nebyly v ZVB dosud výslovně upraveny. Větu „místo souhlasu všech spoluvlastníků společných částí domu se navrhuje potřeba souhlasu tříčtvrtinové většiny“ lze vyložit i tak, že jde o posun tam, kde dosud zákon výslovně požadoval souhlas všech vlastníků jednotek a nadále má být od tohoto požadavku upuštěno.
Výklad zaujatý dovolacím soudem je v souladu se závěry vyslovenými v odborné literatuře. V publikaci autorů Čáp, J., Schodelbauerová, P.: Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 179, se uvádí: „Podle novelizovaného ust. §11 odst. 5 ZVB se tedy výslovně stanoví požadavek souhlasu tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek v případě oprav společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Zpřísnění požadavku oproti předchozímu stavu před novelizací spočívá v tom, že pro opravy společných částí domu (pokud jejich provedením nedocházelo ke změnám některé z náležitostí anebo k podstatných změnám týkajícím se společných částí domu) postačil souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů“.
Dále je třeba řešit otázku, jak vyložit neurčitý pojem „podstatná změna týkající se společných částí domu“. Zákon tento pojem blíže nevymezuje a v odborné literatuře se lze setkat jen s obecnými charakteristikami. V díle autorů Fiala, J., Novotný, M., Oehm, J.: Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2000, vydání první, s. 91, se uvádí, že v §11 odst. 5 ZVB jde o „blíže neurčené podstatné změny společných částí domu ... jejichž okruh bude záviset na posouzení konkrétního případu“.
Posouzení toho, co lze zahrnout pod uvedené změny, tak záleží na úvaze soudu, která však musí být řádně zdůvodněna. Součástí této úvahy musí být v první řadě zdůvodnění toho, že jde o změnu, a to podstatnou . V širším slova smyslu je změnou jakákoliv změna společných částí včetně vymalování, pořízení nové podlahové krytiny, výměny kování u dveří apod. Důležitou změnou však může být jen taková změna, při které dochází ke změně kvality domu a která se zpravidla též nějak dotkne způsobu užívání stavby. Opravy, které směřují jen k zachování stávajícího stavu, resp. k tomu, aby se stav nezhoršil (např. i rozsáhlejší oprava střechy směřující k zamezení zatékání), případně aby byl odstraněn závadný stav při zachování vnitřního uspořádání domu a velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu takovými změnami zpravidla nejsou, i když nepochybně může jít o opravy podstatné.
V dané věci odvolací soud vyšel z toho, že §11 odst. 5 ZVB ve znění před novelou č. 171/2005 Sb. vyžadoval souhlas všech vlastníků jednotek pro provedení jakýchkoliv oprav; na základě této úvahy pak dospěl k závěru (nepodloženému jinou argumentací), že dílo, spočívající ve zhotovení svislé izolace, která měla odstranit vlhkost a plíseň šířící se od základů domu, včetně dešťové kanalizace, náleželo do kategorie tzv. podstatných změn týkajících se společných částí domu. Z úvah dovolacího soudu uvedených shora vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a je tak dán dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Z uvedeného je zřejmé, že dovolání je důvodné. Proto nezbylo, než rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, 3 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. ledna 2011
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v. r.
předseda senátu