ECLI:CZ:NS:2011:22.CDO.3965.2011.1
sp. zn. 22 Cdo 3965/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce J. D., proti žalované J. V., (jako právní nástupkyni původně žalovaného K. K.,), zastoupené Mgr. Michalem Kojanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 28, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 189/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2007, č. j. 53 Co 148/2007-375, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. července 2005, č. j. 5 C 189/2001-318, zamítl žalobu, kterou se žalobce proti (tehdy) žalovanému K. K. domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k domu č. p. 213/7 spolu se stavební parcelou č. 169 o výměře 225 m² a zahradou parc. č. 170 o v ýměře 623 m², zapsaných na LV č. 181 pro obec Praha, k. ú. J., u Katastrálního úřadu Praha-město, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Proti tomuto rozsudku podali oba tehdejší účastníci odvolání.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 29. ledna 2007, č. j. 5 C 189//2001-363, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které soud prvního stupně usnesením ze dne 12. března 2007, č. j. 5 C 189/2007-370, odmítl pro opožděnost.
Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 23. dubna 2007, č. j. 53 Co 148/2007-375, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1. 7. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
V dovolacím řízení jednal s J. V. jako právní nástupkyní žalovaného K. K., který dne 24. května 2007 zemřel. Až po jeho smrti vyšlo najevo, že ještě za života převedl svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální ½ k domu č. p. 213/7 a stavebn í parcele č. 169 v k. ú. J. na J. L. darovací smlouvou ze dne 14. 6. 2006 s účinky vkladu práva do katastru nemovitostí k témuž dni. Jeho jedinou závětní dědičkou, která dědictví neodmítla, je podle sdělení notáře JUDr. Z. K., pověřeného projednáním dědictví, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 13 D 581/2007, dcera J. V.
Soud prvního stupně pak usnesením ze dne 23. března 2010, č. j. 5 C 189/2001-476, výrokem pod bodem I. zrušil část svého rozsudku z 15. července 2005, č. j. 15 C 189/2001-318, kterou zamítl žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k domu č. p. 213/7 v Praze 5-Jinonicích spolu se stavební parcelou č. 169 o výměře 229 m², zapsané na LV č. 181 pro obec Praha, k. ú. J., u Katastrálního úřadu Praha-město, a řízení v tomto rozsahu zastavil. Výrokem pod bodem II. rozhodl, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k zahradě parc. č. 170 výměře 663 m², zapsané na na LV č. 181 pro obec Praha, k. ú. J., u Katastrálního úřadu Praha-město bude pokračováno s J. V. jako se žalovanou namísto zemřelého K. K. Výrokem pod bodem III. rozhodl, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu č. p. 213/7 se stavební parcelou č. 169 k. ú. J. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že J. V. je jako dědička K. K. jeho procesní nástupkyní v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. 170. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu č. p. 213/7 se st. parcelou č. 169 žalovaný procesního nástupce ve smyslu §107 odst. 5 o. s. ř. nemá, neboť je ke dni své smrti již nevlastnil.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. ledna 2011, č. j. 53 Co 255/2010-506, mimo jiné výrokem pod bodem I. odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. března 2010, č. j. 5 C 189/2001-476, odmítl pro opožděnost, výrokem pod bodem II. odvolací řízení o odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 15. července 20005, č. j. 5 C 189/2001-476, zastavil, neboť vzala odvolání zpět podáním ze dne 12. 7. 2010. Výrokem pod bodem III. (k odvolání žalobce) rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o zamítnutí žaloby o zrušení o vypořádání spoluvlastnictví k zahradě parc. 170 k. ú. J. a ve výrocích o nákladech řízení a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení.
Dovolání bylo podáno včas. Nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele nebyl důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.). Dovolání totiž směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu upravujících přípustnost dovolání (srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 41/2003 Sbírky soudních rozhodnutí). Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení nerozhodoval, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí. O náhradě nákladů tohoto řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí o věci samé, jímž se řízení končí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2011
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu