ECLI:CZ:NS:2011:22.CDO.4759.2009.1
sp. zn. 22 Cdo 4759/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně obce Sedlečko u Soběslavě , identifikační číslo 00667145, zastoupené JUDr. Jaroslavem Benešem, advokátem se sídlem v Soběslavi, Na Pískách 477/II, proti žalovaným: 1) F. P. a 2) I. P. , zastoupeným JUDr. Vladimírou Šaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Sázavská 3/766, o návrhu na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 8 C 278/2005, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 2. července 2009, č. j. 15 Co 302/2009-168, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.050,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Beneše.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře jako soud odvolací k odvolání žalovaných usnesením ze dne 2. července 2009, č. j. 15 Co 302/2009-168, potvrdil usnesení Okresního soudu v Táboře (dále „soud prvního stupně“) ze dne 16. ledna 2009, č. j. 8 C 278/2005-133, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu žalovaných, „aby byla povolena obnova řízení vedeného u Okresního soudu v Táboře pod čj. 8 C 24/2004“, a žalovaným uložil nahradit žalobci náklady řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost opřeli o §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a jako důvod uvedli, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalobkyně zaujala ve svém vyjádření k dovolání nesouhlasné stanovisko.
Podle §243c odst. 2 o. s. ř. v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.
S ohledem na dobu, kdy rozhodl odvolací soud, dovolací soud při projednání dovolání postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném po jeho novelizaci provedené zákonem č. 7/2009 Sb.
Dovolání není přípustné.
V dané věci připadala v úvahu přípustnost dovolání podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ovšem s tím, že podle §238 odst. 2 o. s. ř. platí ustanovení §237 o. s. ř. obdobně. Podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je přípustné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže není, jako v dané věci, přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má podle §237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5042.
Dovolatelé v daném případě povinnost formulovat právní otázku nesplnili a dovolací soud neshledal, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, ani žádnou okolnost, která by z rozhodnutí odvolacího soudu činila rozhodnutí po právní stránce zásadního právního významu.
V dané věci jde pouze o posouzení včasnosti podání návrhu na obnovu řízení, konkrétně o stanovení počátku běhu lhůty uvedené v §233 odst. 1 o. s. ř. Právní posouzení je v tomto případě zcela závislé na skutkovém zjištění, kdy se žalovaní o důvodu obnovy dozvěděli, nebo kdy mohli důvod pro povolení obnovy řízení uplatnit. Jestliže tedy žalovaní polemizují se závěrem odvolacího soudu o tom, zda podali žalobu na obnovu řízení včas, zpochybňují skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující a uplatňují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nelze; skutková zjištění v případě dovolání přípustného podle uvedeného zákonného ustanovení přezkumu dovolacím soudem nepodléhají.
K námitce žalovaných, že je rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s hmotným právem dovolací soud poznamenává, že rozpor s hmotným právem po novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 7/2009 Sb. sám o sobě přípustnost dovolání nezakládá, nehledě na to, že jde o problematiku procesního práva.
Tvrzený nedostatek zmocnění zástupce JUDr. Augustina k uzavření smíru v soudem schváleném rozsahu není skutečností, která by se týkala včasnosti podání návrhu na obnovu řízení. Jde již o otázku, kterou by se mohl zabývat soud v řízení o obnově řízení, kdyby byl návrh podán včas.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalovaných podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaných 1) a 2) bylo odmítnuto a žalobkyni vznikly náklady (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.). Náklady vzniklé žalobkyni představují odměnu advokáta za její zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle §1 odst. 1, §10 odst. 1 a 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., částku 1.750,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 1 x 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a činí celkem 2050,-Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1, §160 odst. 1 a §167 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaní 1) a 2) dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 22. listopadu 2011
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu